Začátkem měsíce dubna byla oznámena mohutná ropná akvizice. Britsko-nizozemská skupina Royal Dutch Shell v jejím rámci koupila za 70 miliard dolarů britskou skupinu BG Group. Shell, která je se svou tržní kapitalizací o velikosti 202 miliard dolarů největší evropskou ropnou společností, se tak výrazně přiblíží ke světové jedničce, kterou není nikdo jiný než Exxon Mobile.
V souvislosti s tímto krokem existuje podobnost s druhou polovinou devadesátých let, kdy dlouhodobý a prudký propad cen „černého zlata“ vyvolal vlnu fúzí a akvizic. Ta, jak se ve výsledku ukázalo, nakonec vyústila ve zvrat, jenž odstartoval opětovný růst cen černé komodity.
S odstupem bezmála dvou týdnů od spojení Shellu a BG Group zjišťujeme, že podobnost opravdu nebyla náhodná. Jak ukázalo posledních několik dní, cena ropy opětovně nastartovala motory růstu, stejně tak i další ropné společnosti se postupně zajímají o možnosti toho, jak si udržet co největší podíl na trhu.
Dle dostupných informací agentury Bloomberg je poslední takovou firmou britská BP. Ta, jako hnací síla předchozích kol konsolidace, začíná plánovat možné kroky, kterými by zmírnila jak obavy, tak i reálné dopady dění v oblasti ropného průmyslu. Podle neoficiálních informací už BP zahájila projednávání možných převzetí a dalších obranných strategií, pomocí kterých by důrazně odpověděla na krok ze začátku tohoto měsíce.
I přesto, že někteří analytici nevěří v jakoukoliv rychlou odpověď, jelikož BP stále nezná konečnou podobu právních závazků plynoucích s ropné katastrofy z Mexického zálivu v roce 2010, má výkonný ředitel Bob Dudley důvod, proč být paranoidní. Dle neoficiálních informací agentury Bloomberg totiž Shell ještě před BG Group uvažoval o koupi samotné BP.
Na otázku ohledně budoucích plánů britské BP odpověděl její tiskový mluvčí Christopher Geier, že „je běžnou praxí mít v záloze patřičné obranné mechanismy, kterými si firma dokáže udržet své postavení. Prozatím však společnost neplánuje žádné výrazné změny své dlouhodobé strategie, a to ani v souvislosti s nedávnými událostmi,“ zní jeho slova.
Ještě v roce 2010 měla BP stejnou tržní kapitalizaci jako Shell a její těžební objemy v oblasti plynu a ropy byly dokonce ještě větší. Poté však přišly události roku 2010, které britskou firmu donutily k razantním změnám. V dubnu téhož roku totiž explodovala ropná plošina Deepwater Horizon, kterou BP postavila a poté i spravovala, a došlo tak k obrovské ropné havárii, jež způsobila největší zamoření pobřežních vod v historii Spojených států.
Celá tato událost způsobila BP dodatečné náklady, jejichž velikost může přesáhnout i 40 miliard dolarů. V důsledku toho byla firma nucena totálně překopat svou dosavadní strategii, což zahrnovalo například prodej třetiny celkového majetku a tedy i snížení produkce ze čtyř milionů barelů za den na bezmála tři.
Podle názoru nejmenovaných zdrojů stojí před ředitelem Dudleyem dvě možnosti. První je zaměřit se na možné obranné akvizice. I přes vlekoucí se problémy spojené se zmiňovanou havárií, stále existují společnosti, které by o spojení s BP pravděpodobně projevily zájem. Mezi takové patří především ty, které provádějí hlubinné vrty v Angole či Mexickém zálivu. S tímto krokem by sice Dudley mohl odradit potenciální nepřátelská převzetí, zároveň by ale nedodržel svá slova o tom, že za každou cenu udrží velikost celé společnosti na snadno spravovatelné úrovni. Jinou možností je pak zahájit další proces zpětných odkupů akcií společnosti. Během minulého roku byly odkoupeny papíry o hodnotě 8 miliard dolarů poté, co BP prodala většinu své expozice na ruském trhu.
Faktem každopádně zůstává, že atraktivitu BP není nijak obtížné vyčíslit. Potenciální kupci si všímají především relativně nízké hodnoty celé společnosti. Ve srovnání se šesti největšími evropskými a americkými producenty ropy a zemního plynu dosahuje BP těch nejnižších valuací. Vzhledem k současné ceně jejích akcií jsou zásoby ropy a plynu ohodnoceny 7,49 dolary za barel, což není ani polovina toho, na kolik je ohodnocen například Exxon. Právě ten je v kuloárech ropných společností spekulován jako nejpravděpodobnější zájemce o možné převzetí.
