Spotřebitelské ceny v eurozóně se v srpnu dostaly na o něco delší dostřel od nuly, než ukazoval první odhad. Meziměsíčních +0,1 % a meziročních +0,4 % je ale stále daleko za 1% úrovní, o které hovoří prezident ECB Mario Draghi jako o nebezpečné zóně. Pro politiku ECB, která rozhodla, že v říjnu spustí program odkupu aktiv, se tak nic nemění.
Pohled na vývoj spotřebitelských cen ukazuje, že pro jejich níži jsou klíčovým faktorem ceny energií. Ty v srpnu klesly meziročně o dvě procenta, v červenci to bylo minus procento. K tomu se připojuje pokles v celkové úrovni cen potravin.
Jádrová inflace, očištěna právě o volatilní složky energií, potravin, tabáku a alkoholu, se meziročně proti červenci zvedla na 0,9 procenta z 0,8 procenta. Náklady na služby vzrostly o 1,3 procenta, což je shodné s červencem.
Z pohledu jednotlivých zemí eurozóny je meziroční inflace nejnižší a záporná v Bulharsku (-1 %), Španělsku (-0,5 %) Estonsku, Řecku, Itálii či na Slovensku (s -0,2 %), nejvyšší naopak ve Velké Británii (1,5 %), Rumunsku (1,3 %) či Finsku (1,2 %).
Dlouhodobým cílem ECB je udržovat inflaci pod úrovní dvou procent. Takto nízké úrovně ale představují, jak se obává ECB, riziko roztočení deflační spirály.
