Fenoménem poslední doby je bezpochyby inflace – nízká inflace. Řada světových centrálních bank přitom má ve své politice vytčené cílování inflace, nejčastěji na úroveň 2% tempa růstu cen. Úspěšné ve směřování k tomuto cíli v letech po finanční krizi 2008 ale banky příliš nejsou, u většiny se inflace k cíli dosud ani neblíží. Řešení nabízí britský ekonom: začít méně pracovat.
K tomu, aby se světové ceny dostaly z tolik nenáviděné situace poklesu tempa růstu cen, tedy z deflace, bylo podniknuto mnohé. Jmenovat je možné umělé oslabení domácí měny a její následné udržování na stanovené kurzové hranici či speciální programy nákupu vybraných investičních aktiv, tzv. kvantitativní uvolňování. Žádný z centrálních bankéřů se však nezaměřil na možnou spojitost mezi inflací a počtem odpracovaných hodin.
Výjimkou je britský ekonom a člen bankovní rady Bank of England Martin Weale. Ten ve snaze „porazit“ skomírající růst cen objevil dosud neprobádanou oblast počtu odpracovaných hodin za týden a inflačním tlakem.
Z historických dat se ukázalo, že počet týdenních odpracovaných hodin se v Británii v průběhu času razantně snižuje, a to z více jak 60 hodin v roce 1860 až pod aktuálních méně jak 40 hodin (viz graf). Do zveřejněných čísel byla zařazena i práce žen, předpoklad delší doby studia a pozdějšího odchodu do důchodu. Wealeova představa je taková, že kratší pracovní týden by naboostoval inflaci tím, jak by pro firmy bylo za těchto podmínek nákladnější zvýšit svůj celkový výstup.
„Má intuice mi říká, že ty firmy, jež by měly zájem na zvýšení své produkce, by tak učinily pouze tehdy, pokud by si najaly více nových pracovníků,“ přepisuje bankéřova slova agentura Bloomberg. „Jednaly by tak z jednoduchého důvod, a to z toho, že zvýšená produkce při neměnném počtu zaměstnanců by je nutila pracovat déle, což by se ve výsledku ukázalo pro firmy jako mnohem nákladnější varianta.“
Jak sám Weale řekl v rozhovoru pro Bloomebrg, toto zjištění změnilo jeho střednědobý a dlouhodobý výhled. „O jakémkoliv popudu na straně růstu mezd bych si myslel, že vytváří mnohem větší inflační tlaky než zkrácení pracovního týdne. Teď je tomu naopak,“ sdělil bankéř. Proto se, páni politici i bankéři, zamyslete. Není čas apelovat na zkrácení pracovní doby?
