Guvernér Jiří Rusnok. Co čekat?

Berme to jako hotovou věc. Pokud se něco nezmění na konstelaci prezident ČR Miloš Zeman na Hradě a Jiří Rusnok jako člen bankovní rady ČNB, právě tento ekonom bude příštím guvernérem České národní banky poté, co v polovině roku příštího skončí mandát Miroslava Singera. Nastupují proto relevantní otázky: Co od Jiřího Rusnoka v této funkci čekat? Co to znamená pro směr měnové politiky ČNB? Bude Jiří Rusnok pro trhy čitelný? Proč Miloš Zeman prohlášení o novém vládci české koruny činí s takovým předstihem? Na tyto otázky jsme se zeptali tuzemských ekonomů v anketě Roklen24.

Jiří Rusnok a intervenční režim ČNB

Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma skupiny Roklen, jmenování Jiřího Rusnoka guvernérem ČNB nijak nezmění stávající výhled centrální banky, podle něhož má být intervenční režim ukončen v druhém pololetí roku 2016. „Pan Rusnok sám má spíše souhlasný názor na intervenci za oslabení koruny z listopadu 2013,“ upozornil s tím, že zajímavější situace může nastat, pokud by délka trvání intervenčního režimu byla posunuta dále. „Například už při posunutí ukončení režimu na konec prvního pololetí roku 2017 by v prvním čtvrtletí toho roku rozhodovala o dalším osudu režimu již „zemanovská“ bankovní rada, tj. rada, ve které budou mít většinu radní jmenovaní, případně znovujmenovaní, prezidentem Zemanem,“ upozorňuje Kovanda s tím, že paradoxem je, že Zemanům kritický názor vůči zásahu ČNB na koruně nezastává zrovna Jiří Rusnok. „Nepřekvapila by mě situace, kdy daný bankovní radní po svém jmenování například zjemní svoji kritiku intervence tak, že už nebude považovat její ukončení za nutné,“ odhaduje Kovanda.

Podobný postoj zastává Viktor Zeisel, ekonom Komerční banky. „Jiří Rusnok není na finančních trzích nováčkem. Má přehled a ví kde je role měnové politiky, takže pro post guvernéra není špatnou volbou. Zdá se, že je schopen přijímat informace a závěry, které mu předávají zaměstnanci ČNB. To se projevilo v jeho přístupu k intervencím, jejichž zavedení podpořil. V osobě Jiřího Rusnoka tedy neočekáváme výrazné změny směřování měnové politiky,“ uvedl pro Roklen24.

Analytik Akcenty, Miroslav Novák, připomněl, Rusnok byl ještě před prezidentskými volbami několikrát zmiňován Milošem Zemanem jako nejžhavější kandidát na člena bankovní rady ČNB. „Ještě před svým jmenováním jasně podpořil intervenci a i nadále se vyslovuje pro intervenční režim. To je přitom v příkrém rozporu s tím, co několikrát prohlásil Miloš Zeman, tedy, že do bankovní rady bude dosazovat jen ty ekonomy, kteří jsou proti devalvaci a kteří jsou pro zavedení eura v ČR. Rusnok evidentně první podmínku nesplňuje,“ upozornil Novák. Jak spekuluje o chování Rusnoka v roli guvernéra ČNB? „Může intervenční režim nadále podporovat. V tom případě bude v bankovní radě dostatečná většina proti intervenci až v únoru 2017. Nebo změní názor a podlehne politickému tlaku. V tom případě by byl intervenční režim mohl být ukončen již červenci 2016. Záleželo by na rozhodnutí člena bankovní rady Řežábka. Případně Jiří Rusnok, respektive bankovní rada, ve druhé polovině roku 2016 oznámí, že potřeba intervenčního režimu pro domácí ekonomiku pominula jako střet politického tlaku a ekonomické reality. To je z mého pohledu nejpravděpodobnější varianta,“ uvedl Novák pro Roklen24.

Jiří Rusnok a celkový směr měnové politiky ČNB

S osobou Jiřího Rusnoka v čele ČNB bude podle Nováka centrální banka rozhodně více nakloněná zavedení eura v ČR. ČNB je v otázce zavedení eura poradním orgánem vlády a zpracovává pravidelné analýzy, připomněl.

