Trumpova nová cla se ve světových médiích stala tématem číslo jedna. Nejnovější z kontroverzních opatření amerického prezidenta se (zatím) týká uvalení cel na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Trump prozatím přiznal výjimku Kanadě a Mexiku, vyjednat se jí snaží také Evropská unie. Co si ovšem o Trumpově omezování volného obchodu myslí špičkoví ekonomové?
Cla, tarify a jiná omezování mezinárodního obchodu jsou jedna z mála věcí, na kterou má většina ekonomů podobný názor. A ten není nikterak kladný. Důkazem toho budiž i výzkum, který uspořádala Booth School of Business, spadající pod Chicagskou univerzitu, mezi ekonomy prominentních amerických univerzit (vedle Chicagské univerzity šlo o MIT, Stanford, Harvard, Yale, Berkeley a Princeton)
Výzkum se zaměřil na to, co si několik desítek předních ekonomů myslí o Trumpových clech. Respondenti měli říct, zda souhlasí s tvrzením, že zavedení nových cel na ocel a hliník zvýší blahobyt Američanů. Jak to dopadlo, můžete vidět na obrázku.
Kapitál míří do USA. Trump by však neměl tolik jásat
Ze 43 ekonomů, kteří se účastnili výzkumu, 65 % odpovědělo, že „silně nesouhlasí“, 28 % pak pouze „nesouhlasí“ (levý obrázek). Pokud byly odpovědi vážené podle síly přesvědčení, výsledky se posunuly ještě blíže k odpovědi „silně nesouhlasí“ (pravý obrázek). Trumpova cla tedy jednoznačně odsoudilo 40 z dotazovaných 43 ekonomů, zbylí 3 – Michael Greenstone (Chicagská univerzita), Robert Hall (Stanfordská univerzita) a Raj Chetty (Stanfordská univerzita) – pak odmítli odpovědět.
Za zmínku stojí i některé komentáře. „Pomůže to některým Američanům, avšak ublíží ostatním. Celkové výhody však budou patrně velmi malé, zatímco ztráty budou vyšší,“ říká Daron Acemoglu z univerzity MIT. Ztotožňuje se sním i Aaron Edlin z univerzity v Berkeley: „Účinky se u různých lidí budou lišit, ale očekávám, že celkové ztráty převýší celkové zisky.“
Podobné efekty zdůrazňuje také Kenneth Judd ze Stanfordské univerzity: „(Cla) mohou některým Američanům značně pomoci, avšak jejich počet je malý a náklady vzniklé ostatním dalekosáhle převýší tyto zisky.“ Jak vysvětluje Larry Samuelson z Yaleovy univerzity: „Malé množství lidí, kteří se zabývají výrobou oceli a hliníku, bude těžit z těchto tarifů, avšak za vysokou cenu pro mnoho dalších.“
Ekonomové tedy mají jasno – nová regulace zvýhodní úzkou skupinku amerických producentů, kteří jsou zainteresovaní v tomto průmyslu, avšak uvalí mnohonásobně vyšší ztráty nejen na zahraniční exportéry, kteří dosud vyváželi ocel a hliník do Spojených států, ale v konečném důsledku i na samotné americké spotřebitele. „Robustním výsledkem je, že volný obchod zvyšuje národní důchod. Případy, kdy toto neplatí, jsou vzácné a těžko odhalitelné,“ nechal se zase slyšet Oliver Hart z Harvardu.
Díky, Trumpe… Cla zvýšila pravděpodobnost nové recese – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/I1uqdF1l6g prostřednictvím @roklen24 @saxobank #Trump #USA #economy #recession pic.twitter.com/6ql5oRw2lS
— Roklen24.cz (@roklen24) 19. března 2018
Jak však varuje řada médií, Trumpova nová cla na hliník mohou být jen začátkem obchodní války, kterou USA ve snaze o zlepšení své obchodní bilance povedou proti zbytku světa. „V součtu chceme více obchodu, nikoli méně. Pravděpodobně to nepomůže. Riziku zahájení obchodní války se nevyhneme. Smutné,“ okomentoval v dotazníku celou záležitost guru behaviorální ekonomie Richard Thaler z Chicagské univerzity.
A jak tedy bude pokračovat mise „Make America Great Again“? Podle serveru The Washington Post se americký prezident v nejbližší době (dle informací serveru CNBC již dnes) chystá uvalit balíček tarifů na čínské vývozce, a sice jako trest za „krádeže na duševním vlastnictví“ (nemělo by se však jednat o omezení čínských investic v USA ani o víza). Jak pak informovala agentura Reuters, mluví se rovněž o zavedení cel na dovoz automobilů z Evropské unie, což by krutě dopadlo zejména na Německo. Německá kancléřka Angela Merkelová tak proti americkým clům rovněž aktivně vystupuje.
K pláči Trumpově. Čínské importy likvidují americké inovace
