Ruský akciový trh zažívá v tomto roce nebývalý boom. To není vtip, ale realita. Navzdory prohlubujícímu se napětí ve vztazích se Západem jsou ruské akcie mezi nejlépe performujícími v roce 2015, s růstem v dolarovém vyjádření dosahujícím více jak 20 procent. Evropské akciové trhy, poháněné vidinou brzkého spuštění kvantitativního uvolňování, taktéž zažívají nevídanou rally.
Oživení má hodně co dočinění se stabilizací cen ropy, jež přichází po loňském dramatickém propadu, kdy ropa odepsala více jak 50 procent své hodnoty a tvrdě tak zasáhla ruskou ekonomiku. I přes neustávající geopolitická rizika se tak investoři, pohánění vidinou nově natištěných peněz, nadále předhánějí v nákupech aktiv se slušným výnosem.
Pravděpodobně nejvážnějším rizikem pro evropské trhy by v letošním roce mohla být politika. Zvolení řecké radikálně levicové Syrizy v minulém měsíci znovu rozvířilo obavy ohledně možného rozpadu eurozóny. Riziko spojené s Ruskem, jadernou velmocí, je, že ukrajinská situace eskaluje do mnohem širšího vojenského konfliktu. I v případě, že se tak nestane, ekonomické dopady západních sankcí společně s oslabujícím rublem budou stále vážné a udrží pod tlakem nejen ruské obyvatelstvo, ale celou ekonomiku starého kontinentu.
Minská dohoda zajištěná z velké části Angelou Merkeleovou, německou kancléřkou, přinesla příměří. To bylo nicméně široce vnímáno západními komentátory jako vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina, zejména proto, že neumožnilo Kyjevu získat okamžitou kontrolu nad svými hranicemi. Trhy toto nicméně vůbec nebraly v potaz. Příliv kapitálu do ruských akciových fondů obchodovaných na burze byl týden po uzavření dohody nejsilnější za téměř rok, podle údajů Markit.
V případě Řecka, trhy správně předpokládaly, že zájmem obou stran je dospět k dohodě a vyhnout se tak nejhorším možným scénářům. Řecká situace tak byla učebnicovým příkladem trhu, ignorujícího politický humbuk. Býčí sentiment v případě Ruska, alespoň krátkodobě na taktické bázi, má podobnou logiku.
Argumentem je, že poté co Putin vyšel vítězně ze setkání v Minsku, má motivaci zabránit další eskalaci konfliktu, alespoň po dobu několika měsíců. Sankce EU vyprší na konci července, a pro jejich znovuzavedení bude potřeba souhlas všech členských zemí. V případě neposlušného Řecka by se mohlo jednat o velký problém. Pokud skutečně přijde odlehčení napjaté situace ohledně Ruska, ruské akcie, jež jsou aktuálně díky geopolitickým tenzím silně podhodnocené, by mohly ještě výrazněji posílit, zejména v případě, že dojde k obnovení cen ropy. Probíhající diskuze v USA ohledně možného vyzbrojení ukrajinské armády budou i nadále působit jako varování pro ruského prezidenta Putina.
Nicméně, zatímco tato logika fungovala pro Řecko, v případě Ruska by tomu tak být nemuselo. Zájmy Atéňanů byly snadno pochopitelné, ale motivy Putina s jeho konečnými ambicemi, zatímco se snaží získat vliv nad celou Ukrajinou, jsou nejasné. „Minská dohoda zdaleka neznamená konec krize,“ varoval ekonom Bluebay Asset Management, Stanislav Gelfer. „Nadále existuje velké riziko, že konflikt přeroste v něco mnohem dalekosáhlejšího a dotkne se například pobaltských členských států, které jsou součástí NATO.“
Co se týče západních spojenců, setkání v Minsku ukázalo, že se straní jakékoliv provokace Putina. Přesto jsou však nadále hluboce nedůvěřiví. To dělá ze zmírnění sankcí vysoce nepravděpodobnou záležitost. Zatímco Rusko usiluje o spojence v EU, Brusel ujišťuje veřejnost, že Řecko i přes nedávné eskapády nebude bránit jednání o sankcích.
To, co bude nakonec řídit ceny ruských finančních aktiv, bude složitý shluk tržních sil – včetně cen energií, měnových pohybů a geopolitiky. V porovnání s Řeckem, kde šel výsledek poměrně jednoduše předpovědět, se ruská krize jeví jako složitý hlavolam.
Všechno naznačuje tomu, že ruský konflikt ohledně Ukrajiny bude mnohem těžší předpovědět a obchodovat, než tomu bylo u Řecka. Probíhající rally se tak znenadání může změnit v medvědí hody. Pokud tedy trhy neví něco víc?
