Intervence ČNB přesáhly půl bilionu korun

AKTUALIZOVÁNO: Česká národní banka v lednu na devizovém trhu intervenovala proti posilující koruně v objemu přesahujícím 58 miliard korun. Do konce letošního ledna centrální banka v souhrnu intervenovala už za půl bilionu korun, vyplývá z údajů o devizových obchodech, které dnes ČNB zveřejnila. Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a následně její kurz držet poblíž hranice 27 korun k euru.

Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013, kdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka intervence na trhu neprováděla, v listopadu pak za zhruba 10 miliard korun a v prosinci za 42 miliard korun. Letos v lednu pak objem dále zvýšila na 58 miliard korun.

„Při růstu ekonomiky v roce 2015 ve výši 4,3 procenta odpovídala výše devizových rezerv ČNB ke konci únoru 2016 zhruba 39 procenta tuzemského hrubého domácího produktu. To je stále z hlediska ČNB poměrně „komfortní“ úroveň. Při zahájení intervenčního režimu představovaly zhruba 22 procent HDP. Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny,“ upozornil hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

„Je to nejvyšší objem od září loňského roku a oproti předchozímu měsíci to znamená další nezanedbatelný nárůst (v prosinci ČNB nakoupila 1,54 mld. eur). Tento rostoucí trend zřejmě přinutil bankovní radu ČNB zabývat se možností snížit sazby do záporu po vzoru např. Evropské centrální banky. Podle našeho názoru by ale pro výrazné a dlouhotrvající snížení přílivu eur musela ČNB sazby srazit poměrně hluboko, třeba i k -0,5 %,“ uvedl ke statistice devizových intervencí ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Dodal, že by to mohlo znamenat problém pro bankovní sektor a v důsledku i pro celou ekonomiku. Česká národní banka tak podle něj ke snížení sazeb pravděpodobně nepřikročí.

Může si ČNB další intervence dovolit?

ČNB může být nucena zavést negativní úrokové sazby podle Lukáše Kovandy. „Zchladily by spekulativní poptávku devizových obchodníků po korunových aktivech a pomohly tak centrální bance svůj závazek bránit. Tomuto scénáři zatím přisuzujeme hodnotu nižší než dvacet procent,“ dodal ale Kovanda. V základním scénáři předpokládá, že ČNB zůstane v případě negativních sazeb pouze u verbální intervence, tzn., že je bude zmiňovat jako možný nástroj dalšího uvolnění měnových podmínek, k němuž se však v praxi neuchýlí. 

„Další zintenzivnění akumulace rezerv v souvislosti s intervenčním režimem lze očekávat v letošním roce ruku v ruce s tím, jak budou sílit spekulace devizových obchodníků ohledně změny na postu guvernéra ČNB a ohledně potenciálního ukončení intervenčního režimu. Zesílení tlaku přinese také další možné rozvolnění měnových podmínek v eurozóně. V letošním roce může objem prostředků akumulovaných v souvislosti s oslabováním koruny snadno převýšit loňský objem,“ uvedl Kovanda. 

Podle Dřímala bude ČNB v rámci obrany kurzového závazku nadále skupovat eura a nafukovat devizové rezervy. Těch ale nemá zatím zdaleka tolik (zhruba 38 % HDP), jako měla například švýcarská centrální banka, když se rozhodla ukončit svůj kurzový závazek (84 % HDP). „K uvolnění kurzu koruny podle našich odhadů dojde v prvním čtvrtletí příštího roku,“ uvedl Dřímal.

Šéf tradingu Roklenu o ČNB, koruně i Londýnu a Praze

Bankovní rada ČNB na počátku února konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017. Do té doby centrální bankéři hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než kolem konce roku 2016. Důvodem posunutí závazku je vývoj inflace.

Tip: RoklenFx Denní výhled – Zaregistrujte si zasílání mailem 

Newsletter