Moderní technologie mění svět a postupně iniciují revoluci v takřka každé oblasti běžného života. Zrychlování a zjednodušování komunikace a obecně jakéhokoliv toku informací a dat se značně dotkly také sektoru bankovnictví. Ovšem zdá se, že mnohem výrazněji se promítnou v blízké budoucnosti.
Jak se dnes progresivní technologie a digitalizaci promítají do činnosti bank? A jaké jsou výzvy, kterým tradiční bankovní sektor právě teď čelí? Na nejdůležitější trendy, které právě teď hýbou bankovnictvím, upozornila poradkyně České bankovní asociace (ČBA) pro fintech a inovace v bankovnictví Helena Zavázalová.
Technologické inovace především nestojí mimo ani proti tradičním bankám; naopak banky se do nich zapojují ať už jejich nákupem, anebo i vlastním aktivním vývojem. Často skloňovaný pojem fintech, zkratka pro „finanční technologie“ (Financial Technology), zasahuje do řady oblastí, ve kterých se již teď banky snaží využít potenciál inovací.
Bankám se otevírají široké možnosti zejména co se týče práce s daty. Přitom se jedná nejen o jejich zpracování a archivaci, ale také o analýzu klientských dat a následnou customizaci ve vztahu s klienty. Současně vznikají nové dimenze otázek datové bezpečnosti a prevence zneužití. Banky využívají technologie také k rozvoji distribučních kanálů a infrastruktury platebních služeb, ale například i v oblasti řízení rizik.
BigTech
Technologie způsobily, že mezi některými odvětvími se již velmi těžko hledá hranice a tradičnímu bankovnictví roste vážná konkurence. Na jedné straně se jedná o fintech startupy, které jsou často úzce zaměřené, avšak s bankami na druhou stranu ve značné míře spolupracují. Nicméně svou roli posilují zejména BigTech společnosti typu Google, Amazon či například čínská Alibaba. Tito distribuční giganti mají zákaznickou základnou a prodejní kanály, zároveň jsou plně digitální a brzy by mohli začít hrát důležitou roli i na poli poskytování finančních služeb.
Umělá inteligence (AI)
V rámci bankovnictví již umělá inteligence není žádným mlhavým futuristickým pojmem. Například klienti singapurské banky OCBC Bank se s ní mohou přímo setkat při vyřizování běžných záležitostí. Hypoteční chatbot jménem Emma určený k automatizované komunikaci pomáhá klientům s vyplňováním formulářů pro úvěry a nahrazuje tak živé bankovní operátory.
Biometrie
Zadávání (a rovněž pamatování si) složitých přístupových hesel a PINů sice slouží k ochraně našich účtů, nicméně mnohdy může být zdlouhavé a únavné. To by se však brzy mohlo změnit díky biometrii. Nyní si pomocí otisku prstu můžete například odemknout mobilní telefon, experti však již pracují na tom, aby to bylo možné i u internetového bankovnictví, a nejen pomocí otisku prstu, ale například i hlasu či oční duhovky.
Blockchain
Co se týče kryptoměn, část sektoru tradičního komerčního bankovnictví se zaměřila na jejich technologii a zejména pak na decentralizovaný systém, na kterém obvykle běží – blockchain, který vyniká svou transparentností, avšak současně anonymitou. Ten je svého druhu „platebním systémem“, ale zároveň tvoří sdílenou databázi, v rámci které může informace každý vidět, avšak pozměnit je či zfalšovat je v principu nemožné.
Směrnice PSD 2
Z právního hlediska hraje pro zavádění progresivních finančních inovací v Evropě klíčovou roli směrnice PSD 2, kterou zatím implementovalo 23 z 28 zemí Evropské unie. Ta je přitom podle poradce ČBA pro platební styk a kybernetickou bezpečnost Tomáše Hládka důležitým technologickým předpokladem pro naplňování vizí budoucí podoby bankovnictví.
Pro banky směrnice PSD 2 znamená zejména to, že budou muset zpřístupnit data svých klientů dalším poskytovatelům platebních služeb. Pokud klienti dají souhlas k přístupu „třetím stranám“ ke svým platebním údajům, ke kterým dnes přistupují prostřednictvím internetového bankovnictví, mohou získat různé přehledy, nové možnosti, jak převádět peníze či další benefity.
U nás byla implementace směrnice provedena novým zákonem o platebním styku, který vešel v účinnost 13. ledna letošního roku. Jeho cílem bylo usnadnit spotřebitelům přístup k finančním službám, avšak při zachování maximální ochrany. Ke směrnici PSD 2 ovšem mělo být vydáno celkem 11 technických norem a doporučení (guidelines) ze strany evropských orgánů, což se prozatím v plném rozsahu nestalo.
