Co si budeme povídat, bitcoin si z pohledu ocenění trhem neprochází zrovna růžovou zahradou. To se odráží i na zájmu veřejnosti. Hledání termínu bitcoin je podle Google trends na 9měsíčních minimech. Bublina splaskla, na trzích je momentálně klid, totéž se ale nedá říci o myslích obchodníků. Pokud totiž padne psychologická bariéra 6000 až 6500 dolarů (což byla určitá fundamentální cenová kotva), čeká nás nové a dramatické hledání „skutečné“ ceny aktiva, jehož cenu určuje jen a pouze trh. A o volatilitu v takovém případě nebude zrovna nouze.
Musím přiznat, že se k ceně bitcoinu vyjadřuji poměrně nerad, neboť je na celém protokolu věcí nejméně zajímavou. Tentokrát jsem si ale nemohl pomoci a udělal malou výjimku. Nejedná se o žádné investiční doporučení, jen o pár návrhů, jak se na současnou situaci dívat.
Pohled nejnudnější – technicko-analytický
Pokud jste poslední měsíc nežili na jiné planetě, pravděpodobně vám neunikla další vlna výprodejů nejpopulárnější kryptoměny. Bitcoin již za poslední měsíc ztratil 30 % své hodnoty, proti lednu je dole dokonce o 50 % a oproti ATH o 66 %. K největšímu propadu (o 14 %) došlo mezi 7. a 10. červnem. Mezi 8. a 10. červnem (údajně kvůli poměrně bezvýznamnému hacku na minoritní jihokorejské burze) přitom došlo k největšímu objemu výprodejů. Po krátké konsolidaci pokračovaly výprodeje s o něco menší silou (asi o 10 %) mezi 12. a 13. červnem. Po oznámení americké SEC, která konečně oficiálně prohlásila, že druhá nejpopulárnější kryptoměna, Ethereum, není cenným papírem, se cena odrazila od silné support úrovně na 6000 dolarech a nyní osciluje kolem hladiny 6500. Co může přijít dál?
Z technického hlediska je zajímavé, jak snadno se podařilo prolomit hned tři významné (od května mnohokrát testované) podpůrné linie (7500, 7300 a 7000 dolarů) a cenový pohyb zvýšit prakticky o trojnásobek denního průměru (podle čtrnáctidenního ATR indikátoru ). Při druhém výprodeji se dokonce podařilo prolomit podpůrnou linii 6500 (opakovaně otestovanou koncem března a počátkem dubna) a přiblížit se hlavní podpůrné linii na 6000 dolarech, což bylo dno a bod obratu divoké korekce počátkem února. Co to znamená?
Zjednodušeně řečeno, momentálně se bitcoin nachází ve velmi zajímavé úrovni, kde se bude nejspíše lámat chleba. Rychlé prolomení hned několika předchozích podpůrných linií je dobrým ukazatelem objemu prodejů, a tedy síly trendu. Současná válečná zóna mezi 6000-6500 dolary je na dlouho poslední významná býčí pevnost. Pokud by padla, začnou se nejspíše dít zajímavé věci.
Proč zrovna na této hladině a ne třeba o 2000 dolarů níže? Tato hodnota představuje místo, kde většina „slabých rukou“, které nakoupily na vrcholu nebo během dosavadního downtrendu, definitivně opouští své pozice a zůstávají ti, kteří vsadili na všechno, nebo nic, tedy uživatelé, kteří prodávat nebudou, pokud nebudou muset a mineři, kteří momentálně těží se ztrátou a vidinou kompenzace v budoucnu. Jak se ukázalo již v únoru, existuje poměrně rozšířené přesvědčení, že současná hodnota bitcoinu vzhledem k nákladům na jeho těžbu a užitné hodnotě není menší než 6000 dolarů. Cokoli pod touto hranicí je prodejci vnímáno jako zlodějna a nakupujícími jako jedinečná příležitost k velmi výhodnému nákupu. Dokud existuje dostatek obchodníků, kteří jsou ochotní skoupit cokoli, co padne pod tuto hodnotu, což se prozatím děje, je pro medvědy prakticky nemožné hnát cenu dále dolů.
