Evropské i americké výnosy rostou. Euro je proti dolaru v mírné ztrátě, obchoduje se pod 1,0900 EURUSD. Koruna se po včerejší lehkém oslabení posunula nad 23,80 za euro.

Jaká je kapacita českého trhu práce? A bude překážkou ekonomické obnovy?

Zdroj: Depositphotos

Český trh práce se už před vypuknutím pandemie přehříval. Od čtvrtého čtvrtletí roku 2017 se až do začátku pandemie držela nezaměstnanost v ČR pod hranicí 2,4 %. Firmy hlásily nedostatek volné pracovní síly, což způsobovalo problémy především z pohledu kapacit a schopnosti dostát smluveným závazkům. Tuto situaci, už s jistým předstihem, pomáhal řešit příliv zahraničních pracovníků, který začal v roce 2014 nabírat na tempu. V roce 2014 činil počet v Česku pracujících cizinců registrovaných na úřadu zhruba 261 tisíc. V roce 2019 to bylo už 622 tisíc a v pandemickém roce došlo překvapivě k dalšímu nárůstu na 644 tisíc pracujících cizinců v České republice. Přitom omezení a častá změna pravidel proti šíření koronaviru komplikuje přeshraniční cestování za prací. Nárůst v roce 2020 lze částečně vysvětlit nutností registrace na úřadu práce z důvodu probíhající pandemie a s ní spojenými omezeními. Otázkou proto je, do jaké míry můžou zahraniční pracovníci s nedostatkem na českém trhu práce do budoucna pomoci.

V průběhu pandemie v roce 2020 došlo k navýšení obecné míry nezaměstnanosti z 2 % z prvního čtvrtletí na 3 % ve čtvrtém čtvrtletí. Míra nezaměstnanosti tak vzrostla během jednoho roku o polovinu. Počet nezaměstnaných, který byl na začátku roku 2020 extrémně nízký, činil 106 tisíc osob. V posledním čtvrtletí evidoval ČSÚ zhruba 162 tisíc nezaměstnaných. Nárůst počtu nezaměstnaných tak byl i přes řadu programů na podporu zaměstnanosti v době pandemie skokový. Pro narůstající potřeby lidské práce na straně firem se ale tento „skok“ může jevit stále jako nedostatečný. Otázkou samozřejmě zůstává vypovídající hodnota dat z doby pandemie.

I přestože obecná míra nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí letošního roku poskočila na 3,3 %, lze očekávat v průběhu roku zhoršující se problém s kapacitou českého trhu práce. Dle průzkumu PWC plánuje více jak polovina manažerů českých firem s růstem počtu zaměstnanců v následujících 12 měsících. S poklesem počítá zhruba 8 % českých manažerů. Otázkou je, zda nárůst nezaměstnanosti spojený s pandemií vytvořil prostor, či pouze iluzi prostoru. Firmy, které během pandemie propouštěly patří především do sektorů ekonomiky, které byly dlouhodobě uzavřené. Tyto provozy, či jejich nástupci, nyní naopak potřebují posílit své personální zázemí, aby bylo možné rostoucí poptávku taženou i odloženou spotřebou uspokojit. Do jisté míry tak lze očekávat, že si propuštění zaměstnanci najdou práci ve stejném oboru a na trhu práce tak volné pracovní síly zásadně nepřibude.

Průzkum společnosti Manpower potvrzuje tyto obavy. Dotázané firmy vesměs uváděly, že ani přes pandemii, kdy měla nezaměstnanost růst, nepocítily zlepšení v otázce nedostatku pracovní síly v ČR. Poptávka firem se tak na trhu práce ani přes pandemii nepotkala s nabídkou. V řadě odvětví navíc trh práce úplně zamrzl. Průzkum dále ukazuje, že 65 % dotázaných firem má problémy s náborem nových zaměstnanců, což je největší hodnota od roku 2009. Ani přes mírně rostoucí nezaměstnanost se kapacity českého trhu práce ukazují jako jeden z negativních vlivů na očekávanou ekonomickou obnovu.

Problémy na trhu práce ČR jsou širší. Nejedná se pouze o celkově nízký počet volných uchazečů o zaměstnání. Jedná se z velké části o strukturální problém, a to především ze dvou důvodů. Prvním důvodem je dlouhodobý nedostatek lidí s technickým vzděláním. Druhým je pak nerovnoměrné rozvrstvení nezaměstnaných osob, které je tradičně vyšší v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Kondice trhu práce se pak přirozeně projevuje na výši mezd, které v prvním čtvrtletí letošního roku rostly o 3,2 % ve srovnání s prvním kvartálem loňského roku. Nejvíce rostly mzdy v oblasti zdravotnictví a činností v oblasti nemovitostí.

Započatá ekonomická obnova tak už nyní naráží na jisté problémy. Přetrvávající nedostatek na trhu práce a jeho strukturální problémy se nedaří dlouhodobě vyřešit. Na berličku v podobě zahraniční pracovní síly se vlivem omezení spojených s koronavirem nelze plně spolehnout. To všechno v době, kdy posiluje poptávka i vlivem odložené spotřeby. Firmy si nechtějí nechat ujet vlak a poptávku rozvolněním nabuzených zákazníků chtějí uspokojit. Na to potřebují pracovní sílu. Té bude nedostatek, a tak si firmy budou muset poradit.

 

Newsletter