Jak propad ropy ovlivňuje světové ekonomiky

Během čtvrteční seance se ropa WTI propadla na nová minima při ceně pod 44 dolary za barel. V pátek se pak mírně odrazila a obchodovala se na úrovni kolem 45 dolarů za barel. Brent se poté držel poblíž 49 dolarů za barel.

Pokles cen ropy trvající už od června minulého roku ovlivňuje všechny ekonomiky světa. Importéři „černého zlata“ se radují, zatímco exportéři sčítají ztráty. „Kolaps ropných trhů je bezpochyby jednou z nejvážnějších a nejdalekosáhlejších událostí od doby finanční krize v roce 2008“, popisuje situaci Allison Nathanová, analytička makroekonomického výzkumu investiční banky Goldman Sachs.

Šéf OPEC: Ceny ropy možná již dosáhly dna

Dopad tohoto nabídkové šoku se v jednotlivých zemích projevuje odlišně. Tým Nathanové se proto zaměřil na vytvoření studie, která by reflektovala to, jak se pád ropy projevuje v jednotlivých světových ekonomikách. Mapa, zobrazující jednotlivé země jakožto exportéry (modrá barva) či importéry ropy (zelená barva), se zaměřuje na oblasti jako je podíl vývozu „černého zlata“ na HDP vybrané země či podíl obchodů s ropou na celkových vládních příjmech. Zároveň bere v potaz i vývoj národních měn vůči americkému dolaru, vliv levné ropy na úroveň cenové hladiny a cenu ropy, která by byla potřeba k vyrovnání deficitu státního rozpočtu.

Pro příklad: vládní příjmy Saúdské Arábie tvoří z 90 % právě ropa. K tomu, aby byl vyrovnán deficit saúdského rozpočtu, by bylo potřeba, aby se cena ropy pohybovala na úrovni 83 dolarů za barel, což je o necelou polovinu více než teď.

Proč cena ropy opět vystřelí nahoru

Jiný příklad ukazuje, že nigerijská naira společně s kanadským dolarem oslabily díky propadu ropy od června 2014  vůči americkému dolaru o 14 %. Co se týče samotných Spojených států, tak ty levná ropa natolik neohrožuje. Podíl energetického sektoru na celkovém akciovém trhu je totiž pouhých 8 %.

Proč ČNB nezajímá ropa tolik jako českou veřejnost?

Newsletter