Nejžhavějším tématem posledních dní je bezpochyby řecká situace. Poté, co v lednu v předčasných parlamentních volbách zvítězila levicová koalice Syriza, se naplno rozjely motory debat o budoucnosti Helénské republiky v rámci eurozóny. Dosavadní jednání tzv. euroskupiny však prozatím vždy skončila bez relevantního výsledku.
Nová řecká vláda se stále drží své předvolební rétoriky. Potvrzuje to i prohlášení mluvčího nového řeckého kabinetu Gabriela Sakellaridise, který minulou neděli oznámil, že „Řecko nebude pokračovat v programu, který má rysy záchranných programů předchozích vlád.“ Na možném řešení této patové situace tedy dále pracují ministři financí zemí eurozóny.
Sám řecký premiér Tsipras předtím naznačil, že by s partnery z EU rád dohodl určitou formu překlenovacího programu, který by fungoval několik měsíců. Během získaného času by pak bylo potřeba vytvořit nový plán finanční záchrany, který by nahradil ten současný. Pokud totiž nedojde k brzké dohodě, Řecko bude odstřihnuto od stávající finanční pomoci už na konci února. Proto je na pořadu dne především jednání o prodloužení trvání dohody o samotné půjčce. Dle informací České tiskové kanceláře předloží řecká vláda požadavek o prodloužení ještě dnes.
Potvrzeno z Atén: Požádáme o prodloužení finanční pomoci
Tato na první pohled bezvýchodná situace ještě více podpořila přesvědčení některých analytiků o tom, že jediným možným řešením bude odchod Řecka z eurozóny, neboli. tzv. Grexit. V rámci spekulací ohledně možného budoucího vývoje řecké kauzy zveřejnil server Zero Hedge tři možné scénáře, které převzal od analytika agentury Bloomberg Vassilise Karamanise a doplnil je o potenciální návod, jak danou situaci zobchodovat na měnovém páru EUR/USD.
Scénář 1: Řecko opustí eurozónu
Dle názoru Christopha Weila, ekonoma z německé Commerzbank, se pravděpodobnost řeckého odchodu po krachu pondělní schůzky Euroskupiny zvýšila z 25 % na 50 %. Pokud by k tomu opravdu došlo, měnový pár EUR/USD by se pravděpodobně prudce propadl až na úroveň 1,07 eura za dolar, přičemž další prostor pro otestování parity v letošním roce by zůstal otevřen.
Pokud by 1,07 EUR/USD bylo prolomeno, nabízí se další úrovně jako například low ze září 2003 na 1,0765 EUR/USD. Pokud by i tento support byl proražen, další na řadě by bylo low z března 2003 na 1,0504 EUR/USD. Na cestě k paritě eura a dolaru by pak poslední psychologickou hranicí byla úroveň 1,0073 EUR/USD.
Trader finanční skupiny Roklen Marek Siwy má poněkud opačný názor. Ačkoliv souhlasí, že případná zpráva o odchodu Řecka z eurozóny by byla podnětem k extrémní volatilitě na devizových trzích, s velkou pravděpodobností vedoucí ke skokovému propadu eura, v dlouhodobějším měřítku by mohl být samotný odchod stimulem pro evropskou ekonomiku, což by se mělo zákonitě promítnout i v posílení eura.
Scénář 2: Na řecké banky bude uvalena kapitálová kontrola
Tento scénář pracuje s možností, že by Evropská centrální banka utáhla kohoutky programu nouzového poskytnutí likvidity (Emergency Liquidity Assistance, ELA). To by pravděpodobně způsobilo okamžitý run na řecké banky. Analytici z Barclays v tomto případě počítají se zavedením kapitálových kontrol, včetně limitů na výběr hotovosti.
V tomto případě by eurodolar zřejmě otestoval nové low na 1,1098 eura za dolar. Důležitou psychologickou hranicí by pak byla úroveň 1,10 EUR/USD, kde by patrně došlo ke zvratu klesajícího trendu.
Scénář 3: Řecko se dohodne se svými věřiteli. Hrozba bude zažehnána
Pokud by se Řecko dohodlo se svým věřiteli, ovládla by evropské trhy všeobecná úleva. Samotný bailout Helénské republiky by sice nadále zůstal k projednání, ale díky vědomí, že se jednotlivé strany dokážou dohodnout, by se trhy měly relativně uklidnit.
