I přes příliv migrantů tempo růstu zaměstnanosti zpomalí

Počet cizinců žijících na území České republiky stoupá, přičemž jejich podíl na celkové populaci dlouhodobě převyšuje průměr středoevropského regionu. Většina cizinců dlouhodobě pobývajících na území České republiky zde i pracuje (86 %). Roste i podíl cizinců na celkové české zaměstnanosti. Firmy si často najímají cizince jako agenturní zaměstnance, což vysvětluje velmi nízké mzdy v tomto segmentu i jejich pomalý růst. Vyplývá to z analýzy Komerční banky.

Česko je však schopno přilákat nejen levnou pracovní sílu ale i tu kvalifikovanou. V této kategorii mzdy cizinců dokonce převyšují český průměr. Také podíl živnostníků z řad cizinců je výrazně vyšší než podíl všech živnostníků na celé populaci. I přes příliv cizinců však růst zaměstnanosti v letošním a příštím roce zřejmě zpomalí. Cizinci však zůstanou významným zdrojem pracovní síly i do budoucna.

Nalézt vhodnou pracovní sílu z domácích zdrojů je oříšek. Zdrojem pracovní síly jsou však i cizinci přicházející na území České republiky. Ti pro domácí firmy představují levnou pracovní sílu. Navíc jsou většinou ochotní pracovat i ve ztížených podmínkách, v manuálních a nekvalifikovaných profesích, které Češi dělat nechtějí. Firmy často využívají zahraniční zaměstnance i jednorázově na dočasné práce. Může se jednat o situaci, kdy má firma více zakázek, potřebuje vypomoci se sezónními pracemi, popřípadě jí onemocní více zaměstnanců. Firmy často shánějí zahraniční zaměstnance přes agentury, které jsou schopné dodat vhodné pracovníky velmi rychle a pouze na dobu, na kterou je firma potřebuje. To firmám přináší větší flexibilitu a možnosti, jak se vypořádat s nedostatkem pracovních sil pouze na některé pracovní činnosti či období.

Většina cizinců přichází do České republiky z EU. Podíl státních příslušníků Evropské unie na cizích státních příslušnících na území ČR představoval v roce 2015 42 % a stále stoupá. Naopak zastoupení občanů z třetích zemí se snižuje. Udělováním státních občanství cizincům Česká republika šetří. V období let 2007-2013 bylo ročně uděleno v průměru kolem 2 tisíc státních občanství. V roce 2014 vešel v platnost nový zákon o státním občanství České republiky, který umožnil například existenci dvojího státního občanství. To vedlo k nárůstu počtu udělených státních občanství v roce 2014 na více než 5 100, nejvíce od roku 2000. I tak se ale Česká republika řadí v počtu udělených státních občanství až na 24. místo v žebříčku zemí v Evropské unii.

Počet cizinců žijících na území České republiky mírně stoupá. V ostatních zemích středoevropského regionu je podíl cizích státních příslušníků na celkové populaci v posledních letech stabilní, zároveň je ale i podstatně nižší. Zatímco v České republice se tento podíl pohybuje kolem 4,5 %, v ostatních zemích regionu je to méně než 2 %. Ve srovnání s vyspělými země Evropské unie je podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel stále výrazně nižší – například v Rakousku cizinci tvoří 14 % populace, v sousedním Německu 10 %.

Většina cizinců dlouhodobě pobývajících na území České republiky zde i pracuje. Z celkového počtu cizinců jich zde v roce 2015 pracovalo 87 % a to buď na základě živnostenského oprávnění či zaměstnaneckého poměru. Počet živnostníků je poměrně stabilní, počet zaměstnanců naopak stoupá (323 tisíc v roce 2015). Vyplývá to ze statistik úřadů práce, z počtu vydaných živnostenských oprávnění, počtu vydaných povolení k zaměstnání cizinců z třetích zemí, zelených a modrých karet (modrá karta umožňuje dlouhodobý pobyt za účelem výkonu zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci).

Podíl živnostníků na celkovém počtu pracujících cizinců je výrazně vyšší než v populaci. Po vstupu České republiky do Evropské unie tvořil podíl živnostníků dokonce 38 % všech pracujících cizinců. Od té doby, díky nárůstu počtu zaměstnanců, jejich podíl klesá. V roce 2015 dosahoval 21 %. To je však stále ještě podstatně více, než podíl všech živnostníků na celkové české zaměstnanosti. Ten se stabilně pohybuje kolem 13 – 14 %. Česká republika je tedy pro cizince i zajímavým místem pro jejich podnikání. Zároveň je to i typický efekt imigrace, kdy cizinci nespoléhají na domácí zaměstnavatele, ale jsou inovativní a přicházejí s novými nápady na podnikání.

