Finančními médii rezonuje debata o možném začátku změny vedení turecké hospodářské politiky. Spekuluje se o konci tzv. Erdoganomiky, která stála za extrémním oslabením turecké liry a za významným snížením devizových rezerv. My jsme v tomto ohledu skeptičtí. Už dříve jsme psali, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Erdogana obzvlášť.
Hlavní ekonom Institutu pro mezinárodní finance Robin Brooks na svém twitterovém účtu zveřejnil aktuální údaje o úvěrování v turecké ekonomice, soukromém i státním. Z grafu níže je patrné, že toky půjček zpomalily, přičemž hlavní vlna zpomalení se odehrála po prezidentských volbách. V nich byl znovuzvolen Erdogan. Spekulovat o tom, že hospodářskou politiku využil k tomuto výsledku, netřeba.
Právě masivní fiskální expanze stála za oslabením liry z titulu deficitu běžného účtu. Zpomalení úvěrování je tak dobrou zprávou, stále je však potřeba udělat víc. Spolu se jmenováním nového ministra financí a historicky první guvernérky centrální banky vznikla nová naděje na reformu turecké hospodářské politiky. Nebude to lehká ani krátká cesta. Nehledě na to, že osobnost tureckého prezidenta zůstává nevyzpytatelná. V Turecku se příští rok konají komunální volby, proč si „nekoupit“ hlasy stejně jako předtím? Z historie víme, že pokus o vedení „ortodoxní“ měnové politiky už jednou nevyšel. Guvernér, který s ohledem na inflaci zvyšoval sazby, se v centrální bance udržel jen pár měsíců.
Trhy proto zůstanou nervózní. Historicky nejslabší kurz liry může být lákadlem, například turecké akcie si v posledních týdnech vedly velmi dobře a nejsou ani nezajímavě ohodnocené. U dluhopisů tomu bylo naopak. U bondů denominovaných v eurech a dolarech byla poptávka silnější. Otázkou je, kdo za ní stál. Objevily se totiž zprávy, že to mohly být turecké státní banky, které tak údajně měly zabránit růstu swapů úvěrových selhání fungujících jako „pojištění“ proti defaultu daných dluhových instrumentů. A právě tyto swapy včera opět vzrostly vinou obnovy devizových intervencí. Státní banky měly údajně použít 2,5 miliardy dolarů na obranu liry.
V tomto směru nečekejme, že dojde na změnu ze dne na den. Přítomnost státních bank nezmizí, jen nebude tak intenzivní, jako tomu bylo před prezidentskými volbami. Navíc stále pracujeme v režimu, který má s ohledem na pravidla devizové směny tureckých domácností a firem hodně daleko k volnému trhu. Turecko potřebuje vyšší sazby. Potřebuje reformu hospodářské politiky, aby přilákalo zahraniční kapitál. Devizové rezervy jsou ostatně stěžejní u každé země s relativně vysokým zahraničním dluhem.
Zdroj: IIF, Bloomberg, Reuters
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
