Ilavska Vuillermoz Capital: Nejsme jen investoři, ale hlavně partneři pro foundery, kteří chtějí dobýt svět

„Úspěšně investujeme do DefenceTech firem již několik let, což nás vedlo k založení specializovaného DefenceTech fondu, protože věříme, že Evropa čelí hrozbě. Investujeme do obranných technologických společností, které jsou klíčové pro bezpečnost naší společnosti, podporují globální stabilitu a umožňují společnostem prosperovat v míru a bezpečí,“ říká Alain Wildanger, zakládající partner venture kapitálového (VC) fondu Ilavska Vuillermoz Capital (IVC), který žije již delší dobu v Česku a interview tak probíhá v češtině.

DefenceTech je na vzestupu a generuje investiční příležitosti. Mnohé technologie jsou teprve ve fázi vývoje a startupy tak potřebují neustálý příliv financí. S kancelářemi v Lucemburku, v Praze, a také zastoupením v Tallinnu či New Yorku, nabízí IVC svým investorům přístup k nejmodernějším startupům z Evropy i USA, které vyvíjejí globální obranné technologie. Nedávno IVC oznámila další tři investice v tomto sektoru: do 5.0 Robotics, estonské deep-tech firmy zaměřené na agilní výrobu, americké AI platformy Aerobotics7 k detekci min a dalších skrytých nástrah, a také americké společnosti Centinus, platformy pro provoz dronů, která nabízí extrémně nízkolatenční dálkové ovládání, detekci objektů pomocí umělé inteligence a živé HD přenosy v reálném čase.

Jaké kvality IVC hledá u zakladatelů startupů? Jak složité je vytvořit investiční fond? A proč má IVC zájem primárně o institucionální klienty? Přečtěte si rozhovor s Alainem Wildangerem.

Vaše investiční skupina investuje do rozmanitých společností („from vegan milk to proptech“). Jak získáváte nezbytné dovednosti pro řízení tak širokého portfolia?

Zpočátku jsme investovali do každého „dealu“ zvlášť. Každou nabídku jsme zhodnotili a pokud nám vyhovovala, založili jsme pro konkrétní investici SPV (special purpose vehicle, novou firmu – pozn. redakce). Interně takovému postupu říkáme „club deal“. Nejdřív jsme investovali naše peníze, ale ty nám brzy došly, a tak jsme začali zapojovat také externí investory. Brzy jsme si ale uvědomili, že toto není efektivní ani udržitelné, a tak jsme založili regulovaný fond. Má dvě jasné strategie – FinTech a DefenceTech. FinTech již máme naplněný a úspěšně uzavřený, a nyní se plně soustředíme na DefenceTech.

Naši původní „club deal“ praxi si ale stále držíme, především k investicím do našich srdcovek, typu jeden ze tří českých jednorožců Rohlík.cz, a hledáme pro tento typ transakcí externí investory. V současné době máme založeno třináct SPV, a právě v této části portfolia držíme zmiňované investice jako proptech nebo veganské mléko.

Ovšem nyní se plně soustředíme na DefenceTech, což ale neznamená, že když narazíme na potenciální transakci, která se nám líbí, ale nezapadá do naší aktuální strategie, tak se stále ještě rádi vrátíme ke „club deal“ praxi. Tento způsob investování teď tvoří zhruba třetinu našeho investičního portfolia. Pro zhodnocení společnosti ale stejně nepotřebujete speciální znalosti, správnou investici poznáte podle několika parametrů. Úspěšná firma musí mít dobrý tým, produkt a tržní podíl. Zapojíme i náš selský rozum – dokážeme posoudit, jestli má startup potenciál nebo ne.

Jaké vlastnosti hledáte u zakladatelů startupů, když zvažujete investici?

