Ivan Kutil z AppSatori: Pro Google jsme „nejlepší z nejlepších“

Nástup programů vyžadujících žádné nebo minimální znalosti kódování přinese byznysu obrovské příležitosti. Firmy dostanou do rukou nástroj, díky kterému si sami budou moci tvořit aplikace na míru. Vývojáři se ale zatím o svou práci bát nemusejí. I jim totiž rozmach nových technologií pomůže, hlavně jim zvýší produktivitu, předpokládá Ivan Kutil, Chief Technical Officer společnosti AppSatori.

Kutil má náhled na nové technologie takříkajíc z první ruky. Jeho firma totiž patří mezi úzkou elitu nejbližších Google partnerů. I díky tomu má AppSatori vliv na tvorbu budoucích produktů společnosti Google. Jak změní nástroje jako ChatGPT práci vývojářů software? Má naše země dostatečný potenciál pro absorbování překotných technologických změn? Přečtěte si rozhovor s Ivanem Kutilem.

Řadíte se mezi „1 % nejlepších Google partnerů na světě“. Co to vlastně znamená?

Google má svůj partnerský program na Cloud rozdělený do tří oblastí: Sell, Service a Build. Ve všech třech AppSatori aktuálně drží nejvyšší formu na úrovni Google Cloud Premier Partner. Patříme tak mezi úzkou skupinu top konzultantů na Google, tato kritéria splňuje ani ne 1 % partnerů z celkových 6000 firem. Je to reklamní zkratka, která ale hezky ukazuje, v čem jsme unikátní: kromě klasického přeprodeje služeb se zaměřujeme jak na technické konzultace a vývoj, tak i provozujeme vlastní SaaS aplikace v Google Cloudu. Zkušenosti získané z vývoje, provozu a integrací vlastního produktu poskytujeme dalším českým technologickým firmám, které vsadily na Google ekosystém.

Tohle spojení byznysu a hard-core technologií mě osobně hodně baví, i proto hodně přednáším a jsem zařazen do prestižních programů Google Developer Expert a Google Cloud Champion Innovator.

Dává mi to přístup k unikátnímu know-how a taky možnost vidět nové produkty ještě před jejich uvedením. Pro Google jsme „nejlepší z nejlepších“, dáváme zpětnou vazbu a můžeme mírně ovlivňovat produktové směřování. Možnost vidět do budoucnosti, bavit se o ní, posouvat do ní klienty je to, co mě na mé práci baví asi nejvíc.

V blízké budoucnosti počítáte například s nástupem low-code/no-code nástrojů. Jak byste je vysvětlil někomu, kdo o nich nikdy neslyšel?

Vidíme rozmach nástrojů, díky kterým si bude mít možnost napsat jednoduchou aplikaci prakticky kdokoliv. Dnes nemusíte umět programovat, abyste měli blog, využiju webové služby, kde si všechno naklikám. V budoucnu si podobně jednoduše udělám vlastní řešení, například sales aplikaci, která mi doporučí, komu ze současných a potenciálních klientů se mám dnes prioritně ozvat, přidá je s kontaktem do mého úkolovníku a do emailu mi pošle report jejich aktivit shrnutých z několika různých zdrojů.

Programátor totiž funguje trochu jako překladatel. Rozumí jazyku počítačů a zadání přeloží do jejich řeči. Postupem let se způsob vytváření programů zjednodušuje například vznikem automatických překladačů. Low-code nástroje, které automatizují práci hlavně programátorům, zároveň snižují laťku pro to programátorem být. U low-code se už nemusí nic instalovat, všechno děláte v prohlížeči, pořád ale musíte znát základy programování.

Další evoluční krok je no-code, který dává možnost psát interní aplikace přímo uživatelům, byznysovým rolím. Ohromná část interních aplikací není z pohledu IT logiky ničím unikátní, vlastně jen přesouváte data. Potřebujete propojit pár systémů, data někam ukládat, nějak je měnit. A pak na to navázat akci.

