Koruna oslabuje jako jediná z regionu. Obchoduje se těsně pod 24,70 za euro. Dolar proti euru postupně smazává dnešní ztráty. Kurz testuje hranici 0,9600 EURUSD.

Jak uspět v digitálním světě? Prioritou by mělo být budování digitálního myšlení

Zdroj: Proxyclick Visitor Management System, Unsplash

Pandemie urychlila všechny změny, které souvisejí s digitalizací, ne každá firma nebo jednotlivec ale zvládají na současnou situaci adekvátně reagovat. „Není čas ztrácet čas. Už nikdy nebude svět tak pomalý jako dnes. Je tedy ideální doba pořádně se do toho pustit,“ říká v rozhovoru pro Roklen24 Filip Dřímalka, odborník na digitální transformaci. Jaké jsou podle něj nejdůležitější dovednosti 21.století?  Co je klíčem k úspěšné digitální transformaci a jak lze uspět v digitálním světě? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte v rozhovoru níže.

Co jsou podle Vás nejdůležitější digitální dovednosti 21.století a proč? 

Nebránil bych se popisu digitálních dovedností podle frameworku DigiComp 2.0 (The Digital Competence Framework 2.0), který identifikuje klíčové dovednosti v pěti oblastech – práce s informacemi, komunikace a spolupráce, tvorba obsahu, řešení problémů a digitální bezpečnost. Těchto pět oblastí je proto naprostým základem, který je důležitý nejen v pracovním, ale i osobním kontextu, a to u téměř všech lidí, kteří mají chytrý telefon nebo pracují na počítači. 

Některé skupiny obyvatel – například senioři nebo děti – jsou zvláště zranitelné v oblastech, jako je digitální bezpečnost nebo práce s informacemi (například neschopnost rozpoznat tzv. fake news, a podobně), takže je opravdu potřebné, abychom o těchto tématech mluvili a těchto základních pět digitálních dovedností rozvíjeli.

Pokud jsou práce s informacemi a digitální bezpečnost klíčové dovednosti, které se týkají v podstatě všech, co pro získání nebo zlepšení těchto dovedností doporučujete?

Zní to jako klišé, ale v první řadě musím chtít. Cest, jak se potom vzdělávat, je celá řada. Od samostudia na internetu, kde dnes najdu neuvěřitelné množství návodů a rad (třeba na našem portálu Digiskills.cz najdete řadu bezplatných webinářů), přes účast na veřejných školeních až po sdílení – ať už s vašimi kolegy v práci nebo s dětmi. Někdy totiž stačí ve svém okolí najít někoho, kdo s technologiemi umí, pár hodin s ním strávit a nechat si poradit. Samozřejmě, pokud máte vyšší ambice, je potřeba do vzdělání investovat více. Času i peněz.

Zatím zmiňujete dovednosti, které jsou důležité i v osobním kontextu. Pokud se zaměříme na pracovní kontext a byznys, jaké dovednosti 21.století vnímáte jako klíčové?

V byznysu je potřebných dovedností daleko víc. Na začátek musím zmínit “digitální myšlení” (mindset) neboli schopnost pracovníků uvažovat o technologiích jako o nástrojích, které jim dokážou pomoci s téměř jakoukoli výzvou nebo problémem. Ať už pracuji v HR, jsem obchodníkem nebo mám na starosti finance, na světě existuje neuvěřitelné množství aplikací a služeb, které mi mohou práci usnadnit, automatizovat nebo ji dělat několikrát lépe. Ne nadarmo si společnost Apple zaregistrovala slogan “There is an app for that” – v překladu “i na to je aplikace”. A nejlepší na tom je, že mnoho těchto aplikací nestojí téměř nic – většinou několik dolarů měsíčně, nezřídka jsou zdarma.

