V prvním měsíci nového roku je na místě nejen vyhodnocovat pozitiva a negativa toho starého, ale zároveň analyzovat hrozby a příležitosti toho počínajícího. Do toho se ponořilo Světové ekonomické forum (WEF, World Economic Forum). Čeho se tedy bát, s čím počítat a na co se připravit? To nejdůležitější z reportu vybral server Zero Hedge.
Každoroční report Světového ekonomického fóra vytipovává a rozebírá hlavní globální rizika pro nadcházející rok. Zpráva pro rok 2017, která byla vydávána v době zvýšené celosvětové nejistoty a rostoucí nespokojenosti běžného obyvatelstva se stávajícím politickým a hospodářským řádem, volala po „zásadních reformách tržního kapitalismu a obnovy solidarity v rámci jednotlivých zemí a mezi nimi.“
Deset grafů, které definují globální ekonomiku v roce 2017
Na začátku letošního roku však témata jako sociální polarizace a nárůst populismu částečně zastínily hrozby v podobě válek a dalších potenciálních mezinárodních konfliktů, přírodních katastrof a extrémního počasí obecně, jakož i nebezpečí kybernetických útoků. Nicméně jakožto hlavní výzvy, na které je potřeba v roce 2018 reagovat, podtrhuje WEF ve své nejnovější zprávě následující:
- přetrvávající nerovnost a nespravedlnost
- domácí a mezinárodní politické napětí
- hrozby pro životní prostředí
- kybernetická nebezpečí
Vizuální přehled globální rizikové situace je následující (na horizontální ose je pravděpodobnost zhoršení situace v dané oblasti, na vertikální ose pak významnost dopadu):
Jako nepravděpodobnější a zároveň z nejtvrdším dopadem se jeví v prvé řadě environmentální rizika, a dále pak geopolitická a kybernetická rizika. Nejméně naléhavá jsou pak podle WEF ekonomická rizika. V následujících tabulkách lze vidět pořadí globálních rizik pro nadcházející rok seřazené jak podle pravděpodobnosti, tak podle významnosti dopadu.
Největší rizika pro rok 2018? Nechybí bitcoin
Průzkum, který WEF provedlo u 1000 odborníků z vládních, obchodních, akademických a nevládních organizací, pak ukázal, že zhruba 93 procent očekává zhoršení politických nebo ekonomických konfliktů mezi hlavními mocnostmi v roce 2018. Asi 40 procent z nich se pak domnívá, že tato rizika oproti předchozímu roku výrazně vzrostla. Jen podle zanedbatelné části respondentů se riziko snížilo.
Podobně dopadly i další otázky. Zhruba 79 procent respondentů vidí zvýšené riziko v podobě vojenských konfliktů mezi státy, 78 % pak cítí i zvýšené riziko regionálních konfliktů v rámci hlavních velmocí. Podle většiny respondentů se pak situace oproti předchozímu roku zhoršila i co se týče rizik vyplývajících ze selhání mezinárodních obchodních dohod, bezpečnostních aliancí či globálních politik koordinujících společný postup v otázce klimatické změny. Rok 2018 se tak zdá být navzdory slibnému ekonomickému růstu zdrojem významných geopolitických nejistot.
