Kde je veřejný sektor, tam je politika. A kde je politika, tam jsou politici. A kde jsou politici, tam se mluví o korupci. A jelikož veřejný sektor je všude a je ho stále více, o korupci se tak mluví všude a také stále více. A kde se o ní mluví nejvíce? To každoročně sleduje Transparency International ve svém indexu vnímání korupce (Corruption Perception Index, CPI). Jak to dopadlo v roce 2017?
Index vnímání korupce, který každoročně sestavuje nezisková organizace Transparency International, mapuje rozsah vnímané korupce v 180 zemích světa. Korupce je zde definovaná jako zneužití veřejné pravomoci k vlastnímu prospěchu. Každá země je hodnocena na škále 0 až 100 bodů, přičemž čím nižší číslo, tím horší je stav korupce vnímaný v dané zemi. Výsledky indexu za rok 2017 graficky prezentuje server Statista (čím tmavší barva, tím větší je vnímaný rozsah korupce v dané zemi).
Nešťastné ekonomiky v zajetí inflace a nezaměstnanosti
Z grafu je patrné, že zatímco k „nejčistším“ regionům patří Severní Amerika, severní Evropa a Austrálie, silné vnímání korupce existuje v Latinské Americe, Africe a Asii. Na prvních příčkách s největším počtem bodů se umístily státy Nový Zéland (89), Dánsko (88) a Finsko (85). Na opačné, „pochmurné“ straně žebříčku jsou pak následující země: Somálsko (9), Jižní Súdán (12) a Sýrie (14). Kompletní pořadí zemí včetně historických umístění v indexech za předchozí roky můžete vidět přímo na oficiálních stránkách Transparency International, včetně rozsáhlých analýz a odkazů na další dokumenty, případně na českých stránkách.
Česká republika se v indexu vnímání korupce za rok 2017 umístila na 42. místě, přičemž získala 57 bodů ze 100, stejně jako Španělsko či Kypr. Oproti roku 2016 je to o dva body více, což Českou republiku posunulo o pět příček nahoru z 47. místa. Lze říct, že míra vnímané korupce v České republice v posledních letech spíše pomalu klesá, například ještě v roce 2013 byl počet získaných bodů jen 48.
Index vnímání korupce samozřejmě nemusí mít žádný vztah ke skutečnému rozsahu korupce v dané zemi, za což je také často kritizován, přičemž je uváděno, že měří spíše jakousi politickou náladu v zemi. Jak napovídá jeho název, měří pouze to, jak naléhavě problém korupce lidé v dané zemi vnímají. Výzkum však neprobíhá mezi laickou veřejností, ale mezi těmi, kteří mají možnost se s korupcí skutečně setkat – především jde o úředníky a politiky, ale také o podnikatele, experty a analytiky. Měřit skutečný rozsah korupce, na kterou se přirozeně velmi často vůbec nepřijde, by koneckonců bylo velmi obtížné. Na druhou stranu, index vnímání korupce může být alespoň určitým vodítkem.
Index ekonomické svobody. USA se propadají, co Česká republika?