Jakmile mají lidé ve vaší firmě “digitální myšlení” a vy u nich začnete rozvíjet již zmíněné digitální dovednosti, včetně těch pokročilejších, jako je automatizace procesů nebo práce s daty, začnou se dít neuvěřitelné věci. Zvláště u lidí, kteří mají silné i další důležité dovednosti pro dnešní dobu – kreativitu, zájem o učení, podnikatelství, schopnost spolupracovat v týmu apod. Právě ono propojení nedigitálních a digitálních dovedností je podle mě klíčem k úspěchu v dnešním světě. Technologie jsou natolik dostupné, že je daleko důležitější to, co s nimi jsme schopni udělat. 

Poslední kategorií ve firmě jsou její lídři, a to na všech úrovních. Ti by měli mít přehled o tom, kam směřuje svět a lidé v něm, měli by znát technologické trendy a bojovat za to, aby tyto trendy jejich lidé dokázali využít. Záměrně používám slovo bojovat, protože mnoho firem si podle mě neuvědomuje, jak urgentní téma digitalizace je. A jak důležité je, aby prosazovali investice do kvalitních digitálních produktů a služeb, bojovali za špičkovou zaměstnaneckou i zákaznickou zkušenost a dokázali své lidi nadchnout pro změny, které nás v budoucnu čekají.

Filip Dřímalka. Zdroj: Filip Dřímalka, Digiskills.cz
Filip Dřímalka. Zdroj: Filip Dřímalka, Digiskills.cz

Vaše firma Digiskills nabízí nejen vzdělávání, ale i audit digitálních dovedností. V čem jsou české firmy silné a jaké digitální dovednosti naopak z Vašich zkušeností chybí nebo jsou nedostatečné?

Aktuálně máme data z více než 7 000 dotazníků a výsledky jsou někdy velmi zajímavé. Doporučoval bych všem firmám, aby si takový audit jednou za čas udělaly. Je to relativně jednoduché a firmy to mohou zvládnout i svépomocí. Stačí se podívat na náš veřejně přístupný dotazník a klidně jej pro své účely okopírovat.

Když se ale dostanu k našim zjištěním, tak asi tím nejzásadnějším je fakt, že lidé neví, že neví. Neví, že dnešní počítače a telefony nabízí nové užitečné funkce, neví, že existuje takové množství aplikací, neví, že se dají technologie využít k mnoha scénářům a agendám, na kterých lidé pracují každý den. I proto se čím dál více v rámci vzdělávání zaměřujeme na inspiraci konkrétními scénáři a říkáme lidem, ať mezi sebou ve firmách tyto scénáře využití technologií sdílí. Mimochodem, i proto považuji za velmi důležité, aby lidé ve firmách sledovali dnešní svět startupů a nových online služeb. Sice je nemusí ve firmě použít, ale vidí konkrétní příklad, K ČEMU a JAK mohou technologii využít ve své práci.

Dalším zjištěním je panující shoda mezi dotazovanými, kteří nejčastěji ve svých firmách chtějí zlepšit sdílení informací, zefektivnit práci na projektech a přehled úkolů a automatizovat rutinní procesy. Tyto tři oblasti se vyskytují na předních místech v dotazníku a nemůžeme se tomu divit. Situace v mnoha firmách je taková, že lidé neustále dohledávají, přeposílají či znovu a znovu vytvářejí informace, které jsou ale dávno někde ve firmě k dispozici, manažeři nemají přehled o práci svých podřízených a lidé často dělají naprosto stejné rutinní úkoly, které se už dávno dají automatizovat. Dalšími tématy, ve kterých firmy zaostávají, je pak práce s daty (zejména s moderními nástroji na datovou analytiku), znalost světa startupů a pokročilejších technologií, jako je internet věcí nebo využití umělé inteligence.

Lepší sdílení informací a zefektivnění práce je v současnosti zásadní téma, i s ohledem na koronavirovou pandemii, která urychlila přesun do online světa a proměnila způsob, jakým mnoho lidí pracuje. Vy jste ale ve Vašich vystoupeních ke způsobu pojetí digitální transformace v některých firmách kritický. Jako ilustrační příklad dáváte situaci, kdy týmy místo šesti meetingů mají nyní šest videohovorů a to je, co se týče způsobu práce, jediná změna. Proč to najednou takto nefunguje a co se musí změnit?

