Hodinový boj o přežití podle Intelu

Termín „zlatá hodina“ se používá především v lékařském prostředí. Hodina je přesně ta doba, po kterou se zdravý lidský organismus dokáže vyrovnat se zátěží těžkého traumatu. Záchranáři mají tak jen šedesát minut, aby pacienta dopravili na místo konečného ošetření. Podle amerického polovodičového giganta, společnosti Intel, platí to samé i pro firmu, která se stane terčem hackerského útoku.

Ve své studii, která byla dnes zveřejněna, analytický tým Intelu popisuje „zlatou hodinu“ jako klíčový okamžik, během kterého by měla každá zasažená společnost ihned detekovat poškozenou oblast a okamžitě začít pracovat na patřičné „záplatě“. Oněch šedesát minut je totiž přesně ta doba, která dělí přežití společnosti od ztráty veškeré kontroly nad prolomeným segmentem.

„Zlatá hodina je nejkritičtější dobou, během které se mohou společnosti bránit, aniž by ihned utrpěly obrovské ztráty,“ přepisuje slova studie magazín Fortune. Problémem je však fakt, že během prvních šedesáti minut od zahájení kyberútoku si většina firem ani nevšimne, že se něco takového děje, nebo jednoduše nestihne zareagovat dostatečně rychle a v plném rozsahu.

„Rychlost je to, co se počítá,“ řekl Chris Young, generální ředitel bezpečnostního oddělení Intelu. „Z oněch šedesáti minut se pak může stát boj o holé přežití, který začíná být odpočítáván od první sekundy samotného útoku,“ vysvětluje situaci ředitel.

Studie technologické společnosti však přichází už pět minut po dvanácté. Rok 2014 se totiž zapíše do historie hackerských útoků, a to nejen z hlediska jejich počtu, ale i vynaložených nákladů. Společnosti jako je Sony, Anthem či Kmart se staly obětí kyberútoků, které ve výsledku vedly ke ztrátě interních dokumentů a dalších citlivých dat.

Hackeři se hlásí k útokům na služby pro PlayStation a Xbox

Základem celého šetření byl průzkum mezi několika stovkami profesionálů zaměřených na oblast bezpečnosti IT ve středních a velkých společnostech napříč celým světem. Cílem je především poukázat na slabá místa, o kterých společnosti ani nevědí, a tudíž je ani nejsou schopny v době útoku najít a následně řešit. Dotázaní profesionálové uvedli, že jen během minulého roku řešili v průměru 78 bezpečnostních vyšetřování, přičemž 28 % z nich byly jasně cílené útoky. Právě ty jsou z hlediska řešení nejobtížnější, jelikož jsou vytvořeny pro konkrétní oběť, resp. její datovou oblast.

Nejběžnější překážkou detekce hackerského útoku bývají mezery bezpečnostních nástrojů. Vzhledem k tomu, že mají za úkol pokrýt hned několik specifických oblastí, je těžké získat reálný obraz o tom, co se ve skutečnosti kde děje, jelikož data mezi jednotlivými segmenty nejsou sdílená.

Jediným pozitivem poslední doby je to, že si čím dál tím více společností uvědomuje vážnost celé situace. S rostoucím počtem hackerských útoků postupně roste i zájem o co nekvalitnější zabezpečení a ochranu. Čím dál tím více podniků tak přesouvá své zdroje do těchto oblastí, aby tak předešly masivním ztrátám, které by jim mohly způsobit nemalé problémy.

Banky přišly po útocích hackerů o víc než miliardu dolarů

2014 – Rok hackerů?

Newsletter