Jak omezit korupci? Více žen do politiky, radí studie

„Jestliže utrácíte své vlastní peníze pro sebe, jste velmi opatrní při rozhodování, co za ně pořídíte. Když utrácíte cizí peníze pro sebe, dáváte si pozor, co nakoupíte, ale je vám jedno, kolik utratíte. Nejhorší ovšem je, když utrácíte cizí peníze pro někoho cizího. Je vám jedno, kolik utratíte a co získáte.“  Nějak takto kdysi Milton Friedman popisoval efektivnost nakládání s peněžními prostředky v rámci veřejného sektoru ve srovnání s tím soukromým.

Na korupci se pak přední představitel ekonomického liberalismu 20. století díval jako na „vládní narušení tržní efektivity ve formě předpisů“. Z pohledu politika či byrokrata vnímaného jako obyčejný ekonomický subjekt maximalizující svůj užitek je koneckonců zcela racionálním rozhodnutím využít výhody svého postavení na maximum.

Nicméně v reálném světě rozhodování veřejně činných osob vedle ekonomických principů ve formě lákavého výdělku z podvádění komplikuje i touha zůstat čestným člověkem. A jak se zdá, v této záležitosti existují nezanedbatelné genderové rozdíly. Alespoň podle nové studie z Virginia Tech University, která byla minulý měsíc publikována v časopise Journal of Economic Behavior & Organization.

Index vnímání korupce. Kde se nejvíce nevěří veřejnému sektoru?

Chandan Kumar Jha a Sudipta Sarangi zde na datech 17 evropských zemí zkoumali otázku, čím je ovlivňován rozsah korupce v jednotlivých státech. A ukázalo se, že korupce je nižší v zemích, kde je vyšší zastoupení žen mezi poslanci tamního parlamentu. Podobné zjištění vyplynulo i z evropských dat za místní úroveň – čím více žen mezi komunálními politiky, tím menší pravděpodobnost, že se zde budou brát úplatky.

Ke zkoumání kauzality autoři použili metodu instrumentálních proměnných (instrumental variables), přičemž zahrnuli řadu dalších kontrolních proměnných v podobě ekonomických, kulturních a institucionálních faktorů. Právě ukázání statisticky signifikantního vztahu ve směru kauzality od zastoupení žen k míře korupce v rámci použitých dat považují autoři za svůj přínos oproti předchozím výzkumům na toto téma. Jako měřítko rozsahu korupce byl použit Index kontroly korupce (Control of Corruption Index), který publikuje Světová banka.

 

„Tento výzkum podtrhuje důležitost posílení role žen, jejich přítomnosti ve vedoucích pozicích a zastoupení ve vládě,“ uvedl Sarangi, jeden z autorů. „To je obzvláště důležité vzhledem k tomu, že ženy zůstávají nedostatečně zastoupeny v politice ve většině zemí, včetně Spojených států,“ dodal profesor ekonomie a vedoucí katedry na Virginia Tech University. Ve zmiňovaných Spojených státech tvoří ženy méně než čtvrtinu Senátu. Ve Sněmovně reprezentantů, druhé komoře amerického Kongresu, je pak 19 procent žen. Žádná žena se zde navíc nikdy nestala prezidentkou.

Jak dále uvádí server Science Daily, autoři spekulují, že relativní zastoupení pohlaví mezi politickými činiteli může mít vliv na míru korupce, protože ženy volí jiný typ politik než muži, a to například preferencí programů, které souvisí s blahobytem nejen žen, ale i dětí a obecně rodin, což vyplývá z předchozích výzkumů. Alternativním vysvětlením pak může být, že ženy se relativně více než muži bojí dopadení v případě nečestného chování.

Genderová diskriminace ve státní správě a v privátní sféře? Kde je to horší?

Newsletter