Dnes jsem v tomto ještě kritičtější než dříve. A chtěl bych využít tuto příležitost a apelovat na všechny firmy, aby se tomuto tématu opravdu začaly intenzivně věnovat. V mé zkušenosti vidím až letos, že mnozí manažeři pociťují pocit naléhavosti něco se současnou situací dělat, protože tento stav je opravdu neudržitelný. Lidé v některých firmách pracují téměř nepřetržitě, nemají hranice mezi prací a soukromým životem, mají naprosto plné kalendáře, přepínají z jedné schůzky na druhou a jsou z práce daleko vyčerpanější než dříve. Mnozí ztrácejí nadšení z práce, mnozí jsou těsně před vyhořením. Nebo už vyhořelí jsou a jen si to neuvědomují. 

Důvodů, proč to najednou nefunguje, je několik. Tím nejdůležitějším je podle mě nepřipravenost firem na změny, které s sebou práce na dálku přináší. Pokud chcete, aby vaše firma fungovala dobře, i když lidé nesedí v jedné kanceláři, opravdu nestačí poslat je domů a dát jim přístup do cloudových aplikací pro spolupráci. Musíte je naučit komunikovat, sdílet informace, zadávat práci. Musíte změnit organizaci a experimentovat s novými metodami práce – např. zavádět retrospektivní setkání, v rámci kterých probíráte, jak zlepšit vaši spolupráci, nebo pravidelná krátká setkání, známá jako “standup meetingy”, na kterých se tým rychle sladí, lidé si předají informace o tom, na čem pracují a rychle vyřeší problémy, které je v práci brzdí. A to nejdůležitější, musíte převést část komunikace do takzvaného asynchronního módu. Tento koncept znamená, že k práci nedochází u všech současně. A že nepotřebuji řešit každou drobnost na schůzce, ale dokáži ji vyřešit v našem pracovním systému jinak. Třeba tak, že využívám lépe konverzace v nástrojích jako MS Teams nebo místo schůzky nahraji krátké video a nasdílím je ostatním k psanému komentáři. 

V budoucnu si každá firma bude muset říci, jakou strategii práce bude volit. Moderní byznys nám totiž ukazuje, kam se svět práce posouvá. Ještě před několika lety firmy pracovaly podle principu “office only” a na dálku mohli pracovat pouze ti nejlepší nebo nejvýše postavení. Mnoho firem následně přepnulo do módu “remote friendly”, to znamená, že lidem byla umožněna práce na dálku v daleko větším rozsahu. A i když teď žijeme v extrému a pracujeme v módu “remote only”, v budoucnu budou podle mě ty nejúspěšnější organizace fungovat v módu “remote friendly” a “async first”. Jedno je totiž jisté, svět už nikdy nebude takový jako dřív a je na každé firmě, aby tuto situaci využila jako příležitost a zamyslela se nad tím, jak ji využít co nejlépe. Kromě samotné práce jsou to ale samozřejmě i systémy, které lidem nezjednodušují práci, komplikované procesy a buď nezájem nebo nedostatek odvahy zjednodušovat, automatizovat a snažit se odstraňovat operativu a rutinu v maximální možné míře. 

Jaké aplikace nebo programy mohou tedy výše zmíněné zdroje neefektivity jednoduše odstranit nebo alespoň zmírnit?

Možná to budete vnímat jako protimluv s tím, o čem jsem mluvil na začátku našeho rozhovoru, ale o aplikace v tomto případě nejde. Respektive, jak už jsem zmiňoval, aplikacích pro zvýšení produktivity je celá řada – od pokročilých nástrojů pro práci s daty a automatizaci v balíčku Microsoft 365 přes aplikace jako je Notion, Airtable, Asana, Dropbox a tak bych mohl pokračovat dál.  

Daleko důležitější je ale zaměřit se na systém, to znamená na principy, postupy a způsoby, jakým firmy využívají pracovní nástroje a organizují práci. Věřím totiž tomu, že pokud firmy chtějí inovovat své produkty a služby, tak aby uspěly v digitálním světě, musí nejdříve inovovat způsob, jakým se tyto produkty vytvářejí – a tedy jak firmy fungují. 

Co je při inovaci systému a procesů podle Vás nejdůležitější?

Na základě svých zkušeností jsem vytvořil myšlenkový koncept 3S, který nyní ukazuji na všech svých přednáškách a diskusích s klienty. Koncept 3S zjednodušeně ukazuje lidem tři systémové oblasti, na které by se měli ve své práci zaměřit.

První S je určeno pro myšlenku “Naučte se pracovat se svým systémem”. To znamená, že ať už v práci používám Microsoft nebo Google, Dell nebo Apple, SAP nebo cokoliv dalšího, měl bych se naučit používat tyto nástroje jak nejlépe mohu. Nemusím přitom chodit na celodenní školení, často stačí zavést diskusi na poradě a sdílet se svými kolegy, jaké tipy a triky používají ke své práci. Nejde také jen o samotné nástroje, můžete se naučit lépe dělat videohovory, lépe si nastavit váš pracovní stůl nebo se naučit lépe organizovat schůzky. Tato část je nejjednodušší, ale lidé ji často přehlížejí nebo zanedbávají, protože jsou příliš “busy” nebo protože se jim do učení jednoduše nechce. Přitom i drobnými změnami můžeme docílit naprosto úžasných výsledků, vidím to ve své praxi každý den. 

Druhé S se pojí s myšlenkou “Zlepšujte váš systém”, což je jednoduchý, ale velmi účinný koncept pravidelného přemýšlení nad tím, co mohu ve své práci inovovat, změnit a vylepšit. Toto přemýšlení může mít podobu pravidelného setkání s kolegy, na kterém nebudeme řešit běžnou operativu, ale podíváme se zpětně do našich kalendářů, probereme věci, na kterých pracujeme a zkusíme vymyslet, jak bychom si mohli práci do budoucna zjednodušit. Nebo to může být otázka, kterou mě inspiroval můj kolega a jeden z nejlepších expertů na digitální produktivitu Honza Dolejš – co můžu dnes udělat pro to, abych měl zítra jednodušší práci? Tuto otázku si můžeme klást, kdykoliv začneme řešit nějaký úkol nebo kdykoliv děláme opakovaně nějakou činnost. Někdy se totiž pustíme do práce namísto toho, abychom se na chvíli zastavili, podívali se na úkol, který nás čeká, a nezapřemýšleli jsme nad tím, jak ho udělat systémověji. Tak, abych ho v budoucnu, pokud ho budu dělat znovu, dělal s menší námahou nebo rychleji. Dám příklad. Pokud školím a pro každou firmu připravuji zvláštní prezentaci, měl bych věnovat čas tomu, že si udělám jednu hlavní prezentaci, ze které mi bude stačit jen skrývat či přidávat konkrétní slidy. Nebo pokud posílám určité typy zpráv klientům, tak si je uložím do klávesové zkratky tak, abych je nemusel psát znovu a znovu. Nebo pokud trávím se svými obchodníky spoustu času v diskusích o slevách, udělám jedno rozhodnutí, které nahradí desítky menších a s nimi i tyto diskuse. Zkrátka, abych nepracoval “ve firmě”, ale “na firmě”. A pomáhal budovat systém, který se bude neustále zlepšovat.

Poslední S je zaměřeno na změnu – “Buďte lídrem změny systému”. Nezávisle na tom, zda jste CEO, vedete několik lidí nebo jste řadovým členem týmu, digitalizace přináší možnost téměř každému, aby se stal lídrem změny. Každý z nás totiž může na poradě navrhnout, aby se začal používat nějaký digitální nástroj, aby se začaly jinak řídit porady nebo aby tým vyzkoušel něco nového. Ano, chce to odvahu a schopnost tyto věci komunikovat a prosadit (mimochodem, píšu o tom i ve své knize HOT, v části o digitálním leadershipu), ale může to udělat opravdu každý. A když se bavíme o změnách systému, tak tím myslím i experimenty, které dnes MUSÍ každá organizace dělat. 

Jaké experimenty tím máte na mysli?

Experimenty, které jsou zaměřené primárně na fungování, organizaci práce a na to, jak vaše organizace funguje. Moji klienti dnes například řeší věci jako zkrácení schůzek na 25 a 50 minut (naprosto geniálně jednoduchý a funkční experiment), zavádění dnů či částí dnů bez schůzek, zavádění vybraných agilních metod jako sprint či demo, pravidelné krátké standup meetingy, ať už na živo nebo asynchronně, pravidelná setkávání se startupy, datové hackathony na podporu práce s daty, digitální akademie na adopci nástrojů Microsoft 365, vytvoření týmů digitálních ambasadorů, a tak dále a tak dále. Zkuste se schválně zamyslet nad tím, co jste ve firmě zkoušeli udělat jinak? Jaký nový způsob práce jste zavedli? Jakou změnu jste se snažili prosadit? 

Lidé si často myslí, že na jedné straně jsou oni a na druhé je systém – firma, korporace, organizace, ve které pracují. Ale tak to není. Každý je součástí daného systému a každý ho může změnit. Někdo více, někdo méně, někdo rychleji, někdo pomaleji. Ale pokud se nebudeme snažit, tak se věci nikdy nezmění k lepšímu. 

Každý je přitom schopný zlepšit systém minimálně u sebe a ve svém týmu. Snažte se zaměřit na tři zmíněné oblasti neboli 3S: Naučit se využívat systém, který máte. Zlepšovat váš systém. Být lídrem změny systému. Ve své podstatě je to jednoduché, stačí tomu věnovat energii a čas. Zkuste si dát tyto 3S do kalendáře a každý pátek odpoledne se ptejte sami sebe, jestli jste něco udělali v kterémkoli z těchto bodů. Uvidíte, že se za chvíli začnete dívat na svoji práci úplně jinak.

Můžete tedy shrnout, co je podle Vás klíčem k úspěšné digitální transformaci? Jak by se mělo nad tímto procesem přemýšlet a co rozhoduje o tom, jestli povede ke zdárnému konci?

Nejdříve je potřeba si uvědomit, že digitální transformace je nikdy nekončící proces. Proces, kterým inovujeme naše vnitřní fungování, proces, kterým vytváříme naše produkty či služby (ať už jsou digitální či nikoliv), proces, kterým navazujeme technologická partnerství, proces, kterým vytváříme hodnotu pro naše zákazníky i vlastníky. A že v tomto procesu vlastně nejde o technologie. Ty jsou jen nástrojem, švýcarským nožem, který nám umožňuje naplnit naši strategii, realizovat nějaký projekt nebo dosáhnout našich cílů, ať už jsou jakékoliv.

Klíčem k úspěchu v digitální transformaci, nebo možná obecněji k úspěchu v digitálním světě, jsou proto podobné věci, které platí v byznysu už desítky let –  dobrá strategie, vnitřní efektivita a schopnost přizpůsobovat se trhu, tlak na vytváření kvalitních produktů a služeb. Můžeme k těmto bodům přidat adjektivum “digitální”, ale platí to stejně. A protože všechny tyto věci mají na starosti lidé, měly by se firmy snažit najímat digitální talenty, investovat do vzdělávání a rozvoje svých současných lidí a najmout takové lídry, kteří cítí uvedené principy jako důležité, cítí urgenci do těchto principů investovat a kteří budou schopni věci měnit.

Měl jste v poslední době nějaký WOW moment nad nějakým technologickým řešením nebo aplikací?

Taková WOW zažívám neustále. V poslední době to ale není nad konkrétními aplikacemi, ale nad chytrým využitím těch stávajících. Když třeba vidím, jak si firmy automatizují práci v nástrojích od Microsoftu, jak propojují různé nástroje přes platformy jako Zapier nebo Integromat nebo jak zavádějí organizační změny – například ono zkrácení schůzek v kalendáři tak, aby lidé měli prostor na hygienu a psychohygienu.

