Jak by vypadal svět bez ropy?

Už více jak rok směřují zraky investičního světa směrem k ropě. Energetická komodita má za sebou astronomický propad, který započal v polovině roku 2014 a pokračuje v podstatě doteď. Vzhledem k délce trvání tohoto poklesu se „černému zlatu“ již podařilo „zdeformovat“ jak průběh finančních trhů, tak rovněž i reálný chod světových ekonomik.

Evidentní je, že volný pád komodity je dvousečný. Zatímco spotřebitelský sektor se raduje z levných pohonných hmot, energetické firmy a nepřímo i ty finanční mají čím dál tím více vrásek na čele. V tomto směru dokonce někteří hovoří o „největším transferu bohatství v historii“, v jehož rámci by z peněženek světových producentů ropy měly být přesunuty až 3 biliony dolarů směrem ke spotřebitelům.

Faktem ale je, že většina titulků finančních médií poukazuje na škodlivost ropného propadu, ať už jde o dění na akciích či vlivu na úroveň světových cen. V tuto chvíli tedy vyvstává otázka, jak by vypadal svět bez ropy? Padaly by trhy i nadále? A co úroveň inflace?

Na všechny tyto otazníky se ve své poslední studii zaměřil analytický tým banky Morgan Stanley, který vedl hlavní stratég Andrew Sheets. Z jeho pohledu je současná korelace ropy a akcií, dluhopisů či vybraných měn zbytečně přehnaná. Pokud by se „svět“ očistil od ropných dopadům, ukázalo by se, že si většina sektorů ekonomiky prochází, byť jen mírným, růstem.

„Vývoj ropy v souvislosti s trhy je zbytečně přehnaný. Ovšem z hlediska širšího makroekonomického pohledu je role komodity stále jednou z těch nejdůležitějších,“ přepisuje agentura Bloomberg Sheetsova slova. „Akcie energetických společností už dávno nejsou „vůdčím“ sektorem. Z našeho pohledu je tedy souvislost ropy a trhů podnícena souborem proměnných, do kterého patří strach o globální ekonomický růst, silná averze k riziku či spojitosti s dlouhodobě posilujícím dolarem.“

Zapomeňte na predikce. Ceny ropy jsou na nule

Pohled bez „ropných“ brýlí

Sheets se ve svém pohledu na svět bez „ropných“ brýlí zaměřuje především na americkou průmyslovou produkci. Včerejší data indexu PMI a ISM skončila pod očekáváním, přičemž druhý z ukazatelů se již třetí měsíc po sobě drží pod „rozdělovací“ hranicí expanze a kontrakce, kterou je 50 bodů. Z dlouhodobého pohledu, který do vývoje amerického výrobního sektoru začleňuje i situaci na ropě, se tedy jasně rýsuje propad sektoru směrem dolů (viz graf č.1).

 „Nízké ceny ropy se ve výsledku neukázaly jako tak velká ekonomická výhoda, jak mnozí očekávali. V tomto směru je nutné vzít v potaz některé širší ukazatele zdraví ekonomiky (jako je například průmyslová produkce), které jsou ropou výrazně ovlivněny,“ potvrdil Sheets dopad na americké průmyslníky.

Co by se však stalo, pokud bychom segment sledovali bez vlivu ropy? Situace by se obrátila. Americký průmysl by rázem vykázal mnohem stabilnější průběh, a to směrem vzhůru  (viz graf č.2).

Další oblastí jsou již několikrát zmiňované akciové trhy. Například u amerického indexu S& P500 se letos čeká meziroční propad zisků do záporu, stejně tak je tomu i u indexu. MSCI Europe. Pokud bychom ale z obou benchmarků odebrali energetický sektor, dostali bychom se do plusu v rozmezí 4 až 5 % (viz tabulka).

Stejný trend je možné pozorovat i u inflace, jejíž propad (v některým případech až do záporu, tedy do deflace) je v souvislosti s ropou zmiňován snad nejčastěji. Pokud bychom vliv černé komodity odstranili, velká většina tlaku směrem dolů by zmizela. Dle Sheetse to dokazuje průběh indikátorů v USA, Japonsku a v eurozóně, kde jádrové ukazatele inflace a spotřebitelských výdajů vykazují za posledních devět měsíců mírný nárůst (viz graf č.3).

Co říci závěrem?

Pravdou je, že dění na ropě nelze z globálního hlediska trhů a ekonomik zcela ignorovat. Na druhou stranu je nutné, a upozorňuje na to i tým Morgan Stanley, zvážit, zdali není reakce investičního světa z posledních měsíců bezprecedentně přehnaná. Sheet proto radí, nepanikařte zbytečně.

„Pokles průmyslové produkce, firemních zisků a inflace jsou signály, které poškozují zdraví aktuální fáze cyklu světové ekonomiky. Na druhou stranu, zvážíme-li sílu současného negativního sentimentu, je určitě nutné vzít v potaz, jestli, případně jak moc, může být tento přístup zavádějící.“

Newsletter