Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Investiční šviháci: Ani správná předpověď nezaručí zisk

Co myslíte, vytvořil se na akciích vrchol? Anebo mají akcie ještě růstový potenciál? Akciové indexy od roku 2009 letí doslova mrštným tempem nahoru. Nicméně na trhu už delší dobu panují obavy z rizik v podobě globální bobtnající realitní bubliny, zvyšujícího se podílu nesplacených high yield dluhopisů, dopadů brexitu, chabosti některých evropských bank, možného negativního vývoje finančního sektoru Číny atd..

Vskutku bylo by krásné mít křišťálovou kouli, která nám řekne, co se bude dít na trzích zítra, pozítří, za rok či za 20 let. Jenomže takovou kouli nemáme a popravdě nikdo nám s jistotou neřekne, jak to celé dopadne. A i kdybychom správnou předpověď v rukou měli, tak ještě by nám to nezaručilo výdělek.

Podívejme se na to, jak investovaly hedgeové fondy Georgea Sorose (fond Quantum) a Juliana Robertsona (fond Jaguar společnosti Tiger Management) před technologickou bublinou. Na základě jejich alokace do technologických akcií lze vypozorovat, jak přistupovaly fondy k riziku prasknutí bubliny.

Graf č. 1: Zobrazuje váhu technologických akcií v portfoliu jednotlivých hedge fondů (zdroj: Princeton University)

Na počátku byly oba fondy zainvestované v technologických akciích. Koncem roku 1998 začaly fondy Sorose i Robertsona docela razantně snižovat alokaci do těchto aktiv, jelikož se obávaly technologické bubliny. V roce 1999 Robertson nadále pokračoval ve snižování, načež Soros začal znovu a markantněji s alokací kapitálu do technologických akcií.

Technologická bublina praskla v březnu 2000, a byť Julian Robertson měl spolu s lidmi v Tiger Managementu pravdu, tak i přesto museli 30. března 2000 zavřít fond. Nutné je podotknout, že tento fond nepařil mezi žádné „losery“. Fond dokázal vygenerovat investorům po poplatcích téměř 32 % a to v dlouhodobém období mezi lety 1980 – 1998, čímž dokázal s velkým náskokem překonávat výkonnost indexu S&P 500. V letech 1999 – 2000 pak celková výkonnost fondu poklesla na 26 % p.a. (přestal nakupovat růstové akcie) a jak zobrazuje graf níže, tak Tiger Management s poklesem výkonnosti zaznamenal i prudký odliv kapitálu. Naopak Sorosův fond Quantum zaznamenal markantní příliv investorů ke konci roku 1999 díky tomu, že stále investoval do technologických akcií. Ovšem, jak je možné vidět na grafu níže, tak zhruba od února převládaly v Quantum fondu pouze odtoky kapitálu.

Graf č. 2: Přítok nebo odtok kapitálu z fondů (zdroj: Princeton University)

Jak už bylo zmíněno výše, tak společnost Tiger Management své aktivity ukončila na vrcholu technologické bubliny. A Quantum fond? Ten přežil a poté fungoval dál jako otevřený fond, nicméně v současnosti už je z něho rodinný fond.

Jak nádherně ilustrují oba fondy, tak předvídání krachů je náročné a byť je aktivum nadhodnocené, tak jeho cena může ještě stoupat. Ačkoliv některé velké fondy upozorňovaly v období technologické bubliny na to, že akcie jsou předražené a sázka jim dlouho nevycházela, tak nakonec stejně měly pravdu. Nicméně to už bylo pozdě a fondy musely být kvůli odlivu investorů uzavřené.

Newsletter