Mění se však doména a váš kontext. Jak prioritizuju klienty? Tlačíme marži nebo tržní podíl? Jaká data vlastně potřebujete a co přesně za akci má následovat? Moderní software funguje jako ekosystém, je mnohem otevřenější, pro propojení dvou aplikací už většinou nepotřebujete pomoc IT oddělení. No a ta laťka se jen posune. V blízké budoucnosti bude stačit popsat, co se má stát a aplikace se naprogramuje “sama”.

Před několika lety to bylo ještě sci-fi, ale díky velkým jazykovým modelům jako GPT-3 a PaLM jsou obrysy reálnější. Už nyní můžete třeba v nástroji Google AppSheet v angličtině popsat, co se má filtrovat nebo jaká má být akce, hodně jednoduše třeba “pokud se změní stav objednávky na odesláno, pošli zákazníkovi email”.

IT oddělení je k poměru celé firmy malé a bývá přetíženo interními poptávkami. Programátorů je málo a potenciálu ke zlepšení nekonečně. Proto je super, že za pár let budeme schopni většinu práce převést i na uživatele. Google odhaduje že do dvou let bude více než 50 % aplikací vytvořeno uživateli, kteří se dnes nepovažují za programátory.

Jak podle vás budou low-code/no-code nástroje formovat současnou kancelářskou práci?

Bude vznikat více specializovaných interních aplikací, které budou vytvářeny podobně jako vytváříte dokument ze šablony. Budou fungovat na webu i telefonu. A vytvoříte je v řádech týdnů, ne roků. Byznys dostane obrovskou příležitost, nové možnosti seberealizace. Většina přepisování tabulek bude minulostí, bude tak jednoduché a levné to automatizovat, že nebude dávat smysl mít na to člověka. Většina aplikací bude více byznys orientovaných. Odpadnou náklady navíc, protože aplikaci bude tvořit přímo ten, kdo ji bude používat, a omezí se informační šum při zadávání. Dojde k dalšímu růstu dat, protože tyto aplikace budou mít nová strukturovaná data. To změní nejen naši práci, ale i to, jakým způsobem řídíme firmy.

Popisujete rostoucí regionalizaci pravidel regulující chování na internetu. Nepovede to ke zbytečné neefektivitě přizpůsobovat technologie konkrétnímu regionu nebo dokonce státu?

Globální poskytovatelé cloudových služeb se musí přizpůsobovat regionálním podmínkám. Je to jako když přijdete k někomu na návštěvu. Také se chováte podle zvyklostí a neskočíte s botami na pohovku jen proto, že to děláte i doma. Osobně si nemyslím, že by to bylo neefektivní, spíše to vidím pro velké hráče jako technologickou výzvu, jak své služby a byznys přizpůsobit. V našem regionu na tom můžeme i vydělat, protože sem přijdou větší investice do datacenter a infrastruktury. Ve střednědobém výhledu podle mě povede tento trend k větší konkurenci, tlaku na cenu nebo zvýšení kvality služeb.

Jak hodnotíte exportní kontroly na pokročilé technologie, které uvalily loni v říjnu Spojené státy na Čínu? Povedou ke zpomalení pokroku v oblasti AI?

Technologie, data a duševní vlastnictví jsou strategickou surovinou, pro oblast AI to platí dvojnásob. Naprosto tak chápu, že ji chtějí mít velké státy pod kontrolou. Pokrok v oblasti AI akceleruje takovou rychlostí, že už ani odborní uživatele v oboru nestíhají sledovat denní příval novinek. Nejsem zastáncem regulací, ale přijde mi, že z krátkého sprintu se spolu stává stále zrychlující maraton. IT obor je ve stále dobré formě a drží rychlost, ale společnost a právo je několik koleček za ním. Kdyby došlo ke zpomalení, ohlédnutí a nadechnutí, tak by to pomohlo všem.

Google podporuje větší zapojení open-source technologií v práci vývojářů. Jak to jde dohromady s rostoucí kyberkriminalitou? Nezvýší tím vývojářské firmy svou zranitelnost vůči útočníkům?

