Hampl (ČNB): Ještě vyšší sazby? Svůj hlas již v září nevylučuji

Korunovou letargii posledních dní dnes probudil hlas z ČNB. Konkrétně se jednalo o viceguvernéra Mojmíra Hampla, který v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že debata o dalším zvýšení sazeb bude relevantní pro všechna příští zasedání bankovní rady. Připustil dokonce, že vůbec nevylučuje svůj hlas pro vyšší úroky, a to hned na zářijovém sezení.

„Vývoj české ekonomiky je dobrý. Další zpřísnění měnové politiky je teď otázkou rychlosti a načasování,“ řekl pro Reuters Hampl. „Debata o dalším utahování tak bude relevantní na každém dalším měnověpolitickém zasedání bankovní rady,“ dodal.

Hampl v tomto směru vychází především z posledních dat. Konkrétně jde například o první odhad HDP za druhý kvartál, který díky číslům +4,5 % meziročně a +2,3 % mezikvartálně skončil až překvapivě dobře a vysoce nad původním očekáváním.

V návaznosti na to viceguvernér ČNB přiznal, že nemůže vyloučit svůj hlas pro další zvýšení sazeb, a to již na příštím zasedání rady, které proběhne 27. září.

Nemohu to zcela vyloučit,“ řekl Hampl na adresu možnosti svého hlasu pro vyšší úroky již příští měsíc. „Připadá mi možné, že ten správný okamžik tohoto kroku nastane právě na dalším zasedání,“ naznačil bankéř a podotkl, že pokud by byl přítomen na tom minulém, kdy ČNB zvýšila sazby z 0,05 % na 0,25 %, a to poprvé za necelých deset let, hlasoval by pro to, aby tento posun byl opravdu učiněn.

Mora (ČNB): Nechceme mladým upírat právo na bydlení, jsme jen opatrní

Na druhou stranu, ČNB musí brát v potaz i možná rizika. V tomto směru Hampl potvrdil, že největší hrozbou návratu měnové politiky k normálu zůstává vývoj kurzu koruny. Stále totiž platí, jak ostatně již dříve zaznělo (nejen) z úst samotného guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, na koruně trvá riziko jejího možného oslabení v návaznosti na uzavírání dlouhých korunových pozic, které se budou potýkat s nedostatkem protistran. Hampl je však přesvědčen, že možnost zvýšené volatility je v dnešní době již omezená.

„Vypadá to, že v mnoha zemích vyspělého světa neplatí klasické úvahy arbitrážního obchodu, a to díky omezením týkajících se protistran, systémům správy rizik a kapitálovým požadavkům,“ míní Hampl. „Jinak řečeno, obával bych se méně dopadu toho, co užití úrokových sazeb implicitně udělá s měnovým kurzem, než tomu bylo kdykoliv předtím. Dnes je situace jiná, než byla před poslední finanční krizí,“ dodal.

Co se týče dalších rizik prognózy, bankovní rada bere v potaz i politiku ECB, která se prozatím drží v přesně v opačném rázu oproti ČNB. Hampl však uvedl, že současný vývoj eurozóny je dnes mnohem méně relevantní, než tomu bylo předtím.

Hampl se závěrem vyjádřil i na adresu září, kdy někteří analytici očekávají zvýšenou volatilitu koruny z důvodu expirace státních pokladničních poukázek v hodnotě něco málo přes 60 miliard korun. Situace může být napjatá, jelikož se ministerstvo financí pro tu samou dobu navíc rozhodlo nevydat žádné další krátkodobé instrumenty tohoto rázu. Tento krok by mohl investory podle některých odhadů přesunout jednak na sekundární trh těchto obligací či do měnových swapů. Ve hře je ale i již zmiňované uzavírání korunových pozic.

Ticho před bouří? Září přinese turbulence na korunových trzích

„Jde o faktor, který vzhledem k budoucímu vývoji vytváří nejistotu,“ potvrdil Hampl. „Na druhou stranu, pokud by tato nejistota byla pro tržní hráče natolik velká, projevilo by se to v tržních sazbách. V této oblasti se ale nic dramatického neděje,“ podotkl klidně viceguvernér.

V návaznosti na Hamplova slova koruna vymazala své dnešní ztráty a dostala se krátce zpět pod hranici 26,10 za euro. Další vývoj kurzu, potažmo možné představy o zvýšení sazeb ČNB již v září, určí tento pátek, kdy bude zveřejněna revize prvního odhadu HDP za 2. kvartál. Pokud se potvrdí slušný výkon české ekonomiky, koruna by mohla posílit, stejně tak i vidina vyšších úroků již v září.

Newsletter