Dolar je pod výprodejním tlakem v dolarovém indexu a proti procyklickým měnám. Proti euru oslabuje nad 1,2100 EURUSD. Z měn regionu oslabuje zlotý a koruna. Domácí se měna obchoduje nad 25,50 za euro.

Jak se Fidel Castro pomstil Americe

Letos tomu bude 35 let od doby, kdy si Miami prožilo své nejkrvavější léto. A s ním i Florida. Rok 1981 se totiž do jejích statistik zapsal temně: 1522 vražd, které se tam odehrály, představuje nepřekonaný smutný rekord. Miami se proměnilo v „hlavní město vražd“, i celosvětově. „V letech 1980 a 1981 vykazovalo Miami nejvyšší počet vražd na obyvatele na celém světě,“ stojí v bilancujícím článku New York Times z roku 1987.  Ve městě byly jeden čas márnice tak plné, že si koroner musel k uskladnění mrtvol pronajmout mrazící vůz. Časopis Time referoval o Floridě coby „Ztraceném ráji“. A ne náhodou se snad nejproslulejší krimiseriál 80. let jmenuje Miami Vice.

Pokud to tak kubánský vůdce Fidel Castro opravdu plánoval, může si gratulovat. V dubnu 1980 totiž vydal výnos, na jehož základě mohli Kubánci „Ostrov svobody“ svobodně opustit. Možnosti do září téhož roku využilo na 125 tisíc z nich. Z přístavu Mariel – proto se jim říká „Marielitos“ – vyplouvali právě do Miami. Kam jinam. Vždyť Florida je v některých místech Kubě blíže, než kolik je z Prahy do Krumlova po silnici. „V jediném roce se do města dostalo 10 tisíc nových zabijáků a zlodějů,“ citují New York Times ve zmíněném článku policejního poručíka z miamského oddělení vražd.

Ti z Marielitos, kteří měli čistší úmysly, nacházeli v Miami zaměstnání zpravidla v pozicích s nižší kvalifikací. Žádný div. Asi 60 procent Marielitos nemělo maturitu. Harvardský ekonom George Borjas v loňské studii odhaduje, že následkem imigrační vlny z roku 1980 klesly v Miami mezi lety 1979 až 1985 mzdy lidí s nedokončeným středoškolským vzděláním – pochopitelně včetně původního miamského obyvatelstva – o až téměř třetinu.

A jak si stojí potomci Marielitos dnes? Zřejmě to nebude žádná sláva. Ekonomové Umut Özek a David Figlo totiž v letošní studii přicházejí s poměrně alarmujícím obecným závěrem: první generace hispánských přistěhovalců na Floridu dosahuje lepších studijních výsledků než generace druhá. A generace druhá zase lepších výsledků než generace třetí…

To co platí pro Floridu, nemusí pochopitelně ve stejné míře platit pro jiné přistěhovalecké destinace. Nicméně i řada jiných studií poukazuje na to, že ráz imigrace se v posledních desetiletích změnil. Třeba zmíněný Borjas dokládá, že ekonomická přínosnost imigrace do USA – tedy ekonomická přínosnost prvních generací přistěhovalců – od poloviny 20. století setrvale klesá. Snižuje se například vzdělanostní úroveň imigrantů. Přistěhovalci se také stále hůře a hůře začleňují a pomaleji si osvojují jazyk hostitelské země. Obecný pohled na imigraci by tak musí být věcí míry (a zhodnocení rázu každé konkrétní migrační vlny), nikoli věcí principu.

Vyšlo v Reflexu. ​​​​​​​

Newsletter