V ČR se dobrovolným aktivitám věnuje nejmenší podíl obyvatel v produktivním věku. Ti, kteří přesto nějakou takovou aktivitu vyvíjejí, se přitom těší lepšímu zdraví, vedou naplněnější život s nižším sklonem k depresi a dosahují lepších výsledků v dovednostech, které jsou podstatné z hlediska uplatnění se na trhu práce.
Dobrovolnou činnost definuje OECD jako čas věnovaný nehonorovaným a nepovinným aktivitám, které jsou motivovány snahou o obecné blaho. Organizace dále připomíná to, co prokazují četné výzkumy společenských vědců, a sice že dobrovolné aktivity jsou zásadní pro naplněný a spokojený život.
Češi se však do dobrovolných činností zapojují poskrovnu, vlastně nejméně v ekonomicky vyspělém světě. Podle dat OECD, publikovaných minulý týden v rozsáhlé srovnávací studii How’s Life? 2015, se na dobrovolné činnosti vykonávané prostřednictvím nějaké k tomu určené organizace podílí pouze 18 procent Čechů v produktivním věku. Pro srovnání, v Norsku nebo ve Spojených státech je to více než 55 procent. Celkově v zemích OECD se dobrovolné činnosti věnuje zhruba každý třetí člověk v produktivním věku (srovnání v rámci zemí OECD naleznete v galerii článku).
Pokud už Češi participují na nějaké dobrovolné činnosti, pak nejčastěji v oblasti sociálních a zdravotních služeb a také v oblasti vzdělávání a kultury. Méně často pak třeba v oblasti sportu.
Dobrovolná činnost přitom rozvíjí společenské vztahy a tlumí stres, čímž snižuje riziko různých onemocnění. Většina epidemiologických studií, které se tématem zabývají, se shoduje, že dobrovolná činnost zlepšuje celkový zdravotní stav (jde přitom opravdu o příčinný vztah, ne o pouhou souvislost, dobrovolnictví je tedy opravdu příčinou lepšího zdraví).
Podle aktuálních dat OECD uvádí dobrý nebo velmi dobrý zdravotní stav více než 72 procent Čechů, kteří na některé z dobrovolných činností participují. Ti Češi, kteří se žádné takové aktivitě nevěnují, uvádějí dobré nebo velmi dobré zdraví pouze ve zhruba 54 procentech případů. Dobrovolníci v ČR také mají nižší sklony k depresím a obecně sdílí vyšší šance, že se dožijí vysokého věku. Také vedou celkově naplněnější, vyrovnanější a spokojenější život.
Dobrovolné aktivity ale podle OECD také vedou ke zdokonalení se v řadě dovedností podstatných na pracovním trhu, ať už se jedná o oblast vztahů se zákazníkem, informačních technologií, jazykových znalostí nebo obchodního managementu. Dobrovolnictví také rozvíjí měkké dovednosti typu týmové práce, komunikačních schopností či smyslu pro disciplínu. To potvrzují opět i data za Českou republiku. Češi, kteří se věnují dobrovolné aktivitě, dosahují lepších výsledků v početních úlohách, v testech gramotnosti i v testech zaměřených na řešení nejrůznějších problémů.
Nabízí se tedy otázka, zda ona typická česká zachmuřenost není z podstatné části dána právě nízkou participací Čechů na dobrovolných aktivitách.