„Jiří Rusnok se bohužel až do svého jmenování do ČNB měnovým otázkám či měnové politice nevěnoval, co vím. Ovšem ani jako člen bankovní rady se zatím výrazně názorově nevyprofiloval na žádnou stranu,“ uvedl Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky. I on upozorňuje na další výměny v bankovní radě. „V období červen 2016 až únor 2017 se vymění až čtyři ze sedmi členů bankovní rady (v červnu 2016 končí mandát Singerovi, Janáčkovi, únor 2017 Řežábek, Lízal), což může být v celkovém dopadu zásadnější změna, než jen jmenování Jiřího Rusnoka guvernérem ČNB,“ upozornil Sklenář.

„Jiří Rusnok je vysoce konsensuální člověk. Pokud například bude převažující interní závěr expertů ČNB takový, že v intervenci je třeba dále pokračovat, učiní tak navzdory deklarovanému přání prezidenta Zemana. Přitom to mezi oba muže nemusí vnést ani nějaký rozpor, stejně jako jej zjevně nevnáší Rusnokův souhlasný názor na intervenci,“ odhaduje Kovanda.

Jiří Rusnok a čitelnost ČNB pro trhy

„Bude umět prezentovat jasný a čitelný postoj ČNB. Má rozsáhlé zkušenosti z politické oblasti a i když oblast centrálního bankovnictví je v určitých rysech odlišná, své zkušenosti v ní jistě dokáže v podstatné míře zúročit. Bude se ovšem muset vystříhat takových excesů, jakým byl jeho nešťastný výrok k letu na pohřeb Nelsona Mandely. Nahrává mu, že funkce guvernéra ČNB přece jenom není tak mediálně exponovaná jako funkce premiérská,“ odhaduje Lukáš Kovanda.

Jiný názor má Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit. „Jiří Rusnok v pozici guvernéra je pro mě v tuto chvíli málo čitelný. Jeho názory na řadu relevantních otázek neznám prostě proto, že se k nim během svého působení v bankovní radě pro média nevyjadřoval,“ uvedl Sobíšek pro Roklen24. Dodal nicméně, že ať už by současného guvernéra Singera s jeho silnou osobností a vyhraněnými ekonomickými názory nahradil kdokoliv, vnímání ČNB jako instituce by to do jisté míry ovlivnilo. „Jde jen o to, aby změna nevedla ke snížení důvěryhodnosti ČNB v očích investorů a veřejnosti,“ míní Sobíšek.

Guvernér Singer je poslední rok a půl výrazná a známá mediální tvář, potvrzuje Petr Sklenář. „Ale nebral bych to jako rozhodující měřítko. Nemyslím se, že by Jiří Rusnok z hlediska komunikační či mediální politiky měl být horší než v minulosti guvernéři Tůma či Tošovský,“ dodal Sklenář.

Miroslav Novák vnímá schopnost Jiřího Rusnoka podat celkem srozumitelným způsobem i širší veřejnosti. „Klíčovým časovým úsekem bude „překlenovací“ období druhé poloviny roku 2016, kdy může být ČNB názorově značně rozpolcena. To ostatně hrozí i po únoru 2017, protože oba zbylí členové Hampl a Tomšík jsou odpůrci zavedení eura v ČR,“ upozorňuje Novák na možné třenice v bankovní radě.

Proč tak brzké hlášení?

Logickou otázkou, s trochou nadsázky řečeno v nepřejícím a pletichářském českém rybníčku, je, proč Miloš Zeman oznamuje, koho chce mí v čele ČNB, tak brzy. „Krok Miloše Zemana je nezvyklý a nerozumím mu. Možná se obává, že s tím jak se i letos zřejmě – jak napovídají prognózy – dále zlepší stav české ekonomiky, poměrně ostré naladění veřejnosti vůči intervencím zeslábne. Může si tak říkat, že politické body u veřejnosti získá s oznámením nového guvernéra – a ujištěním veřejnosti o odchodu guvernéra stávajícího – spíše nyní než třeba až za rok,“ uvažuje Lukáš Kovanda.

Petr Sklenář v takové rétorice vidí spíše jistou politickou hru Miloše Zemana, kde ČNB je spíše prostředek, než konečný cíl. Jednoznačně jako pozitivum vidí krok Miroslav Novák. „Je zřejmé, že Miloš Zeman nemá v otázce budoucí hlavy ČNB pochybnosti. Tržní účastníci si mohou dopředu připravit alternativy, jak bude budoucí fungování ČNB v otázkách měnové politiky vypadat. Jednoznačně horší variantou by bylo, pokud by Miloš Zeman s guvernérem ČNB mlžil a nakonec třeba jmenoval někoho neočekávaného,“ míní Novák.

Newsletter