Founder a jeho tým jsou pro nás hlavní „soft“ kritérium. Nejde ale hodnotit lidi ve startupu podle nějakých KPIs, musíte to z nich cítit. Ty nejúspěšnější společnosti v našem portfoliu mají striktní disciplínu, vidíme to na vysoké kvalitě jejich měsíčního reportingu. Naši founders také hluboce věří své myšlence a vystupují jako skuteční lídři. Schopnost vést lidi je zde klíčová. Zakladatelé si potřebují vybudovat kompetentní tým se stejnou vizí.

Na druhou stranu, čím vás můžou zakladatelé odpudit natolik, že se si s nimi neplácnete?

Když vidím nesmyslný byznys plán, ztrácím o produkt zájem. Takový plán totiž dokazuje, že founder nemá správnou vizi a postrádá smysl pro realitu. Startupům se to občas stává a firma pak nefunguje správně. Musíme si také sednout se zakladatelem. Potřebujeme mít dobrý pocit z člověka, který usiluje o naše peníze. Jde o subjektivní kritérium, ale hraje důležitou roli. Díváme se i po varovných signálech, typu kdy nám startupista ve svém PowerPointu tvrdí, že jeho firma má hodnotu 40 milionů eur a bude z ní brzy jednorožec, tak to bereme jako výstrahu.

Jaké jsou silné a slabé stránky CEE, co se týče VC fondů a startupů?

Lidé pracující v CEE regionu mají dostatečné kompetence a znalost angličtiny. Místní trh poskytuje dobré podmínky pro investování do startupů a líbí se mi hladovost zdejších zakladatelů, místní firmy skutečně mají chuť něco udělat. Když se do něčeho pustí, jdou do toho naplno. V západní Evropě, v Lucembursku zejména, lidé hledají práci se stálou pracovní dobou, výplatou a garantovanou dovolenou.

Na druhou stranu, firmy z CEE obtížněji hledají zákazníky než startupy ze západní Evropy nebo dostatek kapitálu místních VC fondů. Západní Evropa má stále navrch, co se velikosti investic do startupů na obyvatele týče. Stále tu existuje velký prostor pro další VC hráče a my se zde vidíme jako zajímavý hráč, propojujeme oba regiony. Můžeme zakladatelům pomoci se vstupem na trhy v západní Evropě a také v US.

Popisujete vaše investory jako spíš konzervativnější. Jak to jde dohromady s investováním do dynamických společností?

Náš první regulovaný fintechový fond se zaměřoval na investice v pozdějších fázích, zpravidla „Series B“ až „Series E“. Riziko vstupu do těchto firem je výrazně nižší, protože už mají produkt, zaměstnance, rostou a jsou ziskové. Oproti tomu náš DefenceTech fond se soustředí na dřívější fáze, zpravidla Seed až Series B, kde je riziko násobně vyšší. Zároveň ale návratnost může být násobně vyšší. Naši investoři mají různý přístup k riziku. Máme institucionální investory, kteří jsou konzervativní, ale ani oni nemají problém s investicí do VC.

Máte v úmyslu získat více investorů z CEE?

Ano, proto jsme tady v Praze. My se opravdu vidíme jako evropská investiční společnost. Chceme tu nacházet nejen nové firmy, ale také investory. Už máme první investory z Česka a budeme nabírat další. Zdejším investorům chybí přístup k západoevropským fondům. Potenciální místní investoři znají lokální hráče, ale přivítali by další možnosti investic.

Orientujete se spíše na institucionální nebo soukromé investory?

Je to mix. Máme privátní investory, ale jde spíše o „family offices“. Zpravidla se jedná o rodinné peníze, které se investují s pomocí investičních profesionálů. Teď se zaměřujeme hlavně na investory v Česku a na Slovensku, ale počítáme i s dalšími.

Jak se liší CEE od západní Evropy, co se týče podnikatelského prostředí? Jsou zde stále nějaké zásadní rozdíly?

Mnoho jich už zmizelo, ale některé stále přetrvávají. V tomto regionu se v posledních 20, 30 letech musela dohnat spousta věcí, aby se jejich úroveň srovnala se západní Evropou. To se povedlo, v mnoha případech už žádné rozdíly nevidím. V některých oblastech už CEE překonal západní Evropu. Byl jsem nedávno v Estonsku a ohromila mě míra digitalizace. Firmu si tam založíte online, nepotřebujete notáře, ověřování podpisů na poště a další zbytečnosti. Všechno funguje digitálně. Proto si myslím, že CEE a další země více na východě mají „drive“. Lucembursko a další západoevropské státy by si mohly vzít příklad.

Plánujete tedy nabírat institucionální investory?

Určitě ano, jsme otevřeni všem. Firemní investoři dnes tvoří zhruba jednu třetinu našeho investorského mixu. Samotný DefenceTech fond je tvořen našimi investory, stejně tak i family offices. Nově přijímáme i vlastníky či podílníky velkých tradičních evropských obranných společností, které si uvědomují, jak rychle se obranný sektor v dnešním světě vyvíjí a chtějí být u toho. Problémem institucionálních investorů ovšem bývá jejich ESG strategie, která ne vždy umožňuje investovat do obranných technologií. Z našeho pohledu se to ale pomalu mění k lepšímu, protože i tito institucionální investoři si uvědomují potřebu změny a důležitost inovací. V našem konkrétním případě přijdou na řadu institucionální investoři zkraje příštího roku, momentálně se věnujeme high-net-worth-individuals a family offices.

Z čeho vyplývá vaše preference pro institucionální investory?

Protože investují více peněz. Soukromý investor poskytne mezi 100 až 500 tisíc eur, ale vyjednávání s ním může trvat stejně dlouho jako u firemních klientů, kteří přitom investují více. Dnes máme kolem 80 investorů, se kterými se snažíme udržovat blízký vztah. Chodíme s nimi na kávu, vysvětlujeme jim investice, zkrátka, chceme se s nimi aspoň dvakrát ročně vidět. Zatím to funguje hezky, ale při větším množství už to tak snadno nepůjde. Chceme jako skupina IVC růst, a proto potřebujeme institucionální investory.

Jakou minimální částku doporučujete případným zájemcům o investice?

Regulace ji u profesionálního investora stanovuje na 100 tisíc eur, pod tuto hranici nemůžeme jít. Ale někteří investoři u nás mají zainvestováno třeba tři miliony eur. V průměru to vychází na 350 tisíc eur, u firemních se investice pohybují od jednoho do pěti milionů eur.

Jakou sumu by u vás měl potenciální investor zainvestovat?

Určitě bych nedal 80 % úspor do VC. Je v pohodě mít 10–15 % portfolia zde, investoři s vyšší tolerancí rizika třeba i 20 %. Naši investoři dnes obvykle mají 70 % v realitách, 20 % v produktech své banky a zbytek jde do VC.

Vaším partnerem tady v Česku je Startup Kitchen. Jak funguje vaše spolupráce?

Při budování byznysu v nové zemi potřebujete partnery, kteří vám otevírají dveře. Startup Kitchen dělá super práci. Zná startupy a zajímavé lidi v tomto regionu a pomáhá nám zde zapustit kořeny.

Kromě již prokazatelné zkušenosti s investicí v obranném sektoru, jakou další konkurenční výhodu oproti ostatním DefenceTech fondům máte?

Nejen naše předchozí zkušenost, ale také náš network jak investorů, tak také třeba náš expertní tým poradců v našem advisory boardu, který nově zahrnuje například Toomase Hendrika Ilvese, bývalého estonského prezidenta, který během svého mandátu provedl digitální transformaci své země do dnešního stavu. Dále Lubomír Kovařík, místopředseda dozorčí rady společnosti COLT CZ Group, kde působil i jako prezident a předseda představenstva skupiny. Patrick Hennings-Huep, bývalý poručík německého námořnictva, aktivní během studené války v pobaltské oblasti. Patrick disponuje více než 24 let zkušeností v investičním bankovnictví a private equity. Dalším je Fredrik Johnsson, bývalý podplukovník švédských ozbrojených sil s více než 20 lety zkušeností v oblasti zneškodňování výbušnin, řízení rizik a odzbrojování. Také Etienne Schneider, bývalý místopředseda vlády (od 2013), ministr hospodářství (od 2012), ministr zdravotnictví (od 2018), ministr vnitřní bezpečnosti a ministr obrany (od 2013) Lucemburska.