Tehdy by dle analytiků z Goldman Sachs došlo na „úlevovou rally“, která by dosáhla úrovně 1,50 až 1,60 eura za dolar. V tuto chvíli by se pak pozornost přesunula opět na rozdílnost evropské a americké monetární politiky. Ke slovu se totiž postupně dostává zahájení evropského programu kvantitativního uvolňování. V souvislosti s tím upozorňují analytici na úroveň kolem 1,541 až 1,546 EUR/USD, kde se měnový pár pohyboval v době před samotným ohlášením QE.
O co všechno může Řecko přijít?
Jak řecká vláda, tak i řecké podniky a banky už v podstatě ztratily jakýkoliv přístup na mezinárodní trhy a to jen díky své nejisté budoucnosti. Doposud čerpala Helénská republika finanční zdroje od Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky (zmiňovaná ELA) a ze záchranných a krizových fondů zemí eurozóny. Pokud by nedošlo k brzké dohodě, Řecko by přišlo o následující výčet doposud nezískané finanční pomoci:
- V rámci funkce Evropského nástroje finanční stability (EFSF) získalo Řecko 10,9 miliard eur, které jsou uloženy v Řeckém fondu finanční stability jako kapitálový polštář použitelný především pro rekapitalizaci bank. Pokud by řecká vláda o tyto zdroje nepožádala a souběžně by nedošlo k dohodě s věřiteli do 28. února, všechny tyto finance by se přesunuly zpět do Evropského nástroje finanční stability.
- V roce 2012 souhlasily země eurozóny s tím, že poskytnou Řecku zisky svých centrálních bank a na oplátku za to obdrží řecké státní dluhopisy, samozřejmě za podmínky řeckého souhlasu o splacení těchto závazků. Dle posledního přezkoumání Mezinárodního měnového fondu by měl být odhadovaný příjem z této dohody za rok 2015 a 2016 3,7 miliard euro. Dalších 1,9 miliard euro z roku 2014 Řecko doposud neobdrželo. Veškerá tato pomoc je podmíněna „implementací dohodnutých reformních opatření jak v programovém období, tak i ve sledovací době poté“, tak zněla dohoda ministrů financí z listopadu 2012. Pokud by tedy Řecko odmítlo tyto podmínky akceptovat, přišlo by o všechny výše zmiňované a doposud nezískané zdroje.
- Jestli by k dohodě nakonec došlo, Řecko by mělo nárok na dalších 1,8 miliard euro z Evropského nástroje finanční stability. Řecká vláda však již prohlásila, že těchto peněz nevyužije, jelikož je jejich výplata taktéž spojena s úspornými reformními požadavky.
- I kdyby došlo na konci února k vypršení evropského záchranného programu, stále existuje jeho paralelní kolega od Mezinárodního měnového fondu, jehož trvání je platné až do konce příštího roku. Předchozí řecká vláda chtěla tyto zdroje získat pomocí úvěrové linky, která by fungovala souběžně s financováním Evropského nástroje finanční stability. Pokud by současná jednání skončila bez pozitivního výsledku, MMF by své zbývající vyčleněné zdroje o hodnotě 12,5 miliardy euro stáhl. Jsou totiž taktéž podmíněny úspornými opatřeními, které nová řecká vláda striktně odmítá.
- Dokud měly řecké banky přístup k relativně levné likviditě, napomáhaly řecké vládě pomocí nákupu pokladničních poukázek. V listopadu minulého roku vydala vláda zhruba 2,75 miliard euro těchto instrumentů, v prosinci pak 3,25 miliard euro a v lednu opět více jak 3 miliardy euro. Část poukázek skupovali zahraniční investoři, ale ti své pozice nijak neobnovovali. Proto tedy hlavním hráčem na straně poptávky byly právě řecké banky. Avšak to pouze do doby, než Evropská centrální banka přestala přijímat řecké dluhové tituly jako kolaterál. To banky odkázalo na dražší likviditu získanou přes program ELA. Pomocí tohoto zdroje financování získaly řecké banky doposud 65 miliard euro. Neúspěch jednání by tak znamenal utažení kohoutků této bankovní likvidity, které by pravděpodobně vedlo k runu. Většina řeckých bank by se tak pravděpodobně dostala do brzkého defaultu.
