Jak svět přichází o optimisty

Nešťastná minulost nemusí nutně znamenat potíže v budoucnu a naopak. Ti, co prošli dluhovou krizí v Evropě, ale stejného názoru nejsou, vyplývá z průzkumu nizozemské banky ING. Podle něj je krátkodobá zkušenost jedním z klíčových faktorů pozitivního náhledu na budoucnost.

Podpořená daty z výzkumné agentury Motivaction, odhaluje tabulka skutečnost, že zatímco více než třetina Evropanů přistupuje k budoucnosti spíše optimisticky, přibližně 23 % se pak obává toho, co přijde.

V průzkumu, kterého se účastnilo 13 tisíc lidí ze 13 zemí světa, měli tazatelé za úkol zjistit, jak se změnila životní úroveň v dané zemi za posledních 5 let a jaký vývoj očekávají v pěti následujících.                  

Obecně platí, že pesimisté vyrůstají v oblastech prodělávajících nižší nebo žádný hospodářský růst, což může dát Evropským politikům jakési znamení, jak přistupovat k nespokojeným voličům ve Francii nebo na jihu Itálie.

Situace se stává složitější s přihlédnutím k tomu, že pesimistickým oblastem se budou investoři vyhýbat a spotřeba ještě dlouho nemusí dosahovat požadovaných hodnot.

Naopak: spokojené země by měly zůstat spokojenými i v příštích letech. Němci a Američané se tedy mohou těšit na lepší scénáře, než které čekají právě Francouze či Italy. Semeništěm dobré nálady poté zůstává Čína.

„Žalostný růst, který Evropa zaznamenává v posledních letech se musí nutně vázat k osobním zkušenostem ekonomických subjektů,“ předpokládá vrchní ekonom ING, Mark Cliffe. „Strádající se připravují na další strádání i v příštím pětiletí,“ dodává závěry studie.

Z celého grafu se usmívá jedna výjimka: Španělsko. Země se čtvrtou nejvyšší nezaměstnaností v Evropské unii (dosahující 20 %) dokazuje současnými ekonomickými výkony, že čas temna je u konce. Zlepšení situace očekává bezmála 6 z 10 Španělů.

Náladu v Itálii, otřesenou stagnací a vleklými problémy a spory v bankovním sektoru, potvrzuje staré místní přísloví: „Peníze zůstanou penězi, vši zůstanou vešmi.“

Newsletter