Plánujete vybrat do DefenceTech fondu 100 milionů eur. Jak velký zájem o něj projevují investoři?

Máme ambiciózní, ale dosažitelný cíl. Chceme nabízet fond institucionálním investorům, se kterými se pojí vyšší investice. Strávili jsme na něm skoro rok a půl a nabízíme promyšlený produkt. Defence odvětví je momentálně velice trendy, ovšem my v něm jsme již několik let. Naše první investice se datuje do roku 2020, kdy „to ještě nebylo cool“. Proto evidujeme velký zájem od investorů, neboť tento sektor byl doteď podfinancován, především v Evropě. Máme teď konkurenční výhodu oproti ostatním VC fondům, které nyní rychle pivotují k DefenceTechu. Naší výhodou je prokazatelný track record a relevantní network nejen LP invesotrů, ale i výše zmíněných mentorů.

Jak a v jakém časovém horizontu pak bude probíhat zainvestování vybraných peněz?

Nějakou dobu potrvá, než vybereme požadovanou částku. Investoři mají dva roky, dokdy můžou do DefenceTech fondu investovat. Pak budeme mít další čas na umístění investic. Vytvořili jsme si teoretický model fondu. Budeme mít 26 firem v různých fázích vývoje, zejména Seed až Series B, jeden až dvanáct milionů eur na jednu investici, soustředíme se na Single-Use a Dual-Use Technologie, a geograficky pouze do „NATO-friendly“ zemí.

Ještě bych se vrátil k fondu jako produktu. Co je nejnáročnější část v přípravě?

Vytvoření strategie nezabere moc času. Ale co naopak trvá, je ošetření potřeb našich institucionálních investorů. Již jsem zmiňoval, že mají na své straně některé povinné procesy. My jim proto musíme vytvořit dataroom se všemi požadovanými dokumenty. Například zkrácený prospekt k DefenceTech fondu má 15 stránek, ale plná verze obsahuje téměř 200. Příprava této dokumentace zabere nějaký čas.

Žijete už půl druhé dekády střídavě v Praze. Proč jste si zvolil právě ji?

Přivedla mě sem práce. V roce 2008 jsem zde nastoupil do private equity fondu, tehdy mě sem doporučil headhunter. Pak jsem se sice vrátil kvůli práci do Lucemburska, ale vždy jsem měl v Praze přátele, teď už i rodinu. Praha je pro mě už domov, vedle druhého v Lucembursku. Mám Prahu rád a líbí se mi.

Jaké změny vás za tuto dobu nejvíc zaujaly?

Praha prošla za posledních deset let obrovskou změnou. Dříve mě tu šokovaly hnusné supermarkety a nízká kvalita restaurací. Ale teď? Naprostá změna. OK, možná, že ty supermarkety ještě nejsou úplně top, ale s tím pomůže Rohlík.cz. Restaurace a kultura jsou dnes už na úplně jiné úrovni, přibylo opravených budov. Prošli jste rychlým rozvojem, který sem přitáhl více cizinců.

Praha patří mezi špičkové evropské destinace. Mnozí lidé to nedokážou ocenit a preferují třeba Mnichov nebo Vídeň. Žil jsem v Londýně, Paříži, USA, ale Praha mi vyhovuje nejvíc. Kvalita služeb šla v posledních pěti letech díky nové generaci podnikatelů neskutečně nahoru.

Stinnou stránkou jsou ceny. Dnes je už z hlediska cen rozdíl mezi Prahou a západní Evropou nulový. Byt v Německu nebo v Praze vyjde v podstatě na stejné peníze, zde už možná dráž. To stejné platí pro restaurace. Kvalita života v Praze je ale i tak fantastická.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.