Vzdělání je jedním z nejdůležitějších faktorů určujících blahobyt jednotlivce i společnosti. Proto se v posledních deseti letech těší tak velkému zájmu ze strany ekonomů. Když hledáme způsoby, jak zlepšit vzdělávací systém, zlepšujeme i naši budoucnost, řekla v rozhovoru pro Roklen24 Bohdana Kurylo, studentka doktorského programu CERGE-EI, jejíž článek „The Impact of Same-Race Teachers on Student Non-Test Academic Outcomes“ získal druhé místo v soutěži Mladý ekonom.
Váš článek s názvem „The Impact of Same-Race Teachers on Student Non-Test Academic Outcomes“ získal druhé místo v soutěži Mladý ekonom. Mohla byste popsat, jaké výzkumné otázce se ve své práci věnujete? Proč je zásadní a k jakým výsledkům jste došla?
Ve své práci zkoumám, jak fakt, že student a učitel jsou stejné rasy, ovlivňuje výsledky studentů a efektivitu komunikace mezi studenty a učiteli. Zkoumám také možná vysvětlení vlivu učitele stejné rasy na efektivitu komunikace.
Zkoumání vlivu učitele stejné rasy na efektivitu komunikace mezi žáky a učitelem je důležité pro pochopení toho, jak snížit rozdíly ve vzdělání mezi menšinovými a nemenšinovými žáky. Zjistila jsem, že černošští učitelé nejenže zlepšují výsledky černošských studentů v testech, ale také zvyšují deklarovanou efektivitu komunikace. Moje zjištění naznačují, že lepší porozumění studentů vysvětlením od učitelů stejné rasy je příčinou komunikačního efektu, což je v souladu s literaturou o kulturně relevantní pedagogice. Tato zjištění ukazují, že školení učitelů, kteří nejsou příslušníky menšin, v používání kulturně relevantní pedagogiky může v krátkém časovém horizontu zlepšit výsledky znevýhodněných menšinových studentů.
Vyplývají z vašeho výzkumu nějaké důsledky pro veřejnou politiku v České republice? Lze například vaše výsledky zobecnit na vztah žáka a učitele stejného pohlaví?
I když je vždy obtížné zobecňovat, myslím, že v kontextu České republiky čelí romští studenti podobným problémům jako studenti z menšin v USA. Zjištění mé práce tak mohou pomoci lépe pochopit příčiny existence systematických rozdílů mezi romskými a neromskými studenty a jaká politika by rozdíly v dosaženém vzdělání mohla snížit. Pokud jde o shodu pohlaví žáků a učitelů, teoreticky je možné zjištění zobecnit, prakticky by to však komplikoval malý podíl učitelů-mužů.
Všechny vaše výzkumné projekty se věnují ekonomii vzdělávání. Mohla byste nám vysvětlit, proč ekonomové věnují vzdělávání takovou pozornost? A proč se ekonomie vzdělávání stala důležitým oborem ekonomie?
V posledním desetiletí se vzdělávání skutečně těší značnému zájmu ekonomů. Není to překvapivé vzhledem k tomu, že vzdělání je jedním z nejdůležitějších faktorů určujících blahobyt jednotlivce i společnosti. Předchozí výzkum ukázal, že vzdělání má pozitivní vliv na zdraví jednotlivce, budoucí příjmy a sociální mobilitu. Administrativní údaje o výsledcích standardizovaných testů žáků, školách a učitelích navíc umožňují výzkumníkům studovat, jak přístup učitelů a škol přispívají k výsledkům žáků.
Co se vám osobně líbí na ekonomii vzdělávání? Co vás na ní fascinuje?
Líbí se mi, že výsledky studií lze poměrně snadno využít pro tvorbu politik a že mohou mít reálný dopad na vzdělávání studentů a žáků. Často jde navíc o nákladově efektivní opatření zaměřené na zlepšení produktivity učitelů a škol. Vedle toho jsem pevně přesvědčena, že budoucnost každé společnosti nebo země přímo závisí na rozhodnutích, která v oblasti vzdělávání učiníme dnes. Proto hledáním způsobů, jak zlepšit vzdělávací systém, zlepšujeme i naši budoucnost.
V letošním roce jste na akademickém trhu práce. Každý, kdo zažil trh práce, ví, že jde o mimořádně náročné období. Jaké jsou zatím vaše zkušenosti?
Akademický trh práce je rozhodně náročný, ale doufám, že nakonec půjde o obohacující zkušenost. Mám za sebou první pohovory na evropském trhu práce a ucházím se také o pozice v rámci amerického trhu práce. Zatím jsem odeslala více než 120 žádostí o práci.
Máte nějaké preference ohledně své akademické kariéry? Kam byste se chtěla vydat?
Myslím, že mým ideálním pracovním místem by byl výzkumný ústav, který má úzké vazby na akademickou sféru a provádí analýzu hodnocení politik v oblasti ekonomie vzdělávání a ekonomie práce. Ráda bych pracovala na místě, které mi poskytne jak svobodu vlastního výzkumu, tak možnost pracovat na společném projektu se skupinou výzkumníků. Stejně tak bych uvítala práci na univerzitě nebo v mezinárodní organizaci zaměřené na výzkum.
A na závěr, kdo jsou vaši oblíbení ekonomové, pokud nějaké máte? A jaký článek byste chtěla napsat?
Mými oblíbenými ekonomy jsou Josh Angrist, Raj Chetty a Kirabo Jackson. Jejich práce mě inspirovaly k výzkumu v oblasti ekonomie vzdělávání. Chtěla bych psát články, jejichž výsledky mohou mít reálný dopad na rozhodování tvůrců politik a mohou být užitečné pro studenty, učitele a ředitele škol.
Bohdana Kurylo je doktorandka ekonomie na CERGE-EI. Její hlavní oblastí výzkumu je empirická ekonomie práce a vzdělávání se specifickým zájmem o témata týkající se vlivu učitelů, efektů shody mezi učitelem a žákem a pořadí žáků na učení žáků.
