Řecká vláda ve svém nejnovějším návrhu mezinárodním věřitelům ve snaze dosáhnout úvěrové dohody navrhuje přesunout většinu položek do základní sazby daně z přidané hodnoty ve výši 23 procent a zároveň postupně zvýšit hranici věku pro odchod do důchodu až na 67 let. Informoval o tom na svém serveru řecký list Ethnos.
Převod do základní sazby nemá ale zahrnovat elektrickou energii nebo základní potraviny, které mají dál být daněny jen 13 procenty. Léky, knihy nebo vstupenky do divadla mají být zatíženy nadále jen šesti procenty DPH.
Kromě zvýšení hranice věku pro odchod do důchodu z průměrných 63 let u mužů a 59 let u žen mají Atény od počátku příštího roku také omezovat možnost odchodu do předčasného důchodu zrušením mnoha výjimek. Sníženy mají být také doplňkové důchody nad 1000 eur měsíčně, které jsou ale poměrně vzácné.
Řecký ministr hospodářství Jorgos Stathakis podle agentury Reuters sdělil, že Atény chtějí zavést novou daň pro podniky a pro bohaté. Zároveň tvrdil, že vláda premiéra Alexise Tsiprase dokázala nepřekročit nejzazší mez, kterou si stanovila, protože nepřistupuje ke snižování důchodů nebo platů státních zaměstnanců. Zároveň se také nemá zdražovat elektřina.
FT: Bohatí Řekové zvažují, co dál. A mají strach
Řecká vláda podle Stathakise také souhlasí s tím, aby primární rozpočtový přebytek letos dosáhl jednoho procenta hrubého domácího produktu, příští rok dvou procent a v roce 2017 tří procent.
Přestože se kabinetu ovládaném především levicovou formací SYRIZA nepodařilo prosadit vyjednávání o umazání dalšího řeckého zahraničního dluhu, podle Stathakise bude tato otázka na pořadu jednání v příštích měsících.
Podle dalších zdrojů by řecká opatření měla vynést letos 2,7 miliardy eur a v příštím roce 5,2 miliardy. Největší změnou má být zvýšení odvodů na důchodové zabezpečení o 3,9 procenta, což by v příštím roce mělo ušetřit penzijnímu systému 800 milionů eur.
Podle představitelů Evropské unie jdou nejnovější řecké návrhy správným směrem. Po včerejším večerním jednání prezidentů a premiérů 19 zemí platících eurem to novinářům řekli předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf Evropské rady Donald Tusk. Juncker dodal, že podle něj bude dohoda uzavřena tento týden; ministři financí eurozóny, kteří o řecké finanční krizi jednali včera odpoledne, se znovu sejdou ve středu večer.
„Jsem přesvědčen, že k závěrečnému řešení dojdeme v tomto týdnu. Z toho prostého důvodu, že k němu tento týden dojít musíme. Nemůžeme hrát – jak se říká na fotbalovém hřišti – nemůžeme hrát v prodloužení,“ uzavřel Juncker tiskovou konferenci po summitu.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové daly v prvním hodnocení nových řeckých návrhů věřitelské instituce najevo, že jde o dobrý výchozí bod pro intenzivní rozhovory, na které ovšem nezbývá mnoho času. „Všichni si přejeme, aby Řecko zůstalo v eurozóně,“ podotkla německá kancléřka.
Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise, včera ve svém prvním rychlém zhodnocení podle šéfa takzvané euroskupiny, Jeroena Dijsselbloema z Nizozemska, označily řecké podklady za „široké a komplexní“. Zapotřebí je ale jejich podrobné posouzení.
Babiš: Řecko by mělo konečně zbankrotovat
Řecká otázka nečekaně rozčeřila vody v české domácí politice. Podle ministra financí Andreje Babiše by Řecko mělo konečně zbankrotovat, aby se vyčistil prostor. Premiér Bohuslav Sobotka ale s tímto názorem nesouhlasí; krach Řecka, které v posledních letech čelí vážným ekonomickým problémům, by podle něj poškodil EU a nepřímo i české hospodářství. Stejný postoj zaujal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Řecká média referují o vyjednávání kolem nejnovějších návrhů jako o „protahujícím se thrilleru“ provázeném „horečnatými konzultacemi“.
ECB včera potřetí za posledních šest dnů zvýšila limit nouzového financování řeckého bankovního sektoru. Nouzové financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů, který podle listu Kathimerini během minulého týdne přesáhl pět miliard eur (136 miliard Kč).
Evropské akcie zahájily nový týden růstem, když optimismus čerpaly hlavně z nadějí na pokrok při řešení řecké dluhové krize. Německý index DAX připsal 3,5 %, index aténské burzy zhruba 9 % a americké trhy posunuly svá maxima.
Více než polovina investorů se podle průzkumu banky Barclays domnívá, že případný odchod Řecka z eurozóny, takzvaný Grexit, by světové finanční trhy příliš neovlivnil. Země je malá a zavedla se ochranná opatření, která by měla omezit šíření výkyvů, soudí respondenti.