Pár tipů na zajímavé nástroje, které mě v poslední době zaujaly, ale mám. Jednou z nich je aplikace Donut, která řeší problém, se kterým se setkává mnoho firem v době pandemie – nedostatek neformální komunikace mezi zaměstnanci. Tato aplikace náhodně propojuje zaměstnance a umožňuje jim, aby se spolu pobavili. S jedním mým klientem jsme se touto aplikací inspirovali a zavedli stejnou funkci pro nováčky ve firmě. Funguje to tak, že se jim po nástupu do firmy každý den objeví ve firemním chatu propojení se stávajícím zaměstnancem a a oni si společně dají 15-30 minut dlouhý videohovor, aby se poznali a aby se nový člověk dozvěděl více informací o dané firmě. To je naprosto skvělé a funguje to úžasně.

Další aplikací, která mě fascinuje a která nachází čím dál větší využití ve firmách, je nástroj Airtable. Můžete si jej představit jako Excel na steroidech, to znamená tabulkovou databázi, se kterou ale můžete dělat neuvěřitelné věci – od formulářů po zpětnou vazbu přes vygenerování dokumentů až po přehledy typu “kanban”, které uživatelé mohou znát z aplikací jako Trello nebo Planner. Já osobně tento nástroj využívám velmi často a myslím, že lidé, kteří se jej naučí využívat, z něj mohou udělat středobod svého digitálního fungování. Řeknu příklad – na jaře jsem spustil mentoringový program Digital Leadership Masterclass, v Airtablu jsem udělal na pár kliknutí formulář pro přihlašování účastníků. Následně jsem z této tabulky nechal vystavit faktury, moje kolegyně do něj přesně evidovala platby, já pak na jedno kliknutí vygeneroval seznam účastníků a ten pak nasdílel všem členům. Se všemi komunikuji přes úžasný nástroj pro sdílení e-mailu Front a abychom měli vytvořené jedno místo, kde se setkáváme, tak jsem si pronajal za třicet dolarů za měsíc nástroj Circle . Zkrátka, celý program, do kterého je zapojeno přes 30 lidí, jsem schopen jednoduše řídit sám s jednou virtuální asistentkou, aniž by mi to zabíralo hodiny času navíc.  

To je i jedna z věcí, která mě v dnešním světě fascinuje. Že jeden člověk dokáže realizovat takové aktivity, na které by dříve potřeboval celý tým nebo alespoň obrovský rozpočet. Moje bývalá kolegyně Štěpánka Vontrobová nedávno organizovala online kongres Děti budoucnosti. A celé to dělala sama! Přes LinkedIn a další sociální sítě se domluvila s řadou skvělých osobností, příspěvky na konferenci nahrála přes aplikaci Restream, postavila si na to hezkou internetovou stránku a pracuje s komunitou na Facebooku, která má už přes 500 členů. Tradiční firmy by na podobnou akci zaměstnaly půlku marketingového oddělení a utratily by desítky tisíc za techniku, kdežto šikovný člověk se zájmem o dané téma a schopností využít technologie udělá to samé a možná s ještě lepším výsledkem. Je to krásná ukázka toho, v čem tkví síla technologií. Není to úžasné?

Filip Dřímalka. Zdroj: Filip Dřímalka, Digiskills.cz
Filip Dřímalka. Zdroj: Filip Dřímalka.

Tématem, v čem tkví síla technologií, se zabýváte i ve Vaší první knize s názvem HOT – Jak uspět v digitálním světě, která vyšla v loňském roce. Jaká byla Vaše motivace napsat takovouto knihu a jaké máte zatím ohlasy?

 Čím dál více cítím, že mým posláním – a doufám že to nebude znít namyšleně – je evangelizovat svět digitálních inovací a motivovat lidi k jejich využívání. I proto rád vystupuji na konferencích, jsem aktivní na sociálních sítích a spolu s Digiskills organizujeme stovky workshopů ročně. Mojí primární motivací pro psaní knihy pak bylo předat tipy na všechny zajímavé nástroje spolu s dalším mým know how i v jiné podobě než “naživo”. Další motivací byla samotná realita nejen v českých firmách.