Útočníci vždy hledají všechny možné cesty útoku. Open-source má několik nesporných výhod a mezi ty hlavní patří transparentnost a s ní spojená bezpečnost, protože jakýkoliv z přispěvatelů může nejen přidat nové funkce, ale i testovat či rychle opravit chyby. Máte pravdu v tom, že v posledních letech se rozšířil nový typ útoku, tzv. Supply chain attack. Hackeři podvrhnou např. menší programátorské knihovny, aplikace, které nejsou tak na očích, a přitom je používá hodně lidí v rámci nějakých jiných řešení.

Programátor tak do své aplikace může při vývoji dotáhnout nevědomky i část zákeřného kódu, který kromě původní funkcionality dělá i další nechtěné činnosti. Je to určitě riziko, aplikací bude přibývat, vidíme ale také stále lepší bezpečnost celého ekosystému. Loni Google představil, že bude nabízet katalog garantovaných open-source řešení. Bude u nich automatizovaně kontrolovat, že jsou aktualizované, bez cizího narušení a neobsahují žádné bezpečnostní hrozby.

Má Česko lidský potenciál na adopci rychle probíhajících technologických změn? Jinými slovy, je u nás dostatek SW vývojářů?

Česko má určitě lidský potenciál v oblasti technologií. Vzniklo tu několik světoznámých antivirových firem a myslím, že máme obdobně dobrý náběh v datech, ML a AI. Uvidíme, jak se projeví ochlazení světové ekonomiky, potenciál v regionu máme ale obrovský. To vidíme i na růstu našich technologických zákazníků v Google Cloudu.

S velkým nedostatkem IT pracovníků se potýká v podstatě každý region, Česko je na tom stejně. Máme tady ale velký talent a na IT vynikající vysoké školy. Cestuji po technologických akcích po celém světě, a musím říct, že u nás máme v techu velký potenciál díky silné komunitě fakt světových lidí.

Jak změní AI nástroje jako ChatGPT práci SW vývojářů?

V první fázi jim pomůžou dělat práci rychleji a s méně chybami. Rozhodně je nenahradí. ChatGPT je dle mě velmi zajímavá v oblast kontroly kódů a tzv. automatizovaného testování. Testy jsou totiž spíše rutinní a nezábavná část programování, které se velmi rádo vyhne značná část vývojářů.

Nakonec se ale změní i způsob, jak sami programátoři tvoří aplikace a píší kód. Je to další úroveň procesu abstrahování, který sledujeme od počátku IT. Od strojového kódu a děrných štítků jsme se posunuli k programování pomocí člověku velmi dobře čitelného kódu s automatickými opravami chyb. Tvůrce aplikací bude muset řešit stále méně věcí, infrastruktura bude připravena a věci, které dnes trvají hodiny, budou na jeden klik.

Pracovní pozice zůstane, digitalizace ani zdaleka nekončí, ale nástroje se změní a rozšíří na mnohem více uživatelů. Když přišel první předchůdce Excelu, každý se bál, že to je konec účetních. Zmizela plná patra lidí, kteří ručně zapisovali tabulky, obratem se ale zaplnila díky růstu náročnějších pozic jako jsou finanční analytici.

Google předpovídá čtyřdenní pracovní týden. Sdílíte toto přesvědčení? Pokud ano, kdy se tak stane?

Chápu, že nejde o univerzální pravidlo, které by šlo aplikovat na každou profesi, ale v budoucnu budeme mít díky technologiím určitě více volného času než nyní. Stejně jako jsme nyní efektivnější než před několika lety a teoreticky bychom mohli pracovat méně.

Správnou otázkou je, jestli budeme chtít pracovat jen čtyři dny. Mnohem více lidí bude mít tu možnost. Třeba mě moje práce naplňuje, osobně se mi špatně rozlišuje, kdy mi pracovní doba začíná a končí. Hlavní je si uvědomit, že technologie nám dávají obrovskou páku, možnost udělat víc za pomocí méně energie. Přál bych nám, ať tu páku využijeme jako lidstvo správně.