Pozitivní nálada by měla přetrvat. Dolar slábne, což podporuje procyklické měny. Euro na 1,1900 EURUSD. Koruna nejsilnější od začátku září. Vydrží-li risk-on sentiment, mohla by atakovat 26,10 za euro.

Historie se opakuje. Turecko opět zachraňuje liru

Historie se opakuje. Turecko opět zachraňuje liru, a to prostřednictvím offshore swapů. Jejich sazby se během včerejšího dne přehouply nad hranici tisíc procent. Cíl je jasný – zabránit zahraničním spekulantům v dalších sázkách na oslabení liry. Včera se to sice podařilo, výhled do budoucna však turecké měně příliš nenahrává.

Sazby ovenight lirových offshore swapů se během včerejšího dne dostaly nad úroveň 1000 %. Tento jev není na tureckých trzích ničím neznámým. To samé se stalo již v březnu 2019 (psali jsme zde). V podstatě jde o formu intervence, kdy turecké státní banky zdražují lirovou likviditu, aby tak zamezily přístup zahraničním spekulantům sázejícím na oslabení turecké měny prostřednictvím shortů. To vše nad rámec regulatorních opatření proti těmto sázkám.

Taková situace sice spekulanty odradí, zároveň ale představuje velký problém pro subjekty, které již mají otevřené swapové pozice. Prohibitivní zvýšení jejich nákladů je nutí získávat lirovou lividitu skrze uzavírání pozic na akciích a dluhopisech. Výsledkem je výprodej obou druhů aktiv, což byl scénář nejen v březnu 2019, ale i v tomto týdnu. Podle informací agentury Bloomberg bylo v minulém týdnu využito v rámci těchto operací minimálně 2,5 miliardy dolarů. Na jedné straně stály turecké státní banky, na druhé obchodníci, kteří teď musí dodat předraženou lirovou likviditu.

Problémem Turecka jsou ztenčující se devizové rezervy, které státní banky využívají právě na obranu kurzu. Například podle banky Goldman Sachs dosáhly tyto intervence ke konci července 65 miliard dolarů. Nelze se tedy divit, že se zásoby zahraniční likvidity tenčí, a proto se banky uchylují k „manipulaci“ se swapovými sazbami. Objevily se dokonce i názory – konkrétně šlo o měnového stratéga Saxo Bank Johna Hardyho – tvrdící, že Turecko se v čistém vyjádření potýká se zápornými devizovými rezervami, což státní banky řeší například prostřednictvím využití dolarů od domácích střadatelů. Tato zahraniční likvidita je pak následně použita právě na obranu liry.

Turecko tak nutně potřebuje zahraniční rezervy. Na první dobrou se nabízí možnost zvýšení sazeb, to by však v dnešní koronadobě, kdy je třeba měnové podmínky uvolňovat, nikoli utahovat, nebezpečný krok. Pokud ale sazby nevzrostou, hrozí další oslabování liry a na to navazující inflace a prohlubující se deficit běžného účtu. Nabízí se samozřejmě další možnosti, například zahraniční swapové linky. Ty jsou aktuálně spojovány zejména s americkým Fedem, který však s Tureckem nebude chtít v tomto směru s velkou pravděpodobností spolupracovat. Jinou možností je MMF, případně, jako tomu bylo již v minulosti, pomoc od jiné země, například od Kuvajtu.

Celkově tak lze říci, že v případě turecké liry existují jasná rizika směrem k dalšímu oslabení. I přesto, že se kurz za poslední zhruba dva měsíce – až do konce července – vyvíjel stabilně, šlo o období intervencí, podle našeho názoru je jen otázkou času, kdy bude opět překonána hranice 7,00 liry za americký dolar. Podobně by tomu mělo být i u páru s eurem, kde by proražení hranice 8,30 EURTRY představovalo historicky nejslabší hodnotu turecké měny. Nehledě na to, že prudké oslabování liry by bylo problémem především pro evropské banky s expozicí na tureckých trzích.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter