Průměrná sazba hypoték v květnu opět klesla. Z dubnové hodnoty 2,11 na 2,05 procenta. Jedná se tak o další rekordně nízkou hodnotu v řadě. Naposledy průměrná sazba vzrostla v lednu 2014. Propad sazeb přitom stále není u konce, ačkoli známky obratu dosavadního trendu jsou stále patrnější.
V květnu se průměrná sazba hypoték v ČR – ukazatel Fincentrum Hypoindex – propadla meziměsíčně o 0,06 procentního bodu, což značí mírné zrychlení dynamiky poklesu. V dubnu totiž došlo k meziměsíčnímu propadu o 0,05 procentního bodu. Průměrná sazba hypotečních úvěrů poskytovaných tuzemskými finančními ústavy nadále poklesne.
Nicméně, poprvé po relativně dlouhé době se objevují početnější známky signalizující obrat ve směřování úrokových sazeb. Na světových dluhopisových trzích dochází od poloviny dubna k růstu výnosů vládních dluhopisů řady evropských zemí. Stoupají (i přes pokles z posledních dnů) také výnosy dluhopisů vlád Německa či Spojených států. Trhy tak zjevně začínají považovat riziko deflace za odeznělé, což – bude-li takový stav trvat – oslabí podnět centrálních bank uvolňovat měnové podmínky. Takový vývoj – a i jeho pouhé očekávání – značně přispěje k zastavení propadu sazeb hypoték, eventuálně i k jejich korektivnímu růstu.
V tuto chvíli ale zatím zprostředkovaně na výši sazeb v české ekonomice působí i program Evropské centrální banky, zahájený v březnu, v jehož rámci jsou odkupovány státní dluhopisy členských zemí eurozóny. Program zajišťuje další uvolnění měnových podmínek a představuje tlak na pokles dlouhodobých úrokových sazeb v české ekonomice, včetně sazeb hypotečních úvěrů.
Nízké sazby hypoték podněcují poptávku po nemovitostech a do jisté míry i samotnou bytovou výstavbu, a lze je tak v současnosti považovat za jeden ze stimulujících faktorů jen pozvolna oživujícího českého stavebnictví, které se svým výkonem nachází stále hluboko pod předkrizovou úrovní roku 2008.
