Jaké jsou skutečné náklady placení zaměstnanců akciemi?

S odměňováním zaměstnanců formou akcií místo platu se doslova roztrhl pytel v závěru 90. let při vrcholící dotcom mánii. Pro řadu technologických firem to byl jediný možný způsob, jak lidi platit, protože mnoho z nich nejen že nemělo žádné valné zisky, ale často téměř ani tržby a hotovost u nich byla nedostatkovým artiklem. To by samo o sobě nebylo nic problematického, kdyby se firmy nebránily tomu, aby se tato forma kompenzace promítala do účetnictví jako náklad.

Jejich hlavní argument zněl, že nejde o hotovostní položku, a tedy vlastně ani o náklad. To je samozřejmě hloupost. Kdyby firmy upsaly nové akcie na trhu a získanou hotovostí platily zaměstnancům, pak by šlo o normální nákladovou položku. Když místo toho vydávají akcie přímo zaměstnancům, je to z jejich pohledu úplně totéž. Naštěstí asi před 16 lety byla debata o tom, zda toto dávat do nákladů, ukončena, a od té doby se položka „stock based compensation“ objevuje běžně ve výkazech firem.

Problém však byl vyřešen jen částečně, protože účetnictví stále ještě neukazuje skutečnou výši tohoto nákladu. Ukážu to na malém případě společnosti Alphabet. Z jejích finančních výkazů se lze dočíst, že za posledních 12 měsíců činil čistý zisk 35,7 miliard. V něm byla zahrnuta položka na stock based compensation ve výši 12,4 miliard. Odkupy vlastních akcií činily 29,3 miliard a za tuto částku se odkoupilo 21,5 mil akcií. Počet vydaných akcií se však za tu dobu snížil pouze o 13,1 mil. Na ně se vydalo přibližně 18 miliard a to znamená, že 11,3 miliardy šly na odkup akcií, které byly vydány zaměstnancům. Zaměstnanci za využití opcí k nákupu svých akcií zaplatili společnosti 5,2 miliardy. Alphabet tedy musel ve skutečnosti vydat 6,1 miliardy na to, aby vykompenzoval nárůst počtu akcií v oběhu způsobený stock based compensation. Tato částka se nalézá ve výkazu cash flow v části, která se nazývá „financing cash flow“, ale ve skutečnosti se vztahuje k odměnám zaměstnanců a patřila by tedy spíše do „operating cash flow“. Při naší analýze tedy nížíme free cash flow Alphabet právě o zmíněných 6,1 miliardy. Skutečné volné cash flow, podle nás nejdůležitější ukazatel hodnoty firmy, je potom skoro o čtvrtinu nižší, než by se zdálo bez této úpravy. To je velký rozdíl.

Na trhu prakticky nenarazíte na analýzy, které by tuto úpravu dělaly. Dokonce je běžné i to, že se stock based compensation odečítá z nákladů úplně a tím se dochází k vyšším „adjusted earnings“. Při výpočtu hodnoty pomocí DCF analytici prakticky vždy navíc ignorují budoucí velký nárůst počtu akcií právě díky stock based compensation. Důvody jsou jednoduché – ono to tak vždy vyjde lépe. Pokud se však opravdu chcete pokusit o objektivní ocenění společnosti, musíte tyto věci vždy do výpočtu zahrnout.

U celé řady firem to totiž dramaticky změní výsledek. Stock based compensation je dnes ve výkazech firem často velmi velká položka. Přesvědčte se sami. Namátkou Facebook, Microsoft, Snap, Uber, Workday, Salesforce, Tesla, Shopify, Broadcom a mnoho, mnoho dalších. Obzvlášť citlivý problém to může být u firem, které jsou ztrátové a spoléhají se na vysokou cenu akcií, která jim umožňuje platit jimi zaměstnance. Pokud by cena akcií dramaticky klesla, o toto platidlo mohou rychle přijít.

Investujte opatrně!

 

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter