Máme tu konec týdne a sním i začátek dalších voleb do Poslanecké sněmovny. I přes všechny urážky a sliby, které v posledních měsících zazněly z úst politiků, koruna si jede podle „svého“. Je totiž vůči politickému dění imunní.
Během uplynulých dní jsme byli svědky dalšího posunutí dosud nejsilnějších hodnot od konce kurzového závazku ČNB, které odpovídají hranici 25,64 za euro. Naposledy se kurz na těchto úrovních pohyboval v říjnu 2013.
Hlavní motor korunových zisků zůstává beze změn. Je jím představa o blížícím se dalším zvýšení úrokových sazeb ČNB, která se již projevila v nárůstu těch tržních. Trh počítá s tím, že bankovní rada přistoupí ke druhému kolu utahování svých sazeb na příštím měnověpolitickém zasedání, které se odehraje ve čtvrtek 2. listopadu. V kurzu koruny je už tak scénář, kdy centrální banka provede tzv. úrokový „hike“ o velikosti 25 bazických bodů, v podstatě částečně započítán.
Představu, že ČNB již za necelých 14 dní zvýší své sazby, tento týden navíc podpořily další jestřábí komentáře. Za tím patrně nejzvučnějším stojí Tomáš Holub, šéf sekce měnové, která má na starosti tvorbu prognóz, na jejichž základě bankovní rada rozhoduje o podobě měnové politiky. Podle Holuba česká ekonomika potřebuje vyšší sazby, čemuž ostatně nahrává i fakt, že kurz koruny z důvodu překoupenosti neposílil tolik, jak ČNB evidentně čekala. Právě díky tomu tak nedošlo na „přirozené“ utažení měnových podmínek, které teď skrze vyšší sazby (a v rámci návratu do „normálu“) má možnost suplovat sama centrální banka.
Hlavní „prorok“ ČNB: Díky, překoupená koruno!
Co se týče fundamentů, které by do kurzu koruny mohly ještě vstoupit (a víme o nich předem), než se dočkáme příštího měnověpolitického zasedání bankovní rady ČNB, je jich pouze pár. Z hlediska dat se jedná o ukazatele podnikové a spotřebitelské nálady, které budou zveřejněny příští týden, či o index PMI sektoru průmyslu. Ani jeden z těchto fundamentů by však neměl mít natolik velkou sílu, aby jakkoliv výrazněji rozhýbal kurz koruny.
Do hry samozřejmě vstupují právě probíhající volby do Poslanecké sněmovny. Pravdou ale je, že ani v tomto případě se zřejmě nedočkáme žádné větší akce, a to už jen proto, že kurz koruny je vůči politickému dění imunní. Všeobecně se očekává, že vítězem, jak už naznačily průzkumy, bude hnutí ANO Andreje Babiše, které se však poté může „zapotit“ při formování koalice. Tento proces by sice dle některých odhadů mohl pro kurz koruny představovat určité riziko, jednalo by se však pouze o krátkodobou záležitost.
Babiš sem, Babiš tam. Ale co bude po volbách s korunou?
V tomto případě ale existují i názory, které poukazují na tzv. „horší scénář“. Ten pro ČTK zmínil například hlavní analytik Conseq Investment Management Martin Lobotka. Podle něj jde o protisystémovou koalici ANO, SPD a komunistů, která je sice trhem zatím ignorována, ovšem Lobotka ji považuje za druhou nejpravděpodobnější.
„Koalice SPD a ANO s podporou komunistů by posunula Českou republiku na polskou či maďarskou cestu. A trhům – i tomu devizovému – by to, ač ne hned, jednou došlo. Stávající úrovně koruny tak můžou být nejsilnější na dlouhou dobu,“ varoval Lobotka.
Všeobecně se však nečeká, ať už z hlediska většinové odezvy domácích, tak i zahraničních expertů, že by si koruna po volbách měla projít jakýmkoliv turbulentním období. Jejím hlavním motorem tak i nadále zůstane proces utahování měnové politiky ČNB, který by měl nahrávat jejímu dalšímu zpevnění. To by však vinou přítomnosti spekulativního kapitálu nemuselo být natolik přímočaré – dosavadní vývoj od konce závazku ČNB je toho ostatně nejlepším příkladem.
Scénáři možného uzavírání zisků za situace nedostatku protistran odpovídá i odhad agentury Bloomberg. Medián očekávané hodnoty kurzu koruny za 4. kvartál letošního roku totiž dosahuje 25,90 za euro, což je o 23 haléřů slabší oproti aktuálnímu spotu. Za první a druhé čtvrtletí 2018 je pak ve hře setrvání kolem úrovně 25,70 EURCZK.