Výnos desetiletého amerického dluhopisu ochráněného o inflaci, tzv. TIPS, klesl pod -1,13 %. Dolar nehledě na to posiluje proti euru pod 1,1800 EURUSD. Procyklické měny oslabují, výprodejní tlak pozorujeme i u měn regionu. Koruna oslabuje nad 25,70 za euro.

Jak bývalý šéf špiónů investuje do startupů

Zdroj: Depositphotos

Investice do startupů jsou potenciálně velice lukrativní, ale přichází s vysokým rizikem. Drtivá většina všech startupů ve výsledku na trhu neuspěje. Je proto vcelku přirozené, že s takovým rizikem roste výše výnosu u těch úspěšných. V portfoliu investorů tak běžně najdeme desítky, či stovky různých startupů, které z různých důvodů zaujaly. Díky míře výnosu investic do úspěšných startupů může být i celkový výnos takového portfolia vysoký, i přesto, že devět z deseti startupů v portfoliu zkrachuje.  Jak ale identifikovat potenciálně úspěšné startupy?

Zaručený recept, jak oddělit úspěšné startupy od těch neúspěšných, vám nikdo nedá. Není to tak, že by etablovaní investoři byli lakomí a nechtěli se podělit o výnosy z takových investic. Je to jednoduše proto, že takový recept neexistuje. Úspěšní investoři se i tak snaží šířit osvětu a vzdělávat v oblasti identifikace investic do startupů, ať už prostřednictvím přednášek, seminářů či zveřejněním složení jejich portfolia.

Špión a investice do startupů

Investicemi do startupů se vedle dalších investičních aktivit zabývá David Petraeus, který je nyní partnerem v globální investiční firmě Kohlberg Kravis Roberts & Co. Inc. se sídlem v New Yorku. Vysoká pozice v rámci KKR není jedinou třešničkou v jeho životopisu. Petraeus sloužil mezi lety 1974 až 2011 v armádě Spojených států, kde dosáhl funkce čtyřhvězdičkového generála. Byl vrchním velitelem mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly na misi v Afghánistánu v letech 2010 až 2011, kde zneškodnil hrozbu Usámy bin Ládina. Po ukončení služby v americké armádě se stal „šéfem špiónů“, když byl jmenován ředitelem CIA.

Čím se tedy bývalý ředitel CIA řídí při investování do startupů? Na toto téma v lednu 2021 poskytl Petraeus zajímavý rozhovor pro českou organizaci Startup Disrupt. Metody Petraeuse vychází z letitých zkušeností z armády, kde musel uplatňovat strategické myšlení a neustále hledat slabá a silná místa nejen na bojišti, ale také v oblasti logistiky, financí a dalších klíčových aspektů každé vojenské mise. Jako ředitel CIA úzce spolupracoval s neziskovou venture capital firmou In-Q-Tel, jejíž poslání stojí na investicích do technologických firem, které mají vybavit CIA a rozvědku nejmodernější technikou a softwarem.

Dvě klíčové oblasti při hodnocení startupů

Když David Petraeus hodnotí startup či začínající projekt, zaměří se na dvě klíčové oblasti. Prvním je kvalita vedení startupu. Zakladatel či ředitel, i v malém startupu, je z jeho pohledu strategický leader, který musí dosahovat určitých kvalit. Úspěch startupu či jakékoliv jiné firmy s těmito kvalitami roste, či padá. Lídr má totiž čtyři základní úkoly, bez kterých se žádná úspěšná firma neobejde. Musí mít neobyčejný nápad a silnou vizi, kterou musí být schopen dále komunikovat dovnitř firmy, ale i ven mezi klienty a další stakeholdery. Implementaci jeho nápadu musí být navíc schopen dohlížet a v případě potřeby i agilně upravovat dle nových, často neočekáváných skutečností či dle potřeb na trhu, které se velice často mění.

Strukturalizovat a dotáhnout nápad do konce vyžaduje intelekt a schopnosti, které může mít i mladý lídr. Tyto kvality lídr ale pokaždé nemá. Může se jednat o čistě technické typy lídrů, kteří mají nápad, ale nedosahují požadovaných kvalit v oblasti vedení lidí, řízení růstu, volby spolupracovníků apod. Lídr proto musí dosahovat určité sebereflexe, aby své nedostatky uznal a pracoval na nich. Případně předal vedení firmy profesionálnímu managementu. Zhodnotit, zda je výše uvedeného lídr startupu schopen, je proto pro Petraeuse krok číslo jedna.

