Pozitivní nálada by měla přetrvat. Dolar slábne, což podporuje procyklické měny. Euro na 1,1900 EURUSD. Koruna nejsilnější od začátku září. Vydrží-li risk-on sentiment, mohla by atakovat 26,10 za euro.

Jak souvisí čínská honba za zlatem s dolarem?

V roce 2010 se stala druhou největší ekonomikou světa. Dnes je celosvětově druhým největším držitelem zlatých rezerv. Po letech celosvětové krize hodně přemýšlí, do čeho vložit své devizové rezervy. A také nechce, aby její vlastní měna – jüan – stála na okraji mezinárodního užití. Cestou, jak to zvrátit, je krom jiného prosazení se v SDR, mezinárodní měnové jednotce MMF. Podporou takovému kroku pak zastoupení vlastní měny zlatem.

Čína zřejmě letos poprvé po šesti letech oficiálně přizná, kolik vlastní zlata. Naposledy to udělala v dubnu roku 2009. Analytici Bloomberg Intelligence odhadují na základě výkonu čínské ekonomiky, dat o jeho zahraničním obchodě a statistik čínské asociace pro zlato, že od té doby se čínské vlastnictví zlata ztrojnásobilo na 3,5 tisíce tun a je druhé nejrozsáhlejší po Spojených státech s jejich 8,1 tisíce tun.

Čínské nákupy zlata se obvykle vysvětlují potřebami průmyslu, touhou spotřebitelů po drahém kovu nebo šedým bankovnictvím, kdy proti dovozu komodit lze získat cizí měny. Právě prosazení čínské domácí měny v mezinárodním užití se ale jeví jako další pádný důvod čínských zlatých nákupů.

Čínská politická reprezentace tlačí na začlenění jüanu do měnového koše Mezinárodního měnového fondu, jednotky SDR. Ta dnes obsahuje americký dolar, euro, japonský jen a britskou libru. Návrh má dle stratégů Nomury přijít na květnovém nebo říjnovém setkání vedení MMF.

„Chcete-li se prosadit jako rezervní měna, musíte mít ve svých aktivech také jinou pojistku, než fiat peníze. Zlato je v této rovině bez diskuse bráno jako vhodný uchovatel hodnoty pro nastupující světovou sílu,“ uvedl pro Bloomberg komoditní stratég TD Securities Bart Melek.

Zlato sehrávalo centrální roli v mezinárodním měnovém systému fixních kurzů Bretton Woods do jeho kolapsu v roce 1973. Ač se role zlata v měnovém světe od té doby zásadně snížila, MMF stále drží přes 2,8 tisíce tun zlata. Také Rusko svou držnu drahého kovu více ne ztrojnásobilo.

Čína je světově největším producentem zlata a za Indií jeho druhým největším spotřebitelem. Zlato v jejích rezervách přesto v roce 2009 činilo méně než procento devizových rezerv, které dnes přesahují 3,7 bilionu amerických dolarů a Čína je potřebuje diverzifikovat.

Odhady MMF hovoří o tom, že americký dolar se na devizových rezervách centrálních bank celosvětově podílí ze zhruba 63 procent, zatímco třeba euro z 22 procent. Data od Society for Worldwide Interbank Financial přitom například hovoří o tom, že za letošní únor byl americký dolar použit pro mezinárodní platby ze 43 procent. Jeho role se musí snížit ve prospěch i zlata, říká například ekonom hongkongské DBS Group, Nathan Chow. „Likvidní světové měny mají diverzifikovány rezervy a zlato podporuje důvěru v ně jako aktivum,“ říká pro Bloomberg zase stratég melbournské Western Union Business Solutions, Steven Dooley.

Zlato ze svého novodobého dna 882,05 dolaru za trojskou unci z konce roku 2008 vystoupalo až na 1921,17 dolaru za unci v roce 2011 na apetitu investorů, kteří se chtěli ochránit před nejistotou. Na trhu se traduje prohlášení Yi Ganga z čínské centrální banky o tom, že čínská měnová autorita může do zlata vložit pouze dvě procenta svých devizových rezerv proto, že zlatý trh je pro její výraznější potřeby prostě malý. Podle Světové rady pro zlato (World Gold Council – WGC) je přitom pro centrální banky „ideální“ držet v rozmezí 4 až 10 procent ve zlatých rezervách.

„Zlato vždy pro Čínu bylo demonstrací vážnosti a síly. Spojují s ním prosazení čínské měny do mezinárodní role a to je důvodem, proč jej kupují,“ uzavírá analytik Bloomberg Intelligence pro drahé kovy a těžební sektor Henneth Hoffman.

Newsletter