Jak by vypadal svět bez centrálních bank?

Již druhým rokem je finalistou Ekonomické olympiády Alexandr Pisani ze Základní školy a gymnázia Vítkov. Díky soutěži se loni podíval do Spojených států na Mises University. Napsal nejlepší esej na téma „Jak by vypadal svět bez centrálních bank?“, která mu vynesla plné stipendium na Mises University od Mises Institute v Alabamě. Přinášíme rozhovor s Alexandrem. Co si myslí nejen o finanční gramotnosti středoškoláků?

Co všechno Vám dala účast v Ekonomické olympiádě, jaké příležitosti Vám zkušenost přinesla?

Z hlediska zkušeností mi EO přinesla jeden z největších zážitků mého života, a to plně hrazenou cestu a stipendium na Mises University v Alabamě, kterou jsem vyhrál v esejistické soutěži na téma „Jak by vypadal svět bez centrálních bank?“. Tam každodenně probíhaly ekonomické přednášky a večery byly vyhrazeny především pro networking. Potkal jsem zde mnoho skvělých lidí a s některými jsem stále v kontaktu. Za tuto zkušenost jsem velmi vděčný.

V prestižním celorepublikovém finále Ekonomické olympiády bude letos soutěžit 50 středoškolských studentů ze všech 14 krajů České republiky. Jejich jména zveřejnila nezisková organizace Institut ekonomického vzdělávání z.ú. (INEV), která soutěž ve znalostech o ekonomii a financích pořádá a odborně garantuje. Složení finalistů určila krajská kola soutěže, v nichž nastoupilo 740 středoškoláků.

 

Kdy a čím začal Váš zájem o finance a ekonomii?

Můj zájem začal na druhém stupni základní školy, takže se dá říci, že poměrně brzy, avšak zpočátku byly oblasti mého zájmu spíše byznys a finance. Zaměření na teorii přišlo až s Ekonomickou olympiádou, kdy jsem začal studovat doporučenou literaturu a ekonomii jako takovou.

Vyhrál Ekonomickou olympiádu. Řešil sazby s viceguvernérem ČNB

Kde se vidíte do budoucna ve světě ekonomie? Co je případně Váš kariérní sen?

V blízké budoucnosti budu velmi pravděpodobně studovat ekonomii na vysoké škole, takže hlavní prioritou pro mě je teď najít tu správnou školu.

Bohužel nemám ustálený žádný profesní sen, jelikož se časem stále mění. V zásadě bych však rád našel práci, kde bych využil své ekonomické znalosti.

Jak vidíte finanční gramotnost dnešních středoškoláků?

Myslím si, že finanční gramotnost středoškoláků se zlepšuje, ale rozhodně ještě není optimální. Zdá se mi, že výuka ekonomie na školách je poměrně vágní a velká většina studentů se jí ve svém volném čase nijak nevěnuje, a proto existují v jejich znalostech mezery. Zmíněné zlepšení je podle mě právě díky soutěžím jako je EO nebo Finanční gramotnost, které přinejmenším působí jako stimuly k studiu.

Zvládli byste ekonomickou olympiádu pro střední školy? Zkuste test

Jaké byste dal konkrétní tipy studentům, kteří se chtějí rozvíjet v oblasti financí a ekonomie?

Určitě bych jim doporučil, aby se přihlásili do Ekonomické olympiády (pokud to letos nestihli, tak do příštího ročníku) a pečlivě nastudovali doporučenou literaturu. Za přínosné považuji také poslouchat podcasty, jež se týkají tématu ekonomie. Osobně bych rovněž doporučil rubriku Finance and economics britského týdeníku The Economist, kde lze najít spoustu zajímavých článků.

Jaký by byl svět bez centrálních bank?

Za účelem zjednodušení představy absence centrálních bank v dnešním světě se ohlédneme do historie na to, jakým způsobem fungovala kontrola nad ekonomikou v době, kdy ještě centrální banky neexistovaly, představíme si systém svobodného bankovnictví, což je pravděpodobně nejvhodnější možná alternativa, a na závěr zvážíme rizika, která by takovouto situaci ve světě mohla způsobit.

V době, kdy byl hlavním ekonomickým proudem merkantilismus, byla kontrola ekonomiky kompletně v rukou státu. Existovaly různé vládní instituce, které jeho ekonomiku řídily, avšak neměly taková práva jako dnešní centrální banky, zejména tehdejší soukromé banky byly z velké části autonomní. Úloha centrálních bank opravdu začala sílit až v osmdesátých letech, kdy se začal klást větší důraz na jejich nezávislost. Od té doby se většina států zasadila o to, aby byly více autonomní, což však začalo zneklidňovat některé ekonomy.

