Jak ukrajinská krize ovlivní evropskou ekonomiku? ECB má první odhady

Jaké dopady bude mít ukrajinská krize na evropskou ekonomiku? To je jedna ze zásadních otázek, na kterou se jako první pokusila odpovědět Evropská centrální banka. První odhady pracují s pomalejším růstem a významně vyšší inflací v letošním roce. Jaké to bude mít dopady na měnovou politiku, můžeme zatím jen spekulovat.

Rada guvernérů ECB se minulý čtvrtek setkala, aby diskutovala vzniklou situaci a její dopady na evropskou ekonomiku. Agentura Reuters získala informace od neveřejného zdroje, že hlavní ekonom ECB Philip Lane upozornil na možnost pomalejšího ekonomického růstu v letošním roce o 0,3 až 0,4 procentního bodu v základním scénáři. Nejhorší scénář naopak pracuje s poklesem o procentní bod, nejmírnější by se pak obešel bez vlivu. Podle zdrojů je však tato možnost považována za nepravděpodobnou.

Z hlediska inflace Lane údajně neuvedl žádná konkrétnější čísla. Upozornil však, že pro letošní rok bude ukrajinská krize znamenat významné zrychlení tempa růstu cen, které by však na prognózovaném horizontu, tedy k roku 2024, měla zpomalit pod hranici inflačního cíle na 2 %.

Guvernérka ECB Lagardeová pak na páteční tiskové konferenci po setkání euroskupiny uvedla, že Rada guvernérů je připravena přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění cenové a finanční stability. Z krátkodobého hlediska bude pravděpodobná vysoká inflace, nejistota pak ovlivní spotřebu, a tedy i celkový růst. ECB podle Lagardeové nespatřuje žádná narušení evropských finančních trhů, zůstává však připravena dodat potřebnou likviditu, bude-li to potřeba.

Pro měnovou politiku je dále klíčová volitelnost a flexibilita. Její normalizace již začala, přičemž jaký bude další postup, Rada guvernérů rozhodne na zasedání 10. března.

ECB aktuálně pracuje na nové prognóze, která bude zveřejněna příští měsíc. Z hlediska dopadů ukrajinské krize bude velmi obtížná kvantifikace, jelikož se situace mění každým dnem. Jisté je, že současná situace zapůsobila i na doposud největší jestřáby z Rady guvernérů.

Příkladem může být guvernér rakouské centrální banky Holzmann. Ten ještě před napadením Ukrajiny Ruskem uvedl, že by centrální banka mohla zvýšit úroky ještě před ukončením programu nákupů aktiv a že celkově by sazby mohly letos vzrůst celkem dvakrát, a to v létě a poté na konci roku. V závěru minulého týdne však svou rétoriku zmírnil, když uvedl, že by rusko-ukrajinský spor mohl oddálit ukončení měnověpolitické podpory.

Opačný názor vyslovil guvernér irské centrální banky Makhlouf. Podle něj je v prostředí silné nejistoty potřeba zachovat flexibilitu měnové politiky. ECB by však i přes aktuální dění na Ukrajině mohla na březnovém zasedání rozhodnout o načasování ukončení programu nákupů aktiv.

ECB příští měsíc ukončí dle plánu pandemický program nákupů PEPP, ohledně rychlejšího ukončení program nákupů APP však může být opatrnější. Nová prognóza patrně ukáže výraznou revizi vzhůru u letošní inflace. Klíčovou otázkou pak bude, jak bude vypadat výhled ve zbytku prognózovaného období. Odhadujeme, že i v letech 2023 a 2024 bude očekávaná inflace vyšší, přičemž klíčové bude srovnání s 2% cílem.

Jestliže ECB uzná, že současná nejistota není vhodná pro upravení programu nákupů aktiv APP, vždy se může držet naplánovaného „přechodu“. Ten po ukončení PEPPu navýšit ve druhém čtvrtletí měsíční nákupy v rámci programu APP z 20 miliard euro na 40 miliard. K případné další úpravě pak může dojít v červnu, kdy bude situace kolem Ukrajiny jasnější, včetně ekonomických dopadů. Vše bude centrální banka doplňovat důrazem na velkou nejistotu a případnou možnost využít všech flexibilních nástrojů, které se jí během pandemie osvědčily, bude-li to situace vyžadovat.