Často totiž u našich klientů vídáme dva naprosto odlišné světy – pracovníky, kteří fungují perfektně, a další, kteří pracují jak v minulém století. A to i přesto, že mají všichni k dispozici stejné nástroje a nezřídka pracují ve stejné firmě. Zjistil jsem, že technologicky zdatní lidé často žijí ve své bublině a to, co je pro ně naprostým základem, je pro spoustu dalších lidí zcela nové a neprozkoumané. I proto jsem chtěl ukázat, jaké příležitosti leží v oblasti digitalizace a jak je možné ji využít, ať už děláte cokoliv. Bylo to náročné, ale musím říct, že když jsem minulý týden knihu HOT po zhruba půl roce otevřel a četl si v ní, byl jsem velmi příjemně překvapen. A i když je zřejmé, že jsem ovlivněn, tak musím říct, že ta knížka je fakt dobrá (smích). 

Ale teď vážně, ohlasy jsou zatím velmi dobré. A i když je jasné, že to není kniha pro každého a na dovolenou si ji asi lidé běžně nevezmou (i když už se na Instagramu objevily fotky, jak ji lidé čtou na pláži), už se jí prodalo přes pět tisíc kusů. Často ji nakupují firmy pro své zaměstnance. Koncipoval jsem ji jako modulární, takže ji není potřeba číst od začátku do konce, ale je možné se zaměřit na konkrétní kapitoly. Pokud chcete být lepším lídrem, přečtete si kapitolu Digitální leadership, pokud chcete lépe nastavit organizaci spolupráce, přečtete si část Digitální organizace a Agilní organizace, pokud vás zajímá, jak expandovat váš byznys, přečtete si kapitoly Technologická partnerství či Digitální obchod. Příležitostí v digitálním světě je tolik, že si v ní opravdu každý najde to svoje.

Ve svých vystoupeních apelujete na firmy i jednotlivce, aby současnou situaci přijali jako výzvu a využili příležitost se v digitalizaci významně posunout. Na co bychom se podle Vás měli zaměřit konkrétně v letošním roce?

To je jednoduché – určitě na digitální mindset, k čemuž můžete použít koncept 3S, o kterém jsem mluvil. To znamená, investujte do vzdělávání a rozvoje. Tak, aby se vaši lidé naučili využívat systémy, které mají k dispozici. Podporujte inovační myšlení a neustále vyzývejte vaše lidi, aby přemýšleli nad tím, jak zjednodušovat svoji práci. Ať už zjednodušováním, standardizací, zaváděním systémových řešení nebo automatizací. A v neposlední řadě, buďte lídrem, který se bude snažit o změnu vašeho systému. Experimentujte, zkoušejte nové aplikace nebo nové způsoby organizace práce. Říká se, že abychom mohli zrychlit, potřebujeme někdy zpomalit nebo se úplně zastavit. A to platí i v tomto případě. Bez toho, abychom se se svým týmem na chvíli zastavili a nahradili každodenní operativní diskuse debatami o strategii a tom, jak inovovat naši práci, se to nepodaří. 

A nakonec bych doporučil, abyste byli ambiciózní. Já osobně mám takovou myšlenku, kterou se teď ve svých úvahách zabývám – myšlenka firem bez byrokracie a operativy. Firem, které budou stavět takové systémy, které veškerou operativu nahradí. Vím, že to je utopie, ale líbí se mi tímto způsobem přemýšlet a podle toho pak stavět naše projekty. 

Mohl byste tuto představu rozvést? Jak by takováto firma bez byrokracie a operativy měla vypadat?

