Jelikož drtivá většina z nás stráví velkou část svého života v práci, není od věci klást si otázku, jak moc nás naše práce činí šťastnými, anebo naopak nešťastnými. Ve kterých profesích jsou lidé nejšťastnější? Jsou na tom lépe zaměstnanci, nebo sebezaměstnaní? A je to všude na světě stejné? Odpovědi na tyto otázky najdete v nejnovějším World Happiness Report.
World Happiness Report publikuje každoročně Organizace spojených národů při příležitosti Mezinárodního dne štěstí. Kapitola, která se týká vztahu mezi prací a štěstím, vychází z dat více než 150 zemí nasbíraných od roku 2006. Štěstí je zde chápáno jako subjektivně vnímaný pocit životní pohody. Jaká zajímavá zjištění studie přináší?
Modré vs. bílé límečky
První poznatek, který asi nikoho nepřekvapí, je, že lidé, kteří pracují převážně manuálně, vykazují nižší úroveň celkového štěstí, což platí na celém světě. K těmto tzv. modrým límečkům můžeme přiřadit zejména fyzicky náročné profese v průmyslových odvětvích, jako je stavebnictví, zemědělství, lesnictví, těžba či výroba.
Na dnešek připadá Světový den sociální práce
Zatímco u modrých límečků je reportovaný pocit štěstí na škále 1-10 v průměru 4,5 bodu, podíváme-li se na tzv. bílé límečky, kam řadíme lidi pracující nemanuálně, dosahuje průměrná hodnota 6 bodů.
Jaké profese nás činí šťastnými?
Pokud se zaměříme na jednotlivé profese, hodnocení životní spokojenosti na škále 1-10 se mezi světovými regiony poměrně liší. Například ve střední a východní Evropě jsou nejšťastnější manažeři či pracovníci ve vedoucích funkcích, majitelé firem a odborníci. Nejméně šťastní jsou naopak pracovníci v lesnictví, zemědělství, rybářství a dále pak ve stavebnictví a těžbě.
Jak to dopadlo v jiných regionech se můžete podívat na grafu:
Zaměstnanci vs. sebezaměstnaní
Z globálních dat vyplývá, že samostatně výdělečná činnost je spojená s nižší úrovní štěstí, než je tomu u klasických zaměstnanců. V tomto ohledu ovšem velmi záleží na regionu. Obecně se dá říci, že čím vyspělejší země, tím více přináší samostatně výdělečná činnost stresu a starostí, avšak tím ji také dotyční hodnotí jako více obohacující.
Ekonomie štěstí: Proč šťastní lidé vydělávají více (nikoli naopak)
Faktem, který je na celém světě takřka stejný, je, že nezaměstnaní mají výrazně nižší subjektivní pocit štěstí. V globálním průměru jde o rozdíl 30 %.
Spokojenost s prací napříč regiony
Když byli respondenti tázáni na to, zda jsou, nebo nejsou spokojeni se svou prací, nejlépe dopadly regiony Severní a Jižní Ameriky, Evropa, Austrálie a Nový Zéland. Co se týče Evropy, vítězem se stalo Rakousko, kde je se svou prací spokojeno 95 % lidí, skoro stejně je na tom Norsko a Island.
