Mzdové požadavky praktických lékařů, kteří chtějí 21. září stávkovat, jsou oprávněné. Když je budeme srovnávat s jinými ambulantními lékaři, zejména se skupinou ambulantních specialistů, tak meziroční rozvoj je daleko rychlejší než u praktiků. V rozhovoru pro serveru Roklen24 to řekl exministr zdravotnictví a místopředseda TOP 09 Leoš Heger. Celý rozhovor přineseme zítra.
„Nemám rád, když někdo stávkuje. Já jsem si užil své v akci ´Děkujeme, odcházíme´, je to velmi krajní prostředek, a já jsem se jim to snažil rozmlouvat. Na druhou stranu, oni své problémy mají a táhne se to strašně dlouho. Dnes je doba taková, že ten, kdo nekřičí, tak ničeho nedokáže. To je pohled zvenku,“ poznamenal Heger, který kvůli aktuální situaci dnes poslal otevřený dopis ministru zdravotnictví Svatoplukovi Němečkovi (ČSSD).
Praktičtí lékaři požadují především navýšení kapitačních plateb o šest procent. Žádají také rozšíření kompetencí při předepisování léků. Praktikům se nelíbí ani to, že jim poslanci chtěli zákonem uložit služby v nemocnicích. Tento návrh ale autoři ze zákona v minulém týdnu stáhli.
Praktici v Česku podle Hegera nemají takovou pověst, jakou by měli mít. „Znám spoustu lidí, kteří jsou výborní doktoři, věnují se tomu, věnují se svým pacientům. Ale tak jako v jiných sférách jsou prostě lidé, kteří povoláním nežijí tak intenzivně, a to jak po stránce výkonu povolání, tak po stránce profesní, vzdělávací a udržování se v určitém stupni znalostí. Tak je to v každém povolání. Gaussova křivka se vždy může posunout k lepšímu, nebo k horšímu,“ dodal kandidát na hejtmana Královéhradeckého kraje Heger.
Zdravotní pojišťovny vyzvaly lékaře k odvolání stávky
Jistou službu pacientům podle něj praktičtí lékaři potřebují posílit. Na to jsou samozřejmě potřeba také peníze, aby měli dostatečné zázemí. Nejenom v sestře, ale třeba i v asistentce. To vše u nás chybí, přetrvává model, který byl za socialismu, kdy praktici nemohli vůbec nic a jenom rozesílali lidi ke specialistům.
Heger se domnívá, že je potřeba zvyšovat počty výkonů, které praktici mají v takzvané sazbě za servis, které platí pojišťovna přímo. Dnes mají například některé výkony ze základní služby a preventivní výkony. To jsou ale výkony, tím že jsou přímo zaplacené, tak motivují k tomu, aby jich dělali co nejvíce.
„Neříkám, že to mají přehánět a že si mají připisovat. To bylo na začátku divokého zavádění pojištěneckého systému v 90. letech. Systém ´Fee-for-service´ strašně bičuje náklady systému a ví se, že když nejsou žádné regulace, snadno může z hlediska pojišťovny zbankrotovat,“ poznamenal. Podle něj jde o to, aby těchto výkonů, který oni mají asi čtvrtinu, měli podstatně více. „Už koncem 90. let existovaly studie srovnávající naše praktiky a praktiky západních evropských zemí a opravdu tam měl dvojnásobek až trojnásobek víc výkonů,“ upozornil Heger.
Státní zaměstnanci a lékaři dostanou víc, nařízení přijala vláda
Zároveň ale připomněl, že rozdělování zdrojů, zejména nárůstových, je na ministerstvu zdravotnicví každoročně velmi složitá záležitost, protože všichni natahují ruce. To, že je sféra podfinancovaná, ukázalo jasně v loňském roce přepočítání mzdových nákladů v kalkulacích seznamu úkonů. Deficit je veliký, v desítkách procent. Nevalorizovalo se to od 90. let a ministerstvo řeklo, že to nemůže udělat skokově, protože by se systém finančně zhroutil. Ministerstvo to rozdělilo na třetiny a začalo přidávat, letos by měla být druhá třetina u specialistů. Praktici, díky tomu, že mají mechanismus vázaný na paušální kapitační sazbu, tak v té se to nepřepočítalo. To je hlavní důvod, proč jsou rozzlobeni.
