Potřeba financování výdajů české vlády byla letos nižší, než se počátkem roku předpokládalo. Klíčovým důvodem je příznivé plnění rozpočtu, který nakonec dosáhne minimálně o třicet miliard korun nižšího schodku, než jaký byl rozpočtován. Za tímto stavem je v první řadě potřeba hledat zářný růst českého hospodářství v roce 2015, který výrazně předčil odhady jak ministerstva financí, tak České národní banky. Bylo by však chybou stavět na tomto zářném výsledku, který je bohužel pouze přechodného rázu (např. kvůli letos výjimečně silnému efektu dočerpávaní prostředků z fondů EU), jakékoli středně- a dlouhodobé plány, včetně těch týkajících se potřeby financování výdajů české vlády.
Přesto lze i do dalších let předpokládat, že potřeba financování bude vykazovat mírně klesající trend a v roce 2018 opravdu poklesne pod sedm procent hrubého domácího produktu.
Současná vláda kromě jiného těží z restriktivních rozpočtových opaření, ordinovaných ministry financí Janotou a Kalouskem. Díky nim vykazuje zadlužení ČR v poměru k HDP vysoce příznivou úroveň, a to navzdory proběhlé krizi a recesi. Platí to jak pro mezinárodní srovnání, tak například i v porovnání se Slovenskem. Česká vláda inkasuje příjem za to, že si půjčuje, což je historicky bezpříkladný stav, kterého ministerstvo financí celkem logicky využije i v roce 2016.
Při takto příznivých podmínkách je však třeba konstatovat, že rozpočtovaný schodek na rok 2016 měl a mohl být nižší, a to až o dvacet miliard, aniž by to mělo jakékoli fundamentálně negativní hospodářské důsledky. Zdá se však stále zřetelněji, že deficit nakonec mohl být vzhledem k růstu ekonomiky a zmíněným příznivým podmínkám nižší i v roce letošním. O třicet miliard nižší schodek je jistě úspěchem, ale realisticky je třeba říci, že deficit mohl už za letošní rok činit 60 až 65 miliard korun, pokud by vláda opravdu chtěla demonstrovat maximální únosnou míru fiskální střídmosti a odpovědnosti.
