Meziroční tempo růstu japonských cen v prosinci dále vzrostlo, a to na nejvyšší hodnoty za více než čtyřicet let. Při detailním pohledu však zjistíme, že Bank of Japan nemá moc důvodů k tomu, aby proti rekordní inflaci okamžitě zasáhla.
Japonská inflace je nejvyšší od roku 1981. Platí to pro celkovou i jádrovou inflaci. Velký podíl na tom má srovnávací základna. Když se podíváme na meziměsíční čísla, zejména u jádrové inflace, situace vypadá jinak.
Nelze se tedy divit, že je Bank of Japan s ohledem na inflaci opatrnější. V základním výhledu stále pracuje s oslabením inflačních tlaků v průběhu letošního roku, k čemuž přispěje i silnější kurz. Na měnověpolitickém horizontu pak nepracuje s výhledem dosažení inflačního cíle.
Rizikem je trh práce, zejména mzdová vyjednávání během února a března. Dosavadní zprávy naznačují, že se japonské firmy chystají na poměrně silné zvyšování mezd, což je proinflační faktor. Počítat musíme i s tím, že čím déle zůstane inflace vysoká a nad inflačním cílem, roste riziko růstu inflačních očekávání.
Mezera výstupu je dle měření Bank of Japan zhruba uzavřená, tj. kolem nuly. Japonská ekonomika se tak nepřehřívá, nepracujeme tudíž s výraznými proinflačními tlaky. Většina argumentů tedy nasvědčuje tomu, že centrální banka nemá s ohledem na inflaci potřebu okamžitě zasahovat.
Pokud jde o cílení výnosové křivky, Bank of Japan v lednu nic nezměnila. Situace na bondovém trhu se od prosincové úpravy tolerančního pásma cílení nezlepšila, spíše naopak. Banka to však nevyhodnotila jako potřebu další změny. Do forward guidance přidala slovíčko „flexibilní“ nákupy bondů, navíc představila program dodávky likvidity oproti kolaterálu, u něhož nevyloučila možnost záporných sazeb.
Bank of Japan tím chce motivovat banky, aby nakupovaly japonské dluhopisy a poté je použily jako kolaterál. Motivací má být fakt, že sazba tohoto nástroje může být záporná s ohledem na tržní podmínky. Banky tak zajistí poptávku po bondech, čímž mohou částečně ulevit té centrální, a výměnou pak dostanou dodatečnou likviditu, a ještě jim za to Bank of Japan zaplatí. V podstatě obdoba evropských dlouhodobých půjček TLTRO.
Nutno podotknout, že Kuroda a spol. to udělali celkem chytře. Pokud v budoucnu opustí cílení výnosové křivky, nový nástroj jim umožní udržet soft verzi cílení tržních sazeb, aniž by na trh museli vstupovat napřímo sami. Lze jej navíc nasměrovat nejen na desetiletou splatnost, ale i na ty kratší. Samozřejmě vše za předpokladu, že banky budou mít o tento nástroj zájem.
Zdroj: Bloomberg, Reuters, Bank of Japan
