Japonský akciový index Nikkei se nachází na svých patnáctiletých maximech, zatímco jen na páru s dolarem na dvanáctiletých minimech. Akcie mají za sebou již desátý den vytrvalého růstu, což je největší run od roku 1988, tedy těsně předtím, než splaskla japonská akciová bublina. Tento fakt vyvolává mezi některými investory lehkou nervozitu. Bude se historie opakovat? Šéf japonské centrální banky Haruhiko Kuroda tvrdí, že ne.
„Nejsem přesvědčen, že by se na akciovém trhu nafukovala bublina, ale i tak budeme celou situaci bedlivě pozorovat,“ řekl v rozhovoru pro server CNBC. V tomto směru hraje roli především již dva roky trvající program nákupu vybraných aktiv japonskou centrální bankou (tzv. kvantitativní uvolňování, QE), který probíhá již od dubna 2013. V jeho rámci Bank of Japan skupuje měsíčně instrumenty o objemu 6,5 bilionů jenů, mezi které patří například burzovně obchodovatelné fondy, státní dluhopisy, aktivy kryté cenné papíry či tzv. J-reits, neboli tituly navázané na realitní trh.
Cílem tohoto programu je především udržet japonskou ekonomiku mimo stav deflace. To se sice daří, avšak někteří ekonomové předpovídají, že se Japonsko během příštích měsíců dostane zpět do situace klesajících cen. Kuroda tento názor ale dementuje, „Náš cíl 2% tempa růstu jádrové inflace měřené indexem cen spotřebitelů je adekvátní a ekonomika si ho v nadcházejících letech udrží.“
V poslední době se taktéž objevily spekulace týkající se dalšího navyšování objemu nakupovaných aktiv, především pak v souvislosti s udržením inflačního cíle. K samotné domněnce se Kuroda vyjádřit nemohl, avšak upozornil, že slabší ekonomiky nemají jinou možnost než udržovat QE v chodu, aby tak podpořily nejen inflaci, ale i ekonomický růst.
„Federální rezervní systém pravděpodobně normalizuje svou úrokovou politiku během několika měsíců. Může si to dovolit, jelikož americká ekonomika je nejsilnější na celém světě. Evropa a Japonsko na tom, bohužel, tak dobře nejsou, tudíž nákupy aktiv budou ještě nějakou dobu pokračovat,“ řekl bankéř.
Na otázku ohledně trvale oslabujícího jenu odpověděl, že japonská měna by mohla posílit, avšak s větší pravděpodobností se bude pohybovat v souladu s ekonomickými fundamenty. Od doby loňského navýšení nákupu aktiv centrální bankou už jen oslabil bezmála o 30 %. Dle Kurody to však není pouze vinou monetární politiky, ale taktéž pohybem ostatních měn.
Samotný rozhovor přišel v době, kdy Bankl of Japan reportovala svůj hospodářský výsledek. Ukázalo se, že její zisky dosáhly až na svá třináctiletá maxima. Za minulý fiskální rok, který skončil v dubnu 2015, se bance podařilo dosáhnout čistého zisku o velikosti 1,009 bilionů jenů, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 28 %. Největší podíl na tomto výsledku mají především zisky z držených dluhopisů a zahraničních cenných papírů.