Podíl cizinců na celkové zaměstnanosti stoupá. Zatímco při vstupu České republiky do Evropské unie dosahoval podíl cizích státních příslušníků na celkové zaměstnanosti necelých čtyř procent, do roku 2015 se tento podíl více než zdvojnásobil (8,1 %). Mění se i geografické rozložení práce cizinců. Zaměstnávání cizinců již není jen doménou velkých měst, jejich práce využívají i firmy v menších městech či na vesnicích.

Nejvíce cizinců pracuje v oblasti zpracovatelského průmyslu. V roce 2015 to bylo podle Ministerstva práce a sociálních věcí 29,1 % z celkového počtu cizinců pracujících na území České republiky. Dále jsou to administrativní a podpůrné činnosti (13,7 %) a velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (10,7 %). Stavebnictví se umístilo až na čtvrtém místě.

Mění se i podíl cizinců na jednotlivých sektorech v rámci celkové zaměstnanosti ČR. Zatímco v roce 2008 pracovalo ve stavebnictví 14 % cizinců ze všech zaměstnaných osob, v roce 2015 to bylo již pouze 8 %. K výraznému nárůstu pracujících cizinců došlo naopak v oblasti administrativních a podpůrných činností. To lze vysvětlit dvěma faktory. Část poklesu zaměstnanců ve stavebnictví lze přičíst na vrub problémům tohoto sektoru. Statistiku v tomto segmentu však také ovlivňuje najímání zaměstnanců přes agentury. Pokud si firma najme cizince na práci ve stavebnictví či zemědělství přes agenturu, statisticky se to neprojeví v růstu zaměstnanosti v těchto segmentech, ale v kategorii administrativních a podpůrných činností.

To je také důvod, proč je podíl cizinců na celkové zaměstnanosti v České republice nejvyšší právě v kategorii administrativní a podpůrné činnosti. V roce 2015 to bylo dokonce 34 %. Vysoký podíl cizinců v kategorii administrativní a podpůrné činnosti také vysvětluje, proč jsou zde vypláceny nejnižší mzdy v celé ekonomice (po ubytování, stravování a pohostinství, kde v roce 2016 byly ještě nižší) a proč zde i pomalu rostou.

Pohled na mzdovou diferenciaci ukazuje, že Česko je schopno přilákat jak levnou pracovní sílu, tak i tu kvalifikovanou. Průměrná mzda pracovníků z Ukrajiny v nekvalifikovaných procesích byla v roce 2015 zhruba o 2 500 korun nižší než u českých občanů.

V kvalifikovaných profesích jsou si však cizinci často schopni vyjednat vyšší mzdy, než domácí občané. Zatímco u českých občanů dosahovala v roce 2015 průměrná hrubá měsíční mzda v 9. decilu 44 335 korun, u občanů se slovenským státním občanstvím pracujících na území ČR to bylo 58 708 korun.

Z hlediska čisté migrace je na tom z celého regionu nejlépe Česká republika. Naopak v Polsku převažuje odliv pracovní síly do zahraničí. Nejvíce cizinců přichází do České republiky z Ukrajiny. V roce 2015 tvořil jejich podíl 23 %. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou jsou Slováci s 22 %, jako třetí se drží Vietnam s 12 %. Na Slovensku a Maďarsku tvoří významnou skupinu i občané Rumunska. Do Polska přichází 25 % cizinců z Velké Británie, 20 % z Německa a 9 % ze Spojených států. Statistiky jsou ovšem ovlivněny Poláky, kteří získali státní občanství v jiných zemích a po dlouhé době se vrací zpět do vlasti.

Z výše uvedených statistik je patrné, že Česká republika je pro cizince atraktivním zaměstnavatelem i místem pro podnikání, což bude zřejmě platit i do budoucna. V kvalifikovaných profesích tlačí zaměstnaní cizinci průměrnou mzdu v České republice směrem nahoru, v méně kvalifikovaných profesích jsou však (především agenturní zaměstnanci) důvodem, proč mzdy zůstávají nízké a rostou pomalu. I do budoucna budou cizinci tvořit významnou složku českého trhu práce. Jejich podíl na celkové zaměstnanosti bude pravděpodobně stoupat. Vzhledem k pouze mírným meziročním nárůstům jejich počtu, však českou zaměstnanost zřejmě nezachrání. Ta bude podle našeho odhadu v letošním a příštím roce sice růst, avšak výrazně pomalejším tempem, než tomu bylo v minulých letech.

Newsletter