Koruna oslabuje jako jediná z regionu. Obchoduje se těsně pod 24,70 za euro. Dolar proti euru postupně smazává dnešní ztráty. Kurz testuje hranici 0,9600 EURUSD.

Hmyz na talíři? V budoucnosti běžná věc

cvrček, zdroj: Canva

Nad tou představou se asi bude leckdo ošívat. Nicméně, potraviny z hmyzu si nakonec najdou cestu do supermarketů. Lidí na planetě totiž neustále přibývá a poptávka trhu po mase stále roste. Chov hospodářských zvířat je ale nesmírně náročný na spotřebu vody. Mimoto vypouští nemalé množství skleníkových plynů.

Hmyz má oproti tomu zanedbatelné nároky na vodu a ve srovnání třeba se skotem jen minimálně ovlivňuje klimatický stav naší planety. Adam Dostál, zakladatel a CEO startupu Grig, se proto rozhodl na prahu dospělosti prozkoumat potenciál hmyzu více. Grig dnes na trh dodává výrobky obsahující cvrččí prášek a plánuje i další druhy hmyzu. Jaké to je vydat se po této zatím ne tolik probádané cestě? Přečtěte si rozhovor.

Tomáš Andrlík, Product Manager Grig (vlevo); Adam Dostál, CEO Grig, zdroj: Grig
Tomáš Andrlík, Product Manager Grig (vlevo); Adam Dostál, CEO Grig (vpravo), zdroj: Grig

Proč bychom měli jíst hmyz?

My lidé jíme hodně nezdravých a zároveň neekologických věcí. Jedním z důvodů, proč jsem založil Grig, byla moje snaha to změnit. Pojídáním hmyzu projevujeme odpovědnost vůči naší planetě. Hmyz má totiž ve srovnání s jinými hospodářskými zvířaty jen minimální nároky na vodu a krmivo. Cvrčci také produkují mnohem méně skleníkových plynů.

Tady v Česku ještě tolik neslyšíme na ekologické argumenty, ale naopak věnujeme pozornost zdravotním benefitům. Díky hmyzu potraviny obsahují velké množství minerálních látek, bílkovin a vitamínů. Takovou zdravou stravou pozitivně ovlivňujeme chod našeho organismu a podporujeme náš imunitní systém.

Jak jste se k této aktivitě dostal?

Odmala jsem byl docela podnikavý a snažil jsem se stát podnikatelem jako můj táta. Vzpomínám si, že jsem ve dvanácti letech začal obchodovat s akciemi a u toho se pokoušel o nějaké podnikání. Bohužel se mi to tehdy moc nedařilo a obvykle vše končilo neúspěchem. Zpětně to ale vidím pozitivně, alespoň jsem si prošel velmi zajímavým obdobím.

Když jsem pak v sedmnácti letech narazil na informaci, že hmyz bude jednou legální, uvědomil jsem si, že mě podobná myšlenka už dříve napadla. Začal jsem se jí proto více věnovat.

Jak je to s legislativou ohledně hmyzích výrobků?

Hmyz byl v Evropě „nelegální“ ve smyslu, že se z něj nesmělo dělat jídlo. Občas se sice pořádaly hmyzí gastronomické akce, které úřady tolerovaly. Ale nemohly se z něj například dodávat potraviny do obchodů, protože by je Česká obchodní inspekce zabavila.

Od roku 2018 je hmyz podle evropské legislativy hospodářským zvířetem a může se využívat k výrobě potravin. Přesto vše ještě není zcela dořešeno, i nadále musíme neustále prokazovat bezpečnost našich výrobků.

Jak to vlastně funguje s vašimi cvrčky? Máte pro ně nějakou svou farmu, případně si je necháváte odněkud dovážet?

V současnosti odebíráme cvrčky od certifikované firmy ze Španělska. Původně jsem počítal s vlastní farmou. Nicméně, postavit si vlastní cvrččí farmu není jednoduché. Pořád nás totiž limituje legislativa. V současné době máme pouze menší laboratorní farmu, kde vyvíjíme různé techniky chovu hmyzu a snažíme se chov automatizovat.