Shortovat zde je tedy jako sázet v ruletě na jedno číslo, prostě riskantní byznys s velmi nejistým výsledkem. Pokud by se ale tuto bariéru podařilo prolomit, bude potřeba nalézt novou kotevní cenu. V takovém případě se ale nemusí žádná z nejbližších nižších podpůrných linií ukázat jako dostatečná. Nová kotevní cena se může hledat měsíce, množství dlouhodobých investorů může ztratit důvěru a cena se může na čas propadnout pod dlouhodobý trend a na zcela absurdní hodnoty ve vztahu k fundamentům. Ostatně jsme tento proces již v minulosti u bitcoinu už viděli.
Bitcoin z pohledu nákladů na minig
Ať již byla loňská podzimní kryptoměnová horečka koordinovaně manipulovaná „tištěním Tetheru, nebo ne, jisté je, že po prolomení psychologické hranice 10 000 dolarů za bitcoin zmizelo z trhu měřítko, a najednou bylo možné cokoliv. Nyní se nalézáme blízko podobné situace, jen z opačné strany. Objektivní cenu bitcoinu pochopitelně sami určit nemůžeme, od toho je tu ostatně právě trh. Jako základní vodítko se obyčejně berou těžební náklady. Průměrná cena za jeden vytěžený bitcoin byla podle starších (březnových) dat CNBC asi 8000 dolarů. Bitcoin by se tedy podle těchto dat pohyboval pod 1500-2000 dolarů pod průměrnými těžebními náklady. Hovoříme navíc o kalkulacích z dubna.
Jak je vidět z dat níže, kombinovaná obtížnost v Bitcoinové síti se od března několikrát skokově zvedla (a je nyní oproti počátku roku prakticky trojnásobná). Pro menší hráče bez geografické výhody tak bude tato cena (i po započítání novějšího efektivnějšího hardware) rozhodně znatelně vyšší.
Date Difficulty Change Hash Rate
Jun 05 2018 4,940,704,885,521 14.71% 35,366,943,171 GH/s
May 24 2018 4,306,949,573,981 3.94% 30,830,345,943 GH/s
May 11 2018 4,143,878,474,754 3.03% 29,663,037,546 GH/s
Apr 27 2018 4,022,059,196,164 4.76% 28,791,021,184 GH/s
Apr 14 2018 3,839,316,899,029 9.35% 27,482,900,867 GH/s
Apr 01 2018 3,511,060,552,899 1.40% 25,133,150,415 GH/s
Mar 18 2018 3,462,542,391,191 5.23% 24,785,843,885 GH/s
Mar 05 2018 3,290,605,988,754 9.42% 23,555,075,176 GH/s
Feb 20 2018 3,007,383,866,429 4.62% 21,527,692,255 GH/s
Feb 06 2018 2,874,674,234,415 10.43% 20,577,719,706 GH/s
zdroj: https://bitcoinwisdom.com
Rychle rostoucí obtížnost je navíc poměrně pozitivní psychologický signál, protože jednak znamená, že se ještě více zvyšuje bezpečnost sítě a že někdo bitcoinu důvěřuje natolik, aby do potenciálně ztrátové těžby investoval nemalé prostředky. Zde je ale právě trochu háček, protože náklady na těžbu po světě dramaticky kolísají. Podle dat Crescent Electric Supply Company sahal v dubnu interval těžebních nákladů na jeden bitcoin od 500 dolarů až po 26 000 USD. Ve Venezuele, kde by nyní mohly být náklady na vytěžení jednoho bitcoinu zhruba 600 dolarů a měsíční inflace lokální měny 167 %, se tedy těžit Bitcoin sakra vyplatí. Špatně na tom ale není ani Čína (byť je zde mining momentálně dost pod kontrolou úřadů), Kanada nebo USA, kde se ale pomalu přibližujeme k rentabilní hranici (4800-5000 dolarů). Neinvestuje se ale pouze do miningu, utěšeně roste celý navázaný ekosystém, trhu je to nicméně zatím celkem jedno.
