Evropské i americké výnosy rostou. Euro je proti dolaru v mírné ztrátě, obchoduje se pod 1,0900 EURUSD. Koruna se po včerejší lehkém oslabení posunula nad 23,80 za euro.

Jaký bude finanční svět bez superhrdinů?

Ve většině filmů se superhrdiny se nefunkční vláda snaží udržet zákon a pořádek, dokud nepřijde na pomoc postavička s magickými schopnostmi. Pro evropské trhy byly v posledních letech podobnými superhrdiny centrální banky. Co se však stane, až ztratí ony schopnosti držet evropskou ekonomiku nad vodou? Jsme připraveni na návrat volatility?

Od poslední finanční krize měly trhy dva aktivní Strážce Galaxie: bývalého guvernéra amerického Federální rezervní systému Bena Bernankeho a guvernéra ECB Maria Draghiho. Ti byly mimo jiné podporováni, v avengerském stylu, celou řadou dalších centrálních bankéřů, kteří se účastnili bezprecedentním období uvolněné měnové politiky.

Ale dny všemocných centrálních bankéřů jsou pryč. Starý nepřítel Řecko opět plní přední stránky novin, situace je však nyní velmi odlišná od roku 2011. Ačkoliv může dojít k dalším uvolňujícím opatřením, jejich dopad bude minimální.

V Evropě ECB konečně oznámila spuštění programu kvantitativního uvolňování. Nicméně, jeho účinek na reálnou ekonomiku bude diskutabilní. Zatímco ve Spojených státech pomohlo QE uvolnit úvěrová omezení pro velkou část reálné ekonomiky, firmy v eurozóně zůstávají více závislé na bankovních úvěrech. Za každých 10 eur zapůjčených evropskou společností, asi 8 eur pochází z banky a pouze 2 eur z kapitálových trhů. V USA je opak realitou.

Takzvaný efekt bohatství plynoucí z nafouklých cen akcií a nemovitostí bude také méně výrazný. Podle ECB, oživení na nemovitostním trhu nepovzbudí nikterak výrazně spotřebu v eurozóně. Takzvané finanční bohatství má větší vliv, ale v Evropě je prezentováno ve výrazně nižší formě než v USA, kde více jak 50 procent domácností investuje na akciových trzích.

Pozornost se tak teď bude muset obrátit na námi zvolené politiky a fiskální stimuly k zajištění udržitelného růstu. Bohužel, fiskální stimulus je omezen fiskální dohodou, jež pokračuje v omezování zemí periferní Evropy. Pro Itálii, Francii a Portugalsko limitovaný pokrok při snižování schodku znamená ještě větší zpřísnění fiskální politiky v letošním roce.

I když došlo k určitému pokroku ve strukturálních reformách, země Evropské unie mají před sebou stále dlouhou cestu. Periferní země úspěšně dosáhli vyšší nákladové konkurenceschopnosti, ale hodně z toho přišlo za cenu zmrazení mezd a vysoké nezaměstnanosti, která pro eurozónu nadále přetrvává poblíž 11 procent. Reforma trhu práce stále zůstává jednou z hlavních priorit a nezaměstnanost mladých lidí je obzvláště znepokojující. Ve Španělsku je více než polovina populace ve věku do 25 let bez práce.

Efekt zpětného chodu centrálních bank by měl sám o sobě být důvodem ke zvýšené volatilitě na trzích. Navíc je tu další zásadní rozdíl, který by měl být varováním, a sice vysoké ocenění firem. V době druhého řeckého záchranného balíku v roce 2011 se P/E poměry evropského akciového indexu MSCI nacházely na úrovni 14. Dnes je poměr tohoto indexu již na úrovni 23. Co se týče dluhopisových trhů, čtvrtina státních dluhopisů eurozóny se ocitá v záporných hodnotách.

Lze v souvislosti s politickými riziky považovat momentální sentiment za příliš optimistický? V roce 2015 máme volby ve Španělsku a Portugalsku, kde zůstává míra nezaměstnanosti zvýšená. Stejně tak jako v Řecku, strany, jež se staví striktně proti úsporám, získávají popularitu, a volební výsledky je tak obtížné odhadnout. Na vrcholu krize v roce 2011 měli investoři pohodlí v podobě zavedených politických stran, tentokrát tomu tak není.

Volby v Itálii a Francii se sice konají o něco později, nicméně obě země stále čelí politické nejistotě. Parlamentní podpora jejich vlády rychle slábne. To je čím dál zřetelnější v případě francouzské vlády, která se uchýlila k prosazování balíčku strukturálních reforem tváří v tvář opozici vlastních příznivců.

Na druhé straně kanálu La Manche se v tomto roce konají volby ve Velké Británii, které dost možná napoví ohledně dalšího setrvání Velké Británie v eurozóně. I když Spojené království není členem měnové unie, tvorba tamní vlády bude mít významný vliv na zbytek Evropy a většinová vláda se zdá být méně pravděpodobným výsledkem.

Co to znamená pro investory? Vzhledem k vývoji na dluhopisovém trhu, kde jsou výnosy na historických minimech, a nefunkční politice vstupující do popředí, uchování kapitálu by mohlo být tím nejlepším scénářem v oblasti pasivní alokace.

Pokud jde o akcie, investoři taktéž musejí předvídat rostoucí vliv politiky. Země, sektor a takzvaný stock picking budou hrát důležitou roli při zmírňování těchto rizik.

Gotham se ocitl v problémech, když Batman odešel. Centrální bankéři jsou blízko – jak se říká – hození rukavice do ringu a je nepravděpodobné, že je politici nahradí v jejich rolích spasitelů. Zatímco trhy se jeví lhostejnými k aktuální situaci, řecká dluhová sága ještě není u konce, a rizika číhají na každém rohu. Nezbývá nic, než být opatrný.

Newsletter