Pokud vše půjde dobře, tak během následujícího půl roku postavíme automatizovanou farmu na cvrčky, která nám pomůže zlevnit cenu cvrččího proteinu.

zdroj: Grig
zdroj: Grig

Můžete popsat chov cvrčků?

Lidé mají mylnou představu, že chytáme cvrčky po lese nebo na louce, ale to určitě ne. Cvrčci se na farmách chovají ve velkých plastových boxech, ve kterých se nacházejí plata podobná jako od vajíček. Na jeden metr čtvereční tohoto boxu jich připadá až několik desítek tisíc.

Samotné zpracování probíhá velmi sofistikovaně. V prvním kroku se vloží do chladu, čímž se uvedou do hibernace a pak jsou ve spánku usmrceni zcela humánním způsobem. Dále se cvrčci omyjí, vysuší a zpracují do podoby prášku, který využíváme k produkci potravin. Cvrček se pomele celý, takže nezůstává žádný odpad v podobě končetin nebo vnitřností jako u hospodářských zvířat.

Cvrčci navíc nemají centrální nervovou soustavu ani nervová zakončení, necítí proto bolest. Jde tedy o zajímavou alternativu i pro vegetariány, kteří se rozhodli nejíst maso z důvodu špatného zacházení se zvířaty na jatkách.

Jaký typ hmyzu se nejvíce hodí jako jídlo pro lidi?

Na světě je známo cca 1600 jedlých druhů hmyzu, u nás jsou však povoleny pouze tři – cvrček domácí, cvrček krátkokřídlý a moučný červ. Zatím tedy nelze vyrábět potraviny například ze švába nebo kobylky. Postupem času se ale bude okruh povolených druhů pravděpodobně rozšiřovat.

Chystáte se vedle cvrčka i na nějaký jiný hmyz, až to bude možné?

Ano, výhledově počítáme s moučným červem. Teď sháníme dodavatele, který by nám dodával prášek.

Sázíme taky na hmyz, který se anglicky jmenuje „Black Soldier Fly“. Jeho larva je nesmírně efektivní, rychle roste a má mnohem víc vápníku než cvrček (i když, na druhou stranu má méně bílkovin, každý druh hmyzu vyniká v něčem jiném). Mimoto obsahuje velké množství nasycených mastných kyselin. Kdyby se nám podařilo rozjet její chov, mohli bychom produkovat potraviny z hmyzu levněji než dosud. Vidím v tomto druhu opravdu velký potenciál a doufám, že již brzy bude povolen i pro lidskou konzumaci.

Jak funguje vaše spolupráci s Mendelovou univerzitou?

Když jsem v roce 2017 začal podnikat s hmyzem, neměl jsem moc představu, na koho bych se měl obrátit. Tip na Mendelovu univerzitu jsem dostal od jednoho kamaráda. Od té doby spolupracujeme například na analýze různých druhů hmyzů nebo na vývoji dalších druhů potravin. S Mendelovou univerzitou také řešíme analýzu těžkých kovů a podobně.

Říkáte, že se zabýváte krizí v potravinářství. V čem podle vás ta krize spočívá?

Dnes lidé konzumují velké množství masa. To ale není vůbec šetrné k životnímu prostředí. Zvyšování světového blahobytu povede k ještě větší poptávce po mase. Nezbývá nám tedy než hledat i jiné zdroje bílkovin. Cvrček je z tohoto pohledu nesmírně efektivní a ekologický, dokonce třeba víc než sója, která spotřebuje mnohem více vody.

Hmyz je podle vás jídlo budoucnosti. Kdy ta budoucnost nastane? Kdy třeba bude běžné si kupovat hmyzí potraviny v supermarketu?

V první řadě si nemyslím, že budeme někdy muset jíst hmyz ve fyzické podobě – tedy, že bych si koupil padesát živých cvrčků a udělal si je k večeři. S hmyzem se budeme setkávat ve formě prášku přidávaného do těstovin nebo mouky. Nyní také pracujeme na vývoji rostlinného burgeru s příměsí cvrčků.

Už dnes se můžeme setkat s hmyzími produkty v supermarketech. Pravda, zatím jich je omezené množství, ale tento trend poroste. Tipuju, že do pěti let by mohly být tyto potraviny běžně k sehnání v obchodech.

