Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Hledání práce ve věku sociálních médií. Váš Facebook mluví za vás

Informační věk, ve kterém žijeme, nám dává nejen možnost dozvědět se poměrně snadno téměř cokoliv, co nás zajímá o našem okolním světě, ale na druhé straně také pár jednoduchých způsobů, jak my sami toho okolnímu světu můžeme na sebe prozradit až příliš. Výmluvným příkladem jsou přitom moderní sociální sítě, kde lidé často neuváženě zveřejňují data, informace a fotky, které by pro jejich dobro měly raději zůstat veřejnosti utajeny.

Zatímco se stále hovoří o nebezpečí zneužití dat a dalších kyberbezpečnostních otázkách, vaše profily na sociálních sítích vám mohou ublížit i daleko „nevinnějším“ způsobem. Například server People přinesl 20 příběhů o 20 lidech, kteří byli vyhozeni z práce, a to „jen“ kvůli tomu, že si napsali hloupý status na svůj profil. Například americký zaměstnanec, který na svém Facebooku potřeboval sdělit, jak moc nesnáší imigranty, aniž by si uvědomil, že majitelé společnosti, pro kterou dosud pracoval, pocházejí z Indie.

Od Muska přes Brina. Imigranti jako (ne)američtí lídři inovací

Ve skutečnosti vám však sociální sítě mohou poničit kariéru ještě mnohem dřív; tedy ještě předtím, než nějakou práci vůbec dostanete. Uživatelské profily se totiž za poslední desetiletí staly pro personalisty oblíbeným prostředkem, jak získat o uchazečích o práci získat jakési měkké informace, které z pouhého životopisu jen stěží vyčtou.

A jak napovídá průzkum CareerBuilder prováděný mezi personalisty, často tam najdou něco, co vám nekompromisně zavře dveře k vysněné pozici; nejčastěji jde o nevhodné fotky, pití a užívání drog, negativní komentáře o svém zaměstnavateli, spolupracovnících či klientech, ale také již zmiňované příspěvky s diskriminačním podtextem.

Na druhou stranu však Matthieu Manant, Serge Pajak a Nicolas Souli ve svém experimentu provedeném ve Francii, kde zasílali fiktivní životopisy na veřejně dostupné nabídky práce, ukazují, že ani personalisté se při své práci často nechovají tak, jak vyžadují od uchazečů. Výzkumníci zaslali kolem 800 odpovědí na inzeráty týkající se různých pracovních pozic, přičemž vytvoření kandidáti se významně lišili jen v jednom zdánlivém detailu; pocházeli z jiného města, a to buď z typicky francouzského Brives-la-Gaillarde, anebo z marockého Marrákeše.

 

Aby však mohli vědci identifikovat dopad sociálních sítí, tento údaj nebyl uveden v životopise kandidáta, ale pouze na jeho fiktivním uživatelském profilu na Facebooku. Přesto však studie, která byla minulý rok publikována odborným časopisem Journal of Economics & Management Strategydetekovala signifikantní rozdíly mezi počtem zpětných vazeb, které obdrželi fiktivní kandidáti pocházející z různých měst.

Konkrétně uchazeči o práci, kteří měli na svém facebookovém profilu uvedeno, že pocházejí z francouzského města, obdrželi o 41,7 % zpětných reakcí více než ti, u kterých jejich Facebook signalizoval marocký původ. Tak vysoký rozdíl přitom naznačuje, že nepůjde o náhodu.

Na jedné straně je tedy patrné, že personalisté sociální sítě jakožto zdroj informací skutečně využívají. Na straně druhé však výsledky rovněž značí, že ačkoliv při posuzování uchazeče o práci vnímají diskriminační postoje jako nedostatek a mnohdy i důvod, proč daného kandidáta nepřijmout, sami se přesto chovají diskriminačně tím, že upřednostňují kandidáty domácího původu; tedy alespoň ti francouzští.

Je sdílená ekonomika rasistická a diskriminační? Případ Airbnb

Newsletter