V obtížných dobách se investice do cenných poštovních známek z pohledu ošetření měnového rizika, celosvětové likvidity a samozřejmě i fyzické velikosti a v ní uchovávané hodnoty velmi nabízí. Již v době ekonomického chaosu po první světové válce a v době vrcholící Španělské chřipky bylo na aukcích poštovních známek v celé Evropě dosahováno nových cenových rekordů tažených snahou movitých a úspěšných lidí i šlechty bezpečně uložit svá ohrožená aktiva do prověřené a z pohledu držení nenáročné komodity. Stejně tak v předvečer druhé světové války byly velké majetky, především židovských obchodníků a bankéřů transferovány do cenných poštovních známek a často převáženy přes polovinu zeměkoule, kde posloužily jako výrazná finanční podpora do nového začátku. A v neposlední řadě je všeobecně známo, že největší odliv raritních poštovních známek z českých zemí byl zaznamenán v dobách dvou silných emigračních vln v letech 1948 a 1968, kdy prchající Češi s sebou odváželi veškerý svůj movitý majetek často „přetavený“ do skladné a lehce přenositelné komodity s celosvětově zaručenou likviditou – poštovních známek.
Kdy jindy než v tuto chvíli, tváří v tvář probíhající epidemii COVID-19, je třeba si připomenout staletími prověřené „investiční“ pravidlo přicházející na řadu v dobách silně turbulentních, epidemických, ale i válečných. Nesmrtelné investiční pravidlo tří „G“ – Gold, Guns a Grocery. A to první „Géčko“ z tohoto okřídleného pravidla neznamená v dnešní době již jen bezpečnou investici do zlata a dalších cenných kovů, jak tomu bylo v dřívějších dobách. Naopak je synonymem pro všechny další alternativní investice k finančnímu, akciovému, dluhopisovému a komoditnímu trhu. Tedy i pro investice do uměleckých a sběratelských předmětů, které jsou staletími pozitivně prověřeny a ke kterým se jako k bezpečnému předmětu uložení hodnoty v těžkých dobách uchylovali i naši předci.
Jedna z nejslavnějších Československých rarit – přetisk 50/50. Červených padesátihaléřových známek z emise Osvobozená republika z roku 1927 je doloženo méně než dvacet kusů. Jde o „českého mauricia“.
Nakupování známek „podle grafů“
Investičně zajímavé poštovní známky nejsou ze své podstaty finančním, ale hmotným aktivem. I z tohoto důvodu není v některých parametrech možné posuzovat obchodování s nimi optikou akciových nebo dluhopisových trhů. Nicméně díky více než stopadesátileté historii obchodování s poštovními známkami jsou k dispozici dostatečná data k sestavení ucelené cenové vývojové řady jednotlivých investičně zajímavých „titulů“ i celých časových i místních oblastí sběratelského a investičního zájmu. V těchto časových řadách se již od roku 1900 jasně ukazuje trend zhruba desetiletých period naznačujících obchodní směr (prodej či nákup), kterým by se případný investor měl v tu kterou dobu vydat. Cenové grafy ukazují v prvních třech letech této periody velmi strmý nárůst ceny, poté zhruba pětileté logaritmické vyklesání tohoto strmého růstového trendu a následnou dvouletou stagnaci. Samozřejmě existují i investiční „Stamps“ indexy publikované na Bloomberg či v britském ekonomickém tisku. Mezi nejznámější patří práce The Investment Performance of Collectible Stamps od uznávaných autorů Christopha Spaenjerse a Elroy Dimsona z University of Cambridge. Ale při rozhodování o koupi či prodeji konkrétní cenné poštovní známky jsou tyto informace stejně jako u akciového trhu pouze jedněmi z mnoha, které následně o finální operaci rozhodnou.
Jak poznat výhodnou koupi
Ukazatelů hodnoty známky je několik. V prvé řadě je to fyzický stav a celková kondice konkrétního kusu. Samozřejmostí hodnocení je četnost výskytu známky a s tím související dostupnost známky na trhu. V poslední době je velká váha kladena na „provenance“ – příběh známky, její původ, předešlí majitelé a celková historie. Svou roli v tvorbě hodnoty známky hraje i oblíbenost lokality původu známky ve světové filatelii a samozřejmě koupěschopná poptávka tohoto regionu v aktuálním i historickém kontextu. Výhodnost či nevýhodnost koupě čehokoliv se s investičního pohledu obvykle pozná až v okamžiku prodeje, nicméně ke všem investičně zajímavým filatelistickým předmětům existují více než stoleté cenové vývojové grafy s jasně daným trendem vývoje ceny, kde lze nalézt vhodný okamžik ke koupi či k prodeji s realizaci výnosu.
Nejdražší rarita: Jedná se o rakouskou známku s přetiskem Pošta československá 1919 na žilkovaném papíru.
Známky versus ostatní investice
Investice do známek se v porovnání s finančními, akciovými či komoditními trhy chovají tak trochu jako kombinovaná investice do klasických peněžních a dluhopisových investičních nástrojů – nízká rizikovost, stabilita a v dlouhodobém horizontu rovnoměrný růst výnosů odpovídá instrumentům peněžnímu trhu, ale výše výnosu a požadovaná délka investice přesahuje investice na trhu obligací. S investicemi do známek je spojena menší cenová volatilita než je tomu u akciového trhu a nižší senzitivita na různé události a dění ve světě tak jak je známe u trhu s komoditami.
Klasické investice do známek, pokud se oprostíme od sběratelů, po technické stránce vyžadují od investora-začátečníka obdobný přístup jako u jakéhokoliv jiného investičního nástroje. Tedy buď se sám stanu investičním odborníkem anebo vyhledám pomoc již stávajícího odborníka.
Porovnávat likviditu komodit, akcií, dluhopisů a známek nelze. Pokud investujete do komodit či akcií, děje se tak v drtivé většině případů v nehmotné, u akcií v nelistinné podobě. Těžko si asi dneska koupíte futures na ropu a budete čekat, že vám za měsíc někdo zaparkuje cisternu s nakoupenou komoditou na zahradě. Pokud se bavíme o klasické investici do cenných poštovních známek a ne o investici do známkových indexů nebo nákupu podílových listů obsahujících i známkové portfolio, tak si tyto cenné známky prostě kupujete, uchováváte a následně prodáváte fyzicky. Nicméně pokud porovnáváme likviditu známek s ostatními produkty alternativních investic jako jsou například nemovitosti, výtvarné umění nebo i auto-moto veteráni, tak zde je likvidita cenných poštovních známek, především pak jejich flexibilita a přenositelnost v čase a místě jednoznačně nejlepší.
Jak se vyvarovat začátečnickým chybám
Pokud se nemíníte stát investorem-sběratelem a začít se hlouběji zajímat o poštovní známky, jejich magickou historii a vše co s nimi souvisí, je jednoznačně nejlepším řešením obrátit se na filatelistického odborníka se zkušenostmi s investováním do této komodity. Pokud se i přes to někdo rozhodne investovat sám, je přinejmenším vhodné nechat se někým znalým alespoň nasměrovat do investičně zajímavé filatelistické oblasti, nechat si nastínit investiční horizonty, výkonosti a možná rizika, které tato forma investice přináší. Takovou kombinací začátečnických chyb by například bylo vrhnout se do nákupu velkého množství známek průměrné hodnoty, trhem neprověřené dostupnosti, z filatelisticky nepopulárních dob a oblastí s aktuální nevalnou koupěschopnou poptávkou a nízkou kupní silou. Pro začátek je ideální poskládat si startovací portfolio z maximálně 10 kusů trhem a časem prověřených známek, v ideální kombinaci klasických známkových zemí raného období (kolem roku 1850), včetně koloniálních území a novějších kusů z oblasti velkých a rostoucích trhů, například Čína, Indie nebo Rusko. Portfolio by mělo být zčásti naplněno známkami se zajímavou historií, předchozím držitelem či příběhem, popřípadě by se tam měly vyskytovat zajímavé chybotisky a cenově dostupné ikonické známky světové filatelie.
Průměrné roční zhodnocení známek
Vhodně zvolené základní investiční portfolio poštovních známek s nízkou rizikovou vahou je v současné době schopno svému majiteli ve střednědobém horizontu přinášet sedmi až desetiprocentní zhodnocení ročně v nominálním vyjádření bez započtení faktoru inflace a kurzových výkyvů. Tyto trvale dosahované průměrné roční výnosy investičního portfolia poštovních známek jsou tak výrazně vyšší než výnosy portfolia složeného z dluhopisů a o něco málo nižší než výnosy z portfolia akciového. Nicméně volatilita ceny známkového portfolia je v porovnání s volatilitou akcií nižší a systematické riziko investice do známek zůstává v porovnání s akciemi také nízké. Investice do poštovních známek na rozdíl od akcií či dluhopisů částečně zajišťují investora i proti neočekávané inflaci. Naměřený výkon investičního portfolia poštovních známek tak ukazuje, že známky nejenom že poráží obligace, ale mohou díky dalším výhodnějším parametrům směle soupeřit i s akciemi.
Devítiblok patřící mezi velké Československé raritní kusy. ČESKOSLOVENSKO 1919, Magyar Posta 20f s přetiskem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919, nepoužitý blok.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