Druhá klíčová oblast je přirozeně samotný nápad a podstata startupu. Tato oblast má dvě zásadní roviny. První rovinou je, jaký typ problému či inovace samotný nápad řeší. Startupy věnující se řešení problémů, které velké množství lidí a firem má a chce řešit, mají přirozeně větší šanci uspět na trhu, což z nich činí zajímavější investiční příležitosti. To stejné platí pro startupy, které inovují v pro velké firmy zajímavých oblastech. Firmy běžně vynakládají velké prostředky na akvizice startupů, kterým se podařilo přispět zásadní inovací, či k řešení problému.

Druhou rovinou atraktivity nápadu je šance na získání podpory a investic od institucionálních či jiných zavedených klientů. S tím má David Petraeus osobní zkušenost ze CIA, kde spolupracoval s výše zmíněným In-Q-Tel. Projevení zájmu In-Q-Tel vedlo pravidelně k rostoucímu zájmu dalších investorů. Jeden dolar investice z In-Q-Tel byl běžně následován dalšími patnácti dolary od ostatních investorů. To samozřejmě platí i pro další institucionální investory. Čím palčivější, rozsáhlejší a aktuálnější problém startup řeší, tím vyšší bude zájem institucionálních a zavedených investorů.

Jak prostředí a kultura ovlivňuje rozvoj startupů

Počet úspěšných startupů či počet nových světových technologických firem je v USA násobně vyšší než v Evropě i přes v zásadě velice podobnou velikost obou trhů a sílu ekonomiky. Úspěšné startupy investoři podporují k přesunu do Spojených států mnohem častěji než právě do Evropské unie. Co za tím stojí? Jak je to možné?

Vedle kulturních a institucionálních rozdílů vyčnívají především tři důvody.[2] Prvním důvodem je vyšší dostupnost investic a financování ve Spojených státech. Je přirozené, že startupy potřebují na svém začátku významné finanční injekce, aby byly schopny svůj nápad prosadit dříve než jejich konkurenti či imitátoři. Tím ale nutnost financování nekončí. Startupy potřebují často ještě větší finanční prostředky pro financování a další rozšiřování svých operací. Zde prostředí EU pokulhává.

S tím souvisí problém číslo dvě. Investoři v USA očekávají, že startupy budou silně orientované na penetraci trhu a růst tržního podílu na úkor červených čísel ve výkazu zisku a ztrát. Dostupnost finančních prostředků na financování růstu startupu je proto v USA podstatně vyšší než v EU. Startupy a mladé firmy v EU proto nemůžou věnovat tolik prostředků na zvyšování tržního podílu, aby měly dostatek prostředků na udržení firmy při životě, než začnou generovat zisk či dosáhnou alespoň break-even pointu. To je brzdí v rozletu, zpomaluje jejich růst a zvyšuje pravděpodobnost, že je imitátor či konkurent porazí.

Třetím důvodem je větší diverzita na vnitřních trzích EU, než je tomu v USA. Především rozdílnost v právních předpisech a jazyková bariéra dále zpomaluje tempo růstu startupů v Evropě. Je proto velice často nemožné, ba dokonce extrémně drahé odstartovat projekt, jako je online tržiště, sociální síť či další moderní platformy ve všech zemích EU najednou. Diverzita vnitřních trhů vede mnoho startupů k sekvenční strategii jejich penetrace, kdy služba či produkt začíná v jedné členské zemi a postupně se transformuje do dalších, což ovlivňuje tempo růstu firmy. Tento přístup k penetraci trhů má samozřejmě i svoje výhody, ale pro mladé startupy je klíčová složka úspěchu jejich růst.

Kvalitní lídr, skvělý nápad, dostatek financí a co nejméně právních překážek

Výše zmíněné důvody vyšší úspěšnosti Spojených států v oblasti startupů a technologických firem pochází z obecného pohledu na věc. Individuality se mohou i přes různé podmínky skvěle prosadit. Nikde není psáno, že nový světový fenomén nevznikne v Evropské unii. Aby se tak stalo, musí přijít kvalitní lídr, který má skvělý nápad. Tento lídr musí přesvědčit velké i malé investory, aby mu poskytli dostatek finančních zdrojů na dostatečně dlouhou dobu, aby dotáhl svůj nápad k úspěchu. Úkolem EU a národních vlád je prosazovat takové zákony, které lídrům nepřekáží a nebrzdí je v jejich rozvoji.

Newsletter