Po loňském roce již většina lidí ví (nebo tuší), co Bitcoin je a jaká jsou s fluktuací jeho ceny spojena rizika. Na rozdíl od dlouhodobých uživatelů a držitelů bitcoinu jim ale chybí patřičný nadhled a celkový obraz. A ani ti zkušenější se do nákupů nyní zrovna nepohrnou. Velcí dlouhodobí privátní hráči zredukovali soudě z dat o adresách na bitcoincharts.com své pozice v prosinci a v lednu a zatím se ještě nevracejí, a to jsme oproti ATH klesli prakticky trojnásobně. Kdo by tedy mohl ještě hnát cenu nahoru? Řada obchodníků sází na vstup Wall Streetu, je to ale cesta?
Bitcoin z pohledu Wall Streetu
Zájem Wall Streetu nejen o Bitcoin, ale celý trh s kryptoměnami, včetně ICO, alespoň soudě podle zvyšující se frekvence zpráv v médiích, velmi stoupá. Záplava institucionálních peněz je představa lákavá a podporuje ji množství obchodních platforem pro obchodování kryptoměn, které v posledních měsících pro potřeby profesionálních klientů vznikají (Electronic Bitcoin OTC Trading, A UK trading platform is launching a crypto exchange pitched at banks and hedge funds, Crypto Exchange for Institutional Traders Launches in Gibraltar, Goldman Sachs to Open a Bitcoin Trading Operation), rostoucí popularita futures i boháči ukládající část rezerv právě do bitcoinu raději než do zlata. Problém je ten, že institucionální investoři mohou být sice sebevíce nažhavení na nový panenský trh, ale mají jednak na rozdíl od individuálních investorů více svázané ruce spletí regulací, která na finančních trzích vzniká od roku 1940, mají (oprávněný) strach z bezpečnosti a jejich způsob myšlení není s to pochopit a akceptovat způsob, jakým se relativní hodnota bitcoinu utváří.
Tento fakt pěkně demonstruje relativně nedávný výrok Steve Eismana (jedné z hlavních hvězd velkého shortu hypoteční krize v roce 2008), který v květnu pro CNBC prohlásil, že nemá ponětí, jak určit skutečnou hodnotu Biotcoinu a dalších kryptoměn, a že debata, jestli nyní shortovat Bitcoin, je podobná debatě o tom, kolik andělů se vejde na špičku jehly. To samozřejmě neznamená, že se větší množství institucionálních hráčů nenechá strhnout v současné rozhodné situaci k sázce na další směr. K Bitcoinu coby dalšímu nezáživnému komoditnímu trhu je ale ještě rozhodně poměrně dlouhá cesta.
Bitcoin z pohledu venture kapitalisty
Ačkoli je pohled Steva Eismana z lidské stránky pochopitelný, z pohledu investora už je to trochu horší. Když se podíváme na vývoj ceny bitcoinu od roku 2010, což byl zlomový moment, protože tehdy vznikají první velké bitcoinové směnárny, narazíme na zajímavou věc. Kromě velké bubliny 2017/2018 zde jako dříve neexistoval žádný cenový pohyb. Není to ale rozhodně tím, že by o bitcoin po předchozích 7 let jeho existence nebyl žádný zájem. Tento jev má na svědomí fakt, že cena bitcoinu i přes všechny bubliny a následné pády dlouhodobě roste, a to rovnou exponenciálně. To je ostatně jeden z důvodů, proč bitcoin může již dnes velmi dobře fungovat jako uchovatel hodnoty, ačkoli obzvláště v poslední době zlí jazykové tvrdí opak (nejedná se nicméně o pyramidu, vysvětlíme si to v následujícím navazujícím článku Šest plus jedna populární lež o Bitcoinu. První část.).
Pokud v grafu trochu „zazoomujete“ a začnete procházet starší data, narazíte na fascinující hledání ceny, které se projevuje opakujícími se výstřely a následnými pády. Bitcoin zažil celkem 6 velkých bublin a denní volatilita na úplném počátku byla i okolo 90 %. Zajímavá změna pak nastane při zobrazení logaritmickém. To nám odhalí, že relativní volatilita navzdory obřímu propadu ceny, který můžeme sledovat od prosince loňského roku, naopak dlouhodobě klesá a také pozoruhodný fakt, že poslední bublina rozhodně nebyla z hlediska poměru cenového růstu k následnému propadu největší. Tou úplně největší prošel Bitcoin v letech 2010 a 2011, letošní bublina není dokonce ani druhou největší, k té došlo pro změnu na přelomu roku 2013/2014 a odstartovala zatím nejdelší medvědí trh v celé devítileté bitcoinové historii. Bublina 2017/2018 se tak naopak stále jeví jako jedna z těch menších.
V červenci roku 2010 se bitcoin obchodoval na tehdy největší burze MtGox za 10 centů za BTC, objevil se první zájem médií (kauza drogového internetového tržiště Silk Road a financování WikiLeaks). Následoval běh na 36 dolarů za bitcoin (dnes téměř nepředstavitelný třistapadesátinásobný nárůst ceny) a následný pád na 2 dolary (srovnejte tehdejší patnáctinásobný pád se současným trojnásobným), kde nastal další obrat směrem vzhůru.
Hledání ceny v prvních etapách nějaké přelomové technologie z počátku připomíná tápání ve tmě. Ohodnotit v prvních letech Facebook nebo Google bylo podobně obtížné jako Bitcoin. Investice do obou později také exponenciálně rostoucích společností byla z počátku extrémně adrenalinovou záležitostí a obě firmy měly dávno před svým IPO párkrát namále.
Když měli autoři Googlu za sebou hotový a již vyzkoušený produkt, ale chyběl jim kapitál na vlastní podnikání a hrozilo jim zavření projektu, snažili se svůj vyhledávací engine prodat (za milion dolarů) tehdy prim hrající AltaVistě. Byli ale téměř okamžitě odmítnuti (přestože autor Altavisty Paul Flaherty jistý zájem o mechanismus fungování enginu projevil). Stejně dopadli u prvních oslovených investorů. Historie nicméně společnost DEC, které tehdy AltaVista patřila, dávno poslala na smetiště dějin, zatímco Google celosvětově nemá ve vyhledávání adekvátní konkurenci a odvozený konglomerát Alphabet, který z Google vznikl, je multimiliardovým podnikem.
Google přitom z počátku nabízel jen kvalitní vyhledávání. U sociálních sítí, jako je Facebook, byla užitná hodnota ještě limitovanější – sdílení fotek a komentářů s přáteli. Bitcoin oproti tomu od svého počátku nabízel více: náhrada za zlato jako komoditní pojistku, nabídl alternativu pro tehdy 3,5 (dnes 1,7) miliardy osob bez možnosti mít vlastní bankovní účet, úspěšně zaútočil na obří byznys s mezinárodními finančními převody a probral z několikaleté letargie vydavatele platebních karet. A to se nebavíme o celé škále využití, která na svoji příležitost teprve čekají – bitcoin lze s pomocí chytrých kontraktů využít k bezpečnější a transparentnější úschově, ve smlouvách a vůlích nebo jej za pomoci takzvaných colored coinů využít k plně automatizovatelné správě hmotných aktiv v reálném světě. Všechno je navíc možné bez nutnosti vydržovat drahého a problematického prostředníka. A to jsme pořád ještě jen na začátku.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