Máte svou vlastní pekárnu?

Ne. Máme dva výrobní závody. S konkrétními firmami a Mendelovou univerzitou jsme se podíleli na vývoji a ty firmy dnes pro nás vyrábějí potraviny na objednávku.

zdroj: Grig
zdroj: Grig

Jak dlouho trvá vývoj produktu?

To je velmi individuální a často hraje roli i náhoda. Někdy se povede vymyslet řešení napoprvé nebo napodruhé, ale v jiných případech to nemusí být ani po padesáti pokusech ono.

Měli jsme produkty, kam jsme přimíchávali cvrččí prášek a chutnalo to dobře. Ale pak jsme zjistili, že to neumíme vyrábět ve velkém. Jedna věc je totiž vývoj v laboratoři a druhá je přenést ho do výroby. To byl vlastně můj prvotní fuckup, když jsem s tím v sedmnácti začínal. Tehdy jsme na Mendelově univerzitě rok a půl vyvíjeli receptury. Pak jsem ale zjistil, že to pro nás nemá kdo vyrábět, protože buď nemají potřebné technologie, anebo to nedovedli vyrobit ve velkém, případně za přijatelnou cenu. Všechno, co jsme vyvinuli, jsme proto museli zahodit.

Dnes na to tedy jdeme obráceně – nejdřív poptáme výrobce, zjistíme jeho možnosti, zvážíme i ekonomickou stránku a teprve potom jdeme za Mendelkou. Ta nám pomáhá s dílčími věcmi, se kterými si nevíme rady.

Jaký velký je váš tým a jak máte rozděleny úkoly?

Jsme čtyři lidi na full-time, všichni studenti. Tým se začal rýsovat v době, kdy jsem končil gymnázium. Snažil jsem se přilákat více mladých lidí, ale těm se moc nechce. Asi si stále chtějí spíše užívat, což jim nemám za zlé.

Jaký je váš obrat? Už jste v zisku? Případně, blížíte se aspoň k nule?

Na nulu se můžeme dostat, ale současně veškeré příjmy investujeme zpět do firmy. Naše měsíční tržby se pohybují v řádech statisíců.

zdroj: Grig
zdroj: Grig

Jak vlastně lidi reagují na to, když jim řeknete, že děláte jídlo z hmyzu?

To záleží na místě a konkrétní situaci. Hlavně pro mladé lidi to je v pohodě. Často si říkají: „OK, proč to nezkusit?“

Přišli jsme na to, že ani mnoha seniorům strava z hmyzu nevadí. Loni jsme publikovali několik tištěných článků v brněnském tisku. Před Vánocemi jsme pak měli před kanceláří desítky důchodců, kteří chtěli naše produkty vyzkoušet.

Samozřejmě, občas se najdou lidé, kteří na nás na gastronomických akcích řvou, že jsme prasata, ale to jsou výjimky.

Budete shánět nějakého dalšího investora?

Zůstává s námi stále prvotní investor, takže o finance teď máme postaráno. Možná budeme shánět investora na stavbu cvrččí farmy. Zatím jsme se totiž ještě nerozhodli, jestli ji zafinancujeme sami, nebo jestli budeme hledat i jiné zdroje.

V začátcích jsme se pokoušeli sehnat investora hlavně tady v Brně a okolí. Bohužel jsme začali hledat ve špatný čas, jelikož jsme naše podklady dokončili v únoru 2020, kdy se začala rozjíždět korona a spousta investorů začala dávat ruce pryč od startupů. Do těch se totiž investuje obvykle v období prosperity, kdy mají ostatní aktiva nezajímavou výnosnost. V době recese ale investoři přelévají kapitál do jistějších aktiv.

Nakonec jsme ale měli štěstí. Přes Busyman.cz jsme i v nejisté době našli investora, který byl ochoten podstoupit riziko.

Adam Dostál (2000) podniká v sektoru ekologicky udržitelných potravin. Díky tomu je vizionářem proteinu budoucnosti. Kromě startupu Grig založil i další projekt – LARVAA. Ten se zaměřuje na likvidaci organického odpadu pomoci larev.

Newsletter