Na internet se z celého světa zatím připojit nemůžeme. To však chtějí společnosti OneWeb a Airbus změnit, a to pomocí stovky vesmírných družic. Projekt tlačí čas, navíc ohledně něj vyvstává řada technických nejasností.
Zkontrolovat si emaily uprostřed pouště nebo si v hluboké džungli přečíst nejnovější zprávy. Na internet v mobilu si většina lidí už zvykla. Na světě jsou však stále místa, kde by s internetovým připojením počítal jen málokdo. Nový projekt OneWeb Satellites slibuje pokrýt celý svět dostupným přístupem na internet, a to pomocí družic ve vesmíru. Jak bude řešení fungovat?
Projekt OneWeb Satellites
OneWeb Satellites je společný projekt koncernu Airbus a americké telekomunikační firmy OneWeb, za níž stojí internetový pionýr Greg Wyler. Raketa Sojus naložená družicemi vyvinutými společností Airbus do vesmíru odstartovala koncem února z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Další stovky je mají v příštích letech následovat – s raketovou stavební firmou Arianespace jsou zatím dohodnuti na 21 startech. „Konstelace se skládá z 900 satelitů,” řekl Nicolas Chamussy, ředitel oddělení astronautiky společnosti Airbus, pro server Die Welt.
Novinkou je, že družice mají být vyneseny na nízkou oběžnou dráhu do výšky 1200 kilometrů. Aktuálně pochází satelitní internet zpravidla z tzv. geostacionárních družic, které Zemi oblétají ve vzdálenosti 35 000 kilometrů. Specifikem zmiňovaných družic je, že se jich denně sériově vyrobí hned několik. Jsou menší a lehčí než běžné družice, proto je možné jich do vesmíru dopravit více najednou.
S družicemi komunikují uživatelské terminály. V případě OneWeb probíhá komunikace přes malé parabolické antény, které jsou připevněny na střechu a napájeny solární energií. OneWeb slibuje, že budou umět vysílat do prostoru internet ve 3G, LTE, 5G i wifi.
Faktory pro rychlé připojení
Jak dobrá bude kvalita a rychlost internetu, se nedá předem přesně říci, vysvětlil Roland Bless z institutu technologie v Karlsruhe (KIT). „Vzhledem k tomu, že družice mají relativně nízkou oběžnou dráhu, počítáme s tím, že bude prodleva oproti nynějšímu geostacionárnímu spojení s družicemi výrazně kratší,“ uvedl pro Die Welt Bless.
Co možná nejmenší prodleva je důležitým faktorem pro rychlý internet. Experti ale vidí v malé vzdálenosti od Země zároveň i nevýhody. „Rádiové kmitočty by mohly být relativně vysoké. To znamená, že by okolnosti příjmu mohly ovlivnit meteorologické podmínky jako mlha nebo mračna,“ vysvětlil Bless.
Vedle toho se musí družice pravidelně střídat, neboť mají krátkou životnost. Kritici připomínají, že právě tím vzniká množství kosmického odpadu. Chamussy z Airbusu se však odkazuje na francouzský zákon, podle kterého družice vyvinutá a startující ve Francii musí být z vesmíru také vyzvednuta. Ačkoliv toto nelze garantovat v případě každého stroje, již před zahájením mise se firmy chtějí zaručit a zavázat, že žádný kosmický odpad vznikat nebude.
Telesat a SpaceX
OneWeb Satellites není jedinou firmou pracující na internetu z vesmíru. Kanadská společnost Telesat má od roku 2022 v plánu v rámci projektu Telesat-Leo nabízet totožnou službu celosvětově, rovněž ve spolupráci se společností Airbus. Také americká astronautická společnost SpaceX Elona Muska pracuje na podobném záměru. Se svým projektem Starlink zamýšlí dostat do vesmíru výrazně více družic než OneWeb. Mají jich být tisíce.
První družice byly do vesmíru vyslány na začátku roku 2018 raketou Falcon 9. Pokud budou testy s nimi úspěšné, měl by projekt Starlink brzy započít.
Najdou se ale i příběhy s horším koncem. Společnost Facebook podobný projekt rozjela v roce 2014. Internetový dron Aquila však nakonec loni vzdala. Létací zařízení měla měsíce autonomně létat ve velké výšce. Již první zkušební let v roce 2016 skončil nouzovým přistáním. Firma Alphabet pak vzdala konkurenční projekt s obrovskými drony rovněž před časem. Nové alternativy ale zkouší stále. Provádí například pokusy s pokrytím internetové sítě pomocí balónů. Tzv. “praštěné balóny” by měly létat ve výšce 18 kilometrů, pro příjem signálu je třeba speciálních pozemních antén.
„Rychlost klíčem k úspěchu“
„Rozhodující je být prvním, kdo službu nabízí,“ je přesvědčen Chamussy z Airbusu. Rychlost je tak podle něj klíčem k úspěchu, proto je hlavním cílem co nejrychleji dostat družice do vesmíru. Dokud jich bude ve vesmíru jen zlomek, nebude internet z vesmíru fungovat. “Pak jen spotřebovává životnost družic,” upozornil Chamussy. Proto jeho společnost plánuje vyplnit díru na digitálním trhu nejpozději do roku 2027.
Pokryje za pár let opravdu internetovou síť na celém světě? „No ano, zároveň jsou zde ale stále nejasnosti,“ zdůraznil Bless z institutu technologie v Karlsruhe. „Můžeme předpokládat, že to bude možné přinejmenším na většině míst na Zemi,“ doplnil.
Převod signálu družic
Je třeba velkého množství uživatelských terminálů, které budou signál z družic převádět. „Není zatím možné přijímat signál pouze přímo smartphonem,“ připustil Bless. S tím se mohou pojit velké náklady. Stejně tak spolupráce s telekomunikačními společnostmi není ještě úplně jasná. Musí uživatelé s OneWeb, Starlink nebo s jiným poskytovatelem uzavřít smlouvu? „To by bylo samozřejmě spíše nepraktické,“ poznamenal Bless.
Nebo budou s poskytovateli spolupracovat a platit roamingové poplatky? Pak by zákazník nepoznal, kdy internetový signál z vesmíru využívá. Vyvstává také otázka, zda tato síť pro všechny bude cenově dostupná pro obyvatele všech regionů na světě.
