Jak dostat peníze domů a vytvořit práci? Zrušme (na čas) daně

Spojené státy si lámou hlavu, jak do země dostat peníze amerických podnikatelů, které jsou „zaparkované“ v zahraničí. Některé odhady tvrdí, že objem této hotovosti dosahuje až 2,5 bilionů dolarů. Pravdou však je, že prozatímní opatření potřebná k velkému „návratu domů“ stále nefungují. Jak celou situaci vyřešit? Společnost S&P Global přišla s jednoduchým návrhem, který je navíc spojen s vytvořením nových pracovních míst. Stačí „pouze“ zrušit daně, a to alespoň na omezenou dobu, dokud se situace nedostane do určitých podmínek.

Podle S&P Global se americké vládě nepodaří peníze dostat zpět, dokud bude v zemi převládat jedno z nejvyšších zdanění firem v rámci vyspělého světa. Jakmile by byly daně zrušeny, finanční toky by se rázem navýšily, do toho navíc by v případě nejoptimističtějšího scénáře bylo vytvořeno asi 307 tisíc nových pracovních míst, a to do dvou let od tohoto opatření.

Jak to funguje?

Plán společnosti by vyžadoval závazek toho, že 15 % repatriované hotovosti by firmy poskytly jako investici do infrastruktury. Tento krok by dle odhadů přinesl do 18,4bilionové americké ekonomiky zhruba 189,5 miliardy dolarů, a to s multiplikačním efektem přinášejícím 1,3 dolarů z jednoho investovaného dolaru. Počet nových pracovních míst pak byl dovozen od aktuálního tempa jejich tvorby za dobu jednoho a půl měsíce.

„Infrastrukturu považujeme za palivo, které udržuje ekonomiku v chodu,“ přepisuje server CNBC slova Beth Ann Bovinové, hlavní ekonomky S&P Global. „To je hlavní důvod, proč se na tuto oblast díváme jako na investici, nikoliv jako na náklad.“

Součástí celého plánu by byly i 12měsíční „prázdniny“, během kterých by společnosti mohly svou hotovost převézt do země bez jakéhokoliv postihu. Souběžně s tím by existoval i závazek nákupu státních infrastrukturních dluhopisů v hodnotě 15 % repatriovaných peněz. Tyto prostředky by pak vláda použila na opravu silnic a mostů, dále pak na zlepšení širokopásmových služeb a k posílení elektrické sítě.

Základní myšlenkou návrhu je fakt, že v roce 2004, kdy byly vyhlášeny obdobné daňové prázdniny, do USA připlulo téměř 362 miliard dolarů. Pravdou je, že tyto peníze nebyly použity přímo na investice, firmy je nýbrž využily k výplatě dividend, zpětným odkupům akcií a k fúzím a akvizicím. Jejich vliv na reálnou ekonomiku tak nebyl natolik výrazný, jako kdyby byly použity jakožto přímé investice.

Bovinová a ostatní z S&P Global jsou však nejistí, zda se jejich plán dostane až před Kongres. Pozitivní je, že oba aktuální kandidáti na příštího amerického prezidenta přislíbili kroky, které by měly vést k získání ušlých daňových příjmů. Na druhou stranu, hlavní otázkou je, kdy se (zdali vůbec) tyto „kroky“ stanou realitou. Pokud ne, Bovinová doufá, že by její plán mohl alespoň stát u zrodu silnějšího hnutí usilujícího o reformu amerického daňového systému.

Newsletter