Po Dropboxu nás brzy čeká IPO další společnosti, jejíž služby jsou využívány širokou masou lidí – Spotify. Zatímco business model Spotify je velmi jednoduchý (music streaming založený na předplatném), samotné IPO bude komplikovanější a to hned z několika důvodů.
Ocenění
Vždycky říkáme, že jediný inteligentní způsob investování je takový, kdy to, co platíme (cena), je nižší než to, co dostáváme zpět (hodnota). Toto pravidlo je univerzálně platné. Na typu investice při něm nezáleží a vztahuje se i na IPO Spotify.
Kámen úrazu spočívá v tom, že odhadnout hodnotu celé společnosti Spotify s rozumnou mírou pravděpodobnosti je v podstatě nemožné. Dokážu si představit scénář, při kterém se Spotify nikdy nepodaří dosahovat zisků a jeho hodnota je nula. Stejně tak dokážu sestavit takové harmonické optimum vývoje (excel snese všechno), že mi vyjde hodnota společnosti přes 20 miliard dolarů. Nedokážu však ani o jedné z těchto variant říct, jak je pravděpodobná a stejně tak nedokážu říct nic o hodnotách mezi nulou a dvaceti miliardami.
Investování je otázkou pravděpodobnosti a v případě stanovování hodnoty Spotify je pravděpodobnost úspěchu nakloněna výrazně v neprospěch oceňovatele. Už jen tento důvod by stačil k tomu, abychom se IPO Spotify vyhnuli. Proč se pouštět do komplikovaných investičních rozhodnutí, když stačí dělat ta jednoduchá?
Dosavadní finanční výsledky společnosti nejsou nic moc. Po deseti letech existence činí kumulovaná ztráta skoro 2,5 miliardy dolarů. Tržby sice rychle rostou, ale úměrně s nimi i ztráty. Dokonce i EBITDA, snadno manipulovatelný a často zneužívaný ukazatel, který o hodnotě společnosti zpravidla neříká vůbec nic, je u Spotify záporná. Trvale a čím dál více záporná.
Spotify má sice poměrně rychle rostoucí počet uživatelů (159 mil), ale také klesající tržby na jednoho uživatele. Velikost celého trhu rovněž není nekonečná. Tržby Spotify loni činily přibližně 4 miliardy dolarů. Zhruba před dvaceti lety, tedy ještě před nástupem digitalizace odvětví, činily tržby hudebního businessu (především z prodeje nosičů hudby) 25 miliard. Od té doby klesaly až k současným 17 miliardám. Když uvážíme, že část hudby se stále prodává na fyzických nosičích a že konkurence v digitálním přenosu je velmi tvrdá (Amazon Prime, Apple Music, Deezer, Google Play Music, Joox, Pandora, SoundCloud, atd.), není vůbec zřejmé, zda má Spotify nějakou trvale udržitelnou výhodu a zda jde o business, který může vůbec být trvale ziskový a přinášet atraktivní výnosy kapitálu.
Užití prostředků z IPO
U většiny IPO jdou prostředky z prodeje akcií společnosti a slouží k jejími dalšímu rozvoji. U Spotify ne. Prodávajícími budou současní akcionáři a samotná společnost peníze z prodeje akcií nedostane. Management společnosti (v tomto případě i hlavní akcionáři) mají vždy lepší informace o společnosti než okolí. Pokud je budoucnost Spotify tak skvělá, proč se snaží „vycashovat“ část svého podílu? Z čeho bude Spofity financovat svůj plánovaný rozvoj, když je trvale ve ztrátě a nové peníze z IPO jí nepřijdou? Tyto otázky by měly potenciální investory zneklidňovat.
Chybí závazek neprodávat
U většiny IPO se hlavní akcionáři zaváží po nějakou dobu neprodávat akcie. Tento závazek bývá běžně 6 měsíců a často i delší. Tomuto období se říká „lock-up period“. Dělá se to z toho důvodu, aby se snížila pravděpodobnost toho, že existující akcionáři díky své lepší informovanosti využijí ceny těsně po IPO k tomu, aby své akcie prodali výhodně veřejnosti. U Spotify tato brzda neexistuje.
Bez banky, bez road show a s neznámým počtem akcií
Další zvláštností IPO Spotify je to, že k němu nevyužívá žádnou investiční banku (tzv. underwriters), nedělá před IPO typické informační road shows a dokonce ani není stanoveno, kolik akcií bude během IPO nabídnuto k prodeji. To všechno dohromady dělá celý proces méně transparentní. Absence investičních bank znamená také určitou absenci názorů třetích stran. V prospektu, který společnost Spotify ke svému IPO vydala, nicméně neopomněla uvést, že sama sebe kombinací různých oceňovacích metod oceňuje zhruba na 21 miliard dolarů.
Hlasovací práva
Zakladatelé Spotify Daniel Ek a Martin Lorentzon drží dohromady přes 80 % hlasovacích práv i přesto, že jejich akcionářský podíl je mnohem menší. Jejich akcie mají totiž každá deset hlasovacích práv. Akcie, které investoři koupí při IPO, hlasovací práva mít nebudou. Představenstvo společnosti navíc může přidělit akciím v držení Eka a Lorentzona další hlasovací práva (až 20 ke každé akcii). V podstatě tak může nastat situace, kdy Ek a Lorenzton prodají při IPO část svých akcií, jejich nabyvatelé mít hlasovací práva nebudou, společnost z toho nedostane žádnou hotovost a oba zakladatelé mohou mít ještě větší podíl hlasovacích práv než před IPO. To je skoro nabídka, která se nedá odmítnout, že?
IPO Spotify s radostí přenecháme jiným. Investujte opatrně!
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