Jejich obava plyne z toho, že jsou trhy příliš komplexní a komplikované na to, aby se daly efektivně kontrolovat a řídit. Hospodářská politka řízena úzkou skupinkou, jež je součástí vedení dané centrální banky, může zvyšovat náchylnost ke špatným rozhodnutím, jež ovlivní finanční situaci celé země. Rovněž podle nich nejde o demokratické řešení, neboť vedení není závislé na veřejné volbě. Další poměrně častá je obava z jejich přílišné moci, jež může být problémem hlavně v situacích, kdy jejich rozhodování není objektivní, nýbrž je ovlivněno vnějšími, často politickými, vlivy. Je to právě nezávislost centrálních bank, která je vitální složkou pro jejich efektivní fungování. V případě, že je tato podmínka porušena, dochází ve většině případů k nadměrnému tištění peněž a celkově k deficitní politice.

Mezi nejskloňovanější možnou náhradu patří již zmíněný model svobodného bankovnictví (free banking), v němž jsou banky „svobodné“ – tedy neregulované a bez právních omezení. Emise peněz závisí pouze na nich a mohou si například také libovolně měnit míry rezerv, jež by se pravděpodobně odvíjely od trendů, které by se na daném bankovním trhu zrovna vyskytovaly. Systém je závislý na důvěře klientů – ti by se řídili dle reputace daných bank. Neefektivní instituce, které by přílišným tiskem svých bankovek vytvářely inflaci, by byly vytlačeny z trhu, a proto by se postupem času ustálil určitý – poměrně neměnný – počet renomovaných bank, jež by si udržovaly svou dominantní pozici na trhu. Emisní monopol centrální banky by se tedy nahradil konkurenčními finančními institucemi.

Zdali by bylo svobodné bankovnictví schopno zcela nahradit to centrální, by záleželo na roli státu v takovémto ekonomickém systému. Podívejme se na příklad Spojených států amerických a Kanady, kde v určité době tento systém fungoval. 1 V USA podléhaly banky vládním regulacím, které omezovaly volné stavění poboček, což způsobovalo nesourodost hodnoty jejich vlastních bankovek a ztěžovalo to jejich vydávání, musely držet státní dluhopisy (jejich množství se odvozovalo od množství jimi vydaných bankovek) a rovněž musely držet stanovené rezervy v hotovosti vůči depozitům. Tato restriktivní opatření zapříčinily neúspěch tohoto systému, jenž byl ukončen začátkem občanské války. Naopak v Kanadě žádná taková opatření neexistovala (tedy až do roku 1871, kdy vláda narušila do té doby témeř absolutní svobodu bankovnictví). 2 Banky mohly svobodně tisknout peníze a distribuce byla díky absenci regulace poboček mnohem snažší – bankovky kanadských bank byly tedy mnohem elastičtější než ty americké. Její ekonomika byla stabilnější a méně náchylná ke krizím.

Právě hospodářské krize vyvolávají nejhlasitější kritiku centrálních bank, ty totiž mají nevděčnou úlohu, a to jejich řešení. Jako příklad může sloužit finanční krize v letech 2007- 2008, kdy Federální rezervní systém a americké ministerstvo financí rozhodovaly, zdali mají poskytnout bailout finančním institucím, které se ocitly na hraně bankrotu. Tyto obrovské intervence do amerického trhu v podobě riskování miliard dolarů daňových poplatníků a podporování morálního hazardu vyvolaly celonárodní debatu o pravomocech a samotné podstatě americké centrální banky, jež rozhodovala „na úkor“ občanů. Jejich pozice je tedy nejvíce ohrožena právě ve složitých dobách krize a představa jejich nedotknutelnosti není úplně správná.

I kdyby byl svět bez centrálních bank, musely by být nahrazeny alespoň do určité míry její funkce. Její úlohu by pravděpodobně nepřevzal stát, jak tomu bylo v minulosti. Je možné, že by mohl fungovat výše popsaný systém svobodného bankovnictví, jež se za podmínky dodržování bankovního liberalismu prokázal jako efektivní.

1 V Kanadě v letech 1841-1914 a v USA v letech 1837-1860

2 Existovala však podmínka o určité výši kapitálu nutného k získání bankovní licence

Zdroje:
https://fee.org/articles/banking-before-the-federal-reserve-the-us-and-canada-compared/
https://www.alt-m.org/2017/12/07/hayek-creation-moral-hazard-central-banks/ http://libinst.cz/free-banking-ii-jak-to-drive-nefungovalo/
https://finmag.penize.cz/ekonomika/278084-free-banking-i-banky-bez-privilegii https://www.economist.com/briefing/2017/04/27/the-history-of-central-banks

Newsletter