Události posledních několika týdnů poměrně silně zahýbaly trhy. Vyjma řecké krize se nejvíce pozornosti dostalo Číně. Silný propad na trhu rudého draka vyvolal obavu z možného rozšíření této „nákazy“ do zbytku světa. Pokud se však ohlédneme do minulosti, je možné nalézt k čínskému scénáři paralelu, která, jak víme, neskončila nikterak dobře.
Je to příběh dvou asijských ekonomik. Ve stejný den, kdy čínská data ukázala až překvapivě silný růst hrubého domácího produktu, japonská centrální banka naopak snížila svůj vlastní růstový výhled. Ano, onou čínskou paralelou není nic jiného než Japonsko před a během 90. let minulého století.
Čína drží 7% růst. Akciový trh ale znovu propadá
V asijské krizi vsadit na Japonsko?
Jak je to dnes a jak bylo dříve
„I přesto, že Čína může vykazovat určité náznaky obnovy, stále zůstává silně zranitelná vůči těm samým faktorům, které stáhly Japonsko do několik dekád trvající ekonomické stagnace a trvale klesajících spotřebitelských cen.“ Přesně tak píše o současné a minulé situaci studie vytvořená ve spolupráci Oxfordské univerzity a britské banky HSBC.
Japonsko si během 80. let minulého století procházelo rapidním růstem až do doby, než došlo na splasknutí bubliny jak na realitním, tak na akciovém trhu. V té samé situaci se nachází i čínský rudý drak. Ten si taktéž prošel několik dekád trvající a dluhem taženou hospodářskou expanzí, která ve výsledku vyústila v intenzivní růst cen realit a v rekordní akciovou rally.
„Před čtvrt stoletím měl japonská ekonomika mnoho společného s tou dnešní čínskou,“ píše Adam Slater, vedoucí ekonom celé studie. „Proto by náš výzkum měl sloužit jako varování všem pozorovatelům a investorům, kteří se zajímají o Čínu, avšak trápí je varovné signály, jako jsou nadměrné investice, vysoká zadluženost soukromého sektoru, silně volatilní akciový trh či špatné demografické vyhlídky,“ přepisuje slova studie agentura Bloomberg.
Podobnosti
Japonská ekonomika rostla v letech 1985 až 1990 v průměru tempem 5 % za rok. Podíl japonského importu dosahoval 8 % celosvětového dovozu, podíl japonského HDP pak představoval 12 % celosvětového produktu a v přepočtu na produkt asijsko-pacifické oblasti to bylo dokonce 57 %. Dovoz dnešní Číny dosahuje 10% podílu na hodnotě celosvětového importu, čínský produkt pak drží 11,5% podíl na světovém HDP a 38% v případě asijsko-pacifického (viz graf ).
Další podobnost je možné spatřit na akciovém trhu obou zemí. Čínský akciový trh, sledovaný indexem Shanghai Composite, si prošel za poslední rok mohutnou rally, která dosáhla svého 150% maxima 12. června. Poté však nastala korekce, kvůli které odepsal téměř 4 biliony dolarů své nabyté hodnoty. Obdobně na tom byl i japonský index Nikkei. Jeho hodnota se během 80. let více jak zpětinásobila, aby se pak po splasknutí bubliny snížila o více jak polovinu.
Odlišnosti
V rámci srovnání obou zemí je však také potřeba se dívat na druhou stranu mince. Obě asijské velmoci, resp. jejich vývoj ve zvolených časových obdobích, mají i své odlišnosti. Čínská ekonomika má stále na rozdíl od Japonska v 90. letech poměrně dost prostoru pro další růst. Stejně tak začíná na mnohem nižších úrovních, jak co se týče produktu, tak například i příjmů.
Zapomínat se nesmí ani na čínskou vládu a centrální banku. Obě instituce stále disponují potřebnými nástroji k tomu, aby ekonomický vývoj mohly zvrátit. HSCB společně s Oxfordskou univerzitou však v tomto směru varují před opakováním stejných chyb, kterých se dopustilo Japonsko.
Byť se již Čína mohla poučit z japonských chyb, bude potřeba, aby případě potřeby zasáhla mnohem agresivněji. „Vzhledem k tomu, že světová poptávka již nedosahuje úrovně, kterou měla před krizovým rokem 2008 nebo dokonce té z 80. let, měla by čínská podpůrná opatření přijít mnohem dříve a trvat i mnohem déle,“ zní slova studie. „Čína si sice již osvojila některé lekce z tzv. japonské ztracené dekády, avšak dnes je potřeba býti mnohem agresivnější.“