Základ této myšlenky vznikl během transformačních projektů, na kterých často vidím, jak lidé ve firmách tráví svůj čas a co řeší na většině schůzek. A zjišťuji, že lidem bere neuvěřitelné množství času i energie nejen byrokracie ve smyslu papírování, ale i operativní věci, které se na velkém procentu meetingů opakovaně řeší. Jde o otázky, u kterých se očekává manažerské rozhodnutí na úrovni ano/ne, případně jde o každodenní schvalování nějakých postupů. Přitom jedním velkým systémovým rozhodnutím je možné nahradit desítky takovýchto drobných každodenních operativ. Pokud něco systematizuji a zároveň pokud vhodně upravím IT systémy, mohu tisíce drobných aktivit nahradit jednoduššími postupy nebo některé aktivity eliminovat. Já dnes řeším s klienty, jak věci ve firmě zjednodušit, jak systematizovat a jak automatizovat. A sám stavím firmu, u které neustále přemýšlím, jak to zařídit, abych takovéto drobné každodenní rozhodování nemusel ve firmě mít. 

S týmem jsme se například rozhodli, že budeme poskytovat službu na propojování firem se startupy. Kolegyně tedy začala jednotlivé startupy a potenciální klienty oslovovat, ale já jsem v tu chvíli řekl stop. Chtěl jsem totiž, abychom vytvořili jasně danou šablonu, jak oslovujeme startup emailem, abychom sestavili například check list, co klienti potřebují udělat, nastavili si jasný postup. Abychom to celé od začátku rovnou stavěli jako systém. Na začátku samozřejmě bude potřeba nějaká manuální práce, ale pak už budou některé věci automatické, bude například stačit kliknout na tlačítko a email se daným startupům odešle sám. Z mého pohledu je důležité pěstovat myšlenku, že nechodím do práce, abych pracoval v práci, ale pracuji na práci, na systému. Dívám se na věci z vrchu a přemýšlím, jak to zařídit, abych nemusel trávit čas desítkami drobnými, neustále se opakujícími činnostmi. 

Petr Borkovec v rámci Partners například staví novou banku, u které se snaží budovat systém nové generace. Jak sám píše, „srdcem takové banky musí být na míru připravené IT řešení, díky kterému všechny procesy běží hladce, automatizovaně a superrychle“. Což je samozřejmě výhoda, když systém stavím od začátku. V každé firmě lze ale docílit změny tím, že měním myšlení lidí a dávám jim do rukou takové nástroje, aby byli schopni těchto cílů dosahovat sami.

Nebojíte se ale, že může být v některých případech automatizace nežádoucí? Z pohledu klienta nemusí být vždycky příjemné komunikovat jen s chatbotem, dostávat plně automatické emaily a tak podobně. 

Vždy je důležité si říci, co je jádrem mého byznysu a co je naopak komoditou, kterou mohu delegovat, nakoupit či automatizovat. Pokud by měl být klíčovým vztah s klientem, tak by to měla být jedna z věcí, kterou neautomatizuji, a naopak masivně investuji do lidí a jejich podpory. Ale všechno kolem samotného vztahu – od rezervace času na schůzku, přípravy materiálů nebo follow up komunikace – to už automatizovat budu. Proto bych měl v tomto případě chtít, aby můj tým měl prostor pracovat na vztazích s klienty a nemusel ztrácet čas a energii ostatními zbytečnými činnostmi. 

Svět se neuvěřitelně rychle mění a pandemie ještě více zrychlila všechny změny, které s digitalizací souvisejí. Proto není čas ztrácet čas. Dá se to totiž i otočit a říci, že už nikdy nebude svět tak pomalý, jako dnes. Je tedy ideální doba pořádně se do toho pustit.

Filip Dřímalka je zakladatelem projektu Digiskills.cz a uznávaným odborníkem na digitální transformaci. Pomáhá firmám s budováním digitálních dovedností, inovacemi a změnou digitální kultury. Je autorem knihy HOT: Jak uspět v digitálním světě a mnoha dalších inovací, které dnes slouží jako základ vzdělávacích a rozvojových programů v mnoha významných českých firmách. Tématu inovací se věnuje také ve svém podcastu HOTCAST, ve kterém zpovídá lídry a inovátory českého byznysu. Často se věnuje přednáškám a manažerským workshopům se zaměřením na digitalizaci a digitální trendy budoucnosti